Johann Pankl
Johann Baptist Pankel, též Pankl (24. června 1794 Gainfarn u Vídně[1] – 27. června 1850 Zaháň) byl legitimní otec Boženy Němcové.
| Johann Pankl | |
|---|---|
 Johann Pankl, posmrtná kresba tužkou (1850, autor anonymní) | |
| Narození | 24. června 1794 Gainfarn |
| Úmrtí | 27. června 1850 (ve věku 56 let) Záhaň |
| Povolání | kočí, štolba |
| Choť | Terezie Panklová |
| Děti | Božena Němcová, Jan Josef, Johana, Josef Ludvík, Ferdinand Ludvík, August, Konstancie, Marie Terezie, Augustin, Adéla, Adéla, Gustav, Otto Vilém |
| Rodiče | Ferdinand Pankl a Terezie Panklová roz. Haindlová |
| Příbuzní | Sestry: Kateřina a Regina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí a narození dcery Barbory editovat
Narodil se v Gainfarnu u Vídně jako syn Ferdinanda Pankla a jeho manželky Terezie.[1] Když se v roce 1819 hrabě Karel Rudolf von der Schullenburg oženil s Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, vstoupil Johann Pankl do jejich služeb jako kočí.
V matrice narozených vídeňského předměstí Alservorstadt je k datu 4. února 1820 uveden jako otec nemanželské dcery Barbory Novotné, pozdější spisovatelky Boženy Němcové, kterou po svatbě legitimizoval. Moderní výzkumy otcovství Johanna Pankla a datum narození Boženy Němcové zpochybňují.[2]
Sňatek a pobyt v Ratibořicích editovat
V létě roku 1820 se Pankl spolu s budoucí manželkou Terezií Novotnou, nemanželsku dcerou Barborou a dalším služebnictvem kněžny Zaháňské přesunuli do Ratibořic. V České Skalici se uskutečnila svatba „7. srpna Léta Páně 1820 měli v České Skalici svatbu Johann Pankel z Gainfarnu u Vídně, katolík, 26 let starý, a Terezie Novotná, narozená v Kladsku, katolička, dvacet jeden rok stará, svobodná,“ říká svatební záznam.
Zde začala jeho žena Terezie pracovat jako pradlena. Za obydlí bylo rodině vykázáno panské bělidlo nedaleko skleníku, vpravo od východu z parku. Roku 1825 se k nim nastěhovala matka Terezie, Magdalena Novotná, která byla předobrazem babičky ze stejnojmenné knihy Boženy Němcové. Roku 1830 babička odešla k mladší dceři Johaně a rodina se z panského bělidla přesunula do ratibořického dvora; zde žila do roku 1845 a pak se přestěhovala do Zaháně.
Manželé Panklovi měli celkem třináct dětí – Barboru (pozdější Boženu Němcovou) a dále děti (převážně předčasně zemřelé): Jan Josef (1821–?), Johana (1823–1824), Josef Ludvík (1824–?), Ferdinand Ludvík (1826–1826), August (1827–1828), Konstancie (1829–1836), Marie Teresie (1830–?), Augustin (1832–1834), Adelheida (1833–1834), Adelheida (1835–?), Gustav (1837–?), Otto Vilém (1840–?).[3]
Pobyt v Zaháni editovat
Ratibořický zámek přešel od roku 1842 na jiné majitele a budoucnost tamních zaměstnanců byla nejistá. Dne 20. dubna 1844 získala v dražbě zaháňské panství nejmladší sestra Kateřiny Vilemíny Zaháňské Dorothea.[pozn. 1] Ta nabídla místo v Zaháni Johannu Panklovi, který se osvědčil dlouholetou službou u její sestry Kateřiny. Pankl se do Zaháně přestěhoval na jaře 1845 s manželkou a tehdy žijícími dětmi (Adéla, Gustav, Otto Vilém) i již dospělými syny Janem a Josefem. Božena Němcová byla v té době již úspěšnou spisovatelkou a žila s manželem a dětmi v Praze.[4]
V jednom ze svých dopisů zmínila Božena Němcová svou návštěvu Zaháně v polovině dubna 1850. Popsala nemoc Johanna Pankla jako velmi těžkou a vyslovila obavy, že se s ním již neshledá (do Čech se vrátila počátkem května).[5] Dne 27. června 1850 Johann Pankl v Zaháni ve věku 56 let zemřel.
Zajímavost editovat
V dopise Boženě Němcové z 21. srpna 1850 ohodnotila poslední vévodkyně Zaháňská, Dorothea Talleyrandová, osobu nedávno zemřelého Johanna Pankla takto (překlad z němčiny):[6]
| „ | Učinila jsem pro ulehčení údělu Vašeho dobrého otce vše, co jsem mohla, upřímně jsem litovala ztráty tohoto věrného služebníka a jeho památku jsme uctila jeho pozůstalým! – To, že za své blízké vděčně oceňujete mou přátelskou náklonnost, dělá Vašemu srdci čest a mně radost. | “ |
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ 6. ledna 1845 získala Dorothea i titul vévodkyně zaháňské, kterého se její starší sestra Paulína vzdala s prodejem zaháňského panství.
Reference editovat
- ↑ a b Matrika narozených Gainfarn, 1784-1805, snímek 72 [online]. Matricula online [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Např. SOBKOVÁ, Helena. Tajemství Barunky Panklové. Praha: Horizont, 1991. ISBN 80-7012-047-9.
- ↑ Sourozenci Boženy Němcové [online]. Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
- ↑ SOBKOVÁ, Helena. Božena Němcová a Zaháň [online]. Praha: ARSCI, 2001 [cit. 2021-08-30].
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence I.. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7106-162-x. Kapitola Dopis 71 (B. N. Janu Dlabačovi).
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence I.. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7106-162-x. Kapitola Dopis 75 (Dorothea Talleyrandová, vévodkyně Zaháňská, B. N.).