Otevřít hlavní menu
Absorpční křivky pro tři lidské jodopsiny (barevně) a pro rodopsin (černě a přerušovaně)

Jodopsiny (též fotopsiny) jsou oční pigmenty vyskytující se v čípcích, tedy buňkách zajišťujících barevné vidění.[1] Jsou velmi podobné rodopsinu v tyčinkách; mají podobnou stavbu, založenou na bílkovinné složce (opsin) a na nebílkovinné části (11-cis-retinal). Liší se od něj pouze bílkovinnou složkou.[2] Funkčně se jedná o receptory spřažené s G proteinem.

Živočichové s barevným viděním jsou vybaveni hned několika typy jodopsinů. Většina savců má dva druhy jodopsinů; jeden na krátkovlnnější, druhý pro dlouhovlnnější viditelné světlo. Člověk má tři druhy jodopsinů, jeden má maximum v modré oblasti (419 nm), druhý v zelené oblasti spektra (531 nm) a třetí v červené (559 nm). Třetí pigment vznikl v evoluční větvi primátů směřující k člověku před cca 40 miliony lety.[3] Každý čípek má jeden z těchto jodopsinů; vnímání odlišných barev různými individuálními čípky je základem vzniku barevného obrazu.[2]

ReferenceEditovat

  1. Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  2. a b GUYTON, Arthur C; HALL, John E. Textbook of Medical Physiology. 11. vyd. [s.l.]: Elsevier, 2006. (11). ISBN 978-0-7216-0240-0. 
  3. SMITH, C. U. M. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester: John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5.