Otevřít hlavní menu

Johann Karl Herberstein

biskup lublaňský a církevní představitel josefinismu

Johann Karl hrabě von Herberstein, též Herberskin (7. července 1719 Štýrský Hradec - 7. října 1787 Lublaň) byl biskupem lublaňským a významným církevním představitelem josefinismu.

Jeho Excelence
Johann Karl Herberstein
Karel Janez Herberstein.jpg
Církev římskokatolická
Diecéze Lublaň
Zvolení 20. listopadu 1769
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 8. červen 1743
Biskupské svěcení 7. leden 1770
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • úřad 1 (rok–rok)
  • úřad 2 (rok–rok)
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Datum narození 7. července 1719
Datum úmrtí 7. října 1787 (ve věku 68 let)
Místo úmrtí Lublaň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Jeho rodiči byli štýrský zemský hejtman Johann Ernst von Herberstein (1671–1746) a Maria Dorothea, dcera hraběte Franze Adama Dietrichsteina a Rosy Theresie z Trauttmansdorffu. Johann Karl stdoval teologii na univerzitě v Salzburgu, kde byl 8. června 1743 vysvěcen na kněze a poté byl instalován jako dómský vikář v tridentském biskupství. 20. listopadu 1769 byl jmenován koadjutorem lublaňského biskupa Leopolda Josefa von Petazziho a titulárním biskupem z Myndu. Biskupské svěcení obdržel v r. 1770 od biskupa Petazziho.

Po smrti biskupa Petazziho v roce 1772 byl Johann Karl jmenován jeho nástupcem v úřadu lublaňského biskupa a ve své funkci zůstal patnáct let až do své smrti. Jeho intronizace proběhla 5. prosince 1772.

Během své biskupské služby podporoval církevně politické reformy císaře Josefa II. a stal se jednou z klíčových postav reformního katolicismu v habsburské říši. Podle doporučení tridentského koncilu vizitoval venkovské farnosti, inicioval vylepšení kněžského vzdělávání a také výuku ve slovinské řeči. Z tohoto důvodu nechal přeložit katechismus, lekcionář, zpěvníky a nakonec i celou bibli do slovinštiny. Jeho reformy do značné míry omezily některé formy lidové zbožnosti, které se pohybovaly na hraně pověr.[1] Schvaloval rušení řeholních společenství a bratrstev světskou mocí, protože byly překážkou jeho pastoračních cílů v diecézi. Odmítal však generální semináře. Jeho snahy o zachování biskupského semináře byly vídeňským dvorem ceněny stejně málo jako jeho snahy na poli slovinské řeči. Byl stoupencem febronianismu. Na jeho pastýřský list z r. 1782, ve kterém se přihlásil k náboženské toleranci, ostře zareagoval papež Pius VI. odsuzujícím breve, jež Herbersteinovi nařizovalo, aby své názory odvolal. Tento spor ukončila až biskupova smrt.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Karl von Herberstein na německé Wikipedii.

  1. SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche : První biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009. 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9.  s. 72-73.
  2. SVOBODA, Rudolf: Tamtéž.

LiteraturaEditovat

  • EINSPIELER, Valentin. Johann Karl von Herberstein. Wien: Disertační práce, 1951. 

Externí odkazyEditovat

biskup lublaňský
Předchůdce:
Leopold Josef von Petazzi
17721787
Johann Karl Herberstein
Nástupce:
Michael Brigido