Otevřít hlavní menu

Johann Caspar Ferdinand Fischer

český hudební skladatel

Johann Caspar Ferdinand Fischer (křtěn 6. září 1656 Krásno[1]27. srpna 1746 Rastatt) byl český barokní hudební skladatel a kapelník, mistr suity pro cembalo a varhany.

Johann Caspar Ferdinand Fischer
Základní informace
Narození 6. září 1656
Krásno
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 27. srpna 1746 (ve věku 89 let)
Rastatt
Bádensko-WürttemberskoBádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
Povolání hudební skladatel a varhaník
Nástroje varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako syn Jana Fischera a byl pokřtěn 6. září roku 1656 v Krásnu na Chebsku. Z prvního krátkého manželství s Marií Franciscou Macasin von Sternenfels († 1698) měl tři děti. Roku 1700 se potom podruhé oženil s Annou Franciscou († 1732), která mu dala další tři děti.

Nejprve působil v Ostrově, později v bádenském Rastattu. Přes svoje postavení dvorního kapelníka prožil část života v chudobě, když vedle starosti o početnou rodinu vydával svoje díla na vlastní náklady. Zemřel v Rastattu 27. srpna 1746.

Hudební dráhaEditovat

Vystudoval v v Ostrově piaristické gymnázium, kde se naučil hrát na klavír a na housle. Jeho rané práce se dochovaly v klášterním archívu. Někdy mezi lety 1686 až 1689 začal v Ostrově působit jako kapelník u sasko-lauenburského dvora. Zde měl příležitost se setkat s rozmanitými hudebními vlivy, které se později odrážely v jeho tvorbě.

Roku 1690 se stal kapelníkem u bádenského dvora a roku 1715 se přestěhoval do Rastattu, kde sloužil bádenskému dvoru až do své smrti. Velká část jeho prací se však nezachovala. Z dnešního pohledu mají největší význam jeho skladby pro klávesové nástroje. Jeho varhanní cyklus Ariadne Musica (1702) tvoří preludia a fugy v 20 různých tóninách.

Fischer, nazývaný „bádenským Bachem“, uvedl do německé hudby francouzský vliv, reprezentovaný například Jeanem Baptistou Lullym. Nahrazením klasické francouzské předehry také přizpůsobil pro cembalo principy orchestrální suity. Z jeho díla přejímali J. S. Bach a G. F. Händel.

 
Pamětní deska v Ostrově

DíloEditovat

  • Le journal du printemps (1695)
  • Pièces de Clavessin (1696)
  • Vesperae seu Psalmi vespertini (1701)
  • Ariadne musica (1702)
  • Lytaniae Lauretanae VII (1711)
  • Blumen-Strauss (před 1736)
  • Musikalischer Parnassus (1738)

ZajímavostiEditovat

Současné ostrovské městské fanfáry vycházejí z jeho tvorby. Ve městě mu byla také roku 1998 odhalena pamětní deska.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat