Johann Nepomuk Wilczek

česko-rakouský polárník a mecenáš

Hrabě Johann Nepomuk Wilczek (7. prosince 1837, Vídeň27. ledna 1922, Vídeň) byl rakouský polární průzkumník a mecenáš umění. Byl hlavním sponzorem rakousko­‑uherské expedice k severnímu pólu uskutečněné v letech 18721874.

Johann Nepomuk Wilczek
Hans Graf Wilczek (Wiener Bilder 1907).png
Narození7. prosince 1837
Vídeň
Úmrtí27. ledna 1922 (ve věku 84 let)
Vídeň
Místo pohřbeníKreuzenstein
Povoláníobjevitel, sběratel umění a politik
Oceněníkomandér Císařského řádu Leopoldova
DětiMarie Lucie Wilczeková
Johann Nepomuk Maria Wilczek
Marie Wilczeková
RodičeStanislaus Wilczek
PříbuzníPeter Pálffy (vnuk)
Funkcečlen Panské sněmovny (1861–1918)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se ve Vídni jako potomek dobře situovaného šlechtického rodu. V mládí často cestoval, studoval archeologii, dějiny umění a přírodní vědy. V roce 1858 se oženil s hraběnkou Emmou Marií Emo Capodilista (18331924), dvorní dámou arcivévodkyně Žofie. Cestoval do Ruska, kde navštívil Krym a Kavkaz. Roku 1866 během prusko­‑rakouské války narukoval jako dobrovolník do armády. Mezi lety 18681870 procestoval Afriku.

V letech 1872–1874 poskytl největší část peněz na zaplacení expediční lodi Admiral Tegetthoff a dalších potřeb pro výpravu, která měla pátrat po trase severovýchodního průjezdu.[1] V jejím čele stáli Carl WeyprechtJulius Payer. Sám Wilczek vedl předběžnou výpravu do Barentsova moře doprovázenou fotografem Wilhemem J. Burgerem. Jedním z cílů výpravy bylo založení rezervního skladiště potravin na Nové zemi pro Weyprechtovu a Payerovu expedici, která v roce 1873 objevila souostroví Země Františka Josefa, kde po hraběti Wilczekovi pojmenovala první objevený Wilczekův ostrov a později také Wilczekovu zemi, druhý největší ostrov souostroví.

V roce 1875 byl hrabě Wilczek prezidentem rakouské geografické společnosti s cílem podpořit výstavbu meteorologických stanic v Arktidě. Na vlastní náklady vybudoval výzkumnou stanici na ostrově Jan Mayen.[2]

Kromě toho byl členem panské sněmovny od jejího zřízení v roce 1861 do roku 1918. Založil Vídeňskou společnost milovníků umění (Gesellschaft der Wiener Kunstfreunde)[3] a jako člen správní rady Vídeňského muzea vojenské historie mu poskytl část sbírek. V letech 1874 až 1906 mu patřil hrad Kreuzenstein přestavěný podle návrhu architekta Carla Gangolfa Kaysera, ve kterém dnes sídlí muzeum s rozsáhlými uměleckými sbírkami.

Zemřel v roce 1922 ve Vídni a je pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli na Kreuzensteinu. Jeho prapravnukem je lichtenštejnský kníže Hans Adam II.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Count Johann Nepomuk Wilczek na anglické Wikipedii.

  1. PAYER, Julius. V ledovém zajetí. Příprava vydání Jaroslav Hošek. Praha: Orbis, 1969. 292 s. Kapitola První polární výprava Weyprechta a Payera roku 1871, s. 62. Dále jen V ledovém zajetí. 
  2. V ledovém zajetí, str. 286
  3. Wilczek, Hans Johann Nepomuk Graf [online]. Österreich-Lexikon [cit. 2015-05-18]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazyEditovat