Otevřít hlavní menu

Jistebník (nádraží)

železniční stanice

Jistebník (dřívější názvy: Steibnig)[1] je železniční stanice na trati 270, původní železniční trať společnosti c.k.privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) ve městě Jistebník. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru.

Jistebník
Výpravní budova v roce 2012
Výpravní budova v roce 2012
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Město Jistebník
Souřadnice
Jistebník (nádraží)
Jistebník (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 336545
Tratě 270
Nadmořská výška 230 m n. m.
V provozu od 1880
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Nástupišť (hran) 2(3)
Prodej jízdenek Crystal Clear action apply.png
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaBariérové WCČekárna pro cestujícíVeřejné parkovištěPlatba v Eurech
Kód památky 49796/8-3978 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Výstavba probíhala v roce 1844 do roku 1847. Výstavbu trati řídil Karl Hummel. V letech 1960–1963 byla trať elektrizována.

Výstavba II. koridoru ČD probíhala v letech 1999–2001 a v roce 2012 byl zaveden pravostranný provoz.[2]

Zabezpečovací zařízení železniční stanice Jistebník je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov).[3]

TratěEditovat

StaniceEditovat

Železniční trať v roce 1844 měla jednu kolej. V roce 1880 byla na žádost obcí Jistebník a Košatky zřízena zastávka s malou čekárnou. V roce 1889 se stala stanicí křižovací se čtyřmi kolejemi. V tomto období byla postavena výpravní budova, záchodky (samostatně stojící), zděné skladiště na zboží s odbočnou kolejí, váhou a při zhlavích dřevěné budky stavědel. V roce 1900 při severním zhlaví v km 253,3 byl postaven strážní domek z režného zdiva. V letech 1999 až 2002 byla ve stanici odstraněna budova reléové stanice a na její místo postavena provozní budova, která koresponduje s původními stavbami. Byla postavena z neomítaného cihelného zdiva, obdobných materiálů se použilo k výstavbě výtahových šachet a přístřešků na ostrovních nástupištích.[4]

Výpravní budovaEditovat

V roce 1889 byla vybudována výpravní budova podle plánu architekta Antona Dachlera. Výpravní budova, která je obdélného půdorysu s postranními dvouosými rizality, je postavena podle typizovaného projektu (Normalplan No 42) z režného cihelného zdiva. Plochy z červeného cihelného zdiva jsou kombinované se světlými prvky vystupujících říms a lizén. Původní okna byla obdélná v šambránách s ušima završená přímým kamenným záklenkem. Vestibul byl průchozí (s pokladním okénkem) a byl i čekárnou III. třídy. I. a II. třída měly společnou čekárnu. V přízemí byla dopravní kancelář, místnost přednosty, c.k. pošta, dělnická kasárna a příslušenství. V patře třípokojový byt a dva dvoupokojové byty s kuchyněmi a společným příslušenstvím na chodbě.[5][6] Výpravní budova byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou České republiky.[7]

Obytný důmEditovat

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. V roce 1900 byl postaven podle typizovaného plánu (Normalplan 156 a 157) služební obytný dům pro osm rodin vedle budovy výpravny. Na kamenné podezdívce je postaven patrový dům se středním tříosým rizalitem z režného cihelného zdiva s cihlovými záklenky. V patrech byly tři dvoupokojové byty s kuchyní a jeden jednopokojový byt s kuchyní. Sociální zařízení bylo společné pro každé patro. Vstup byl z přednádraží do chodeb (schodiště) v tříosém rizalitu.[8]

Služby ve staniciEditovat

V železniční zastávce jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, čekárna, půjčovna kol, úschovna zavazadel.[9] V blízkosti je veřejné parkoviště a zastávka autobusové dopravy.

Turistické trasy[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 160. 
  2. Od nového jízdního řádu (9. 12. 2012) zavádí SŽDC na trati Břeclav – Přerov – Bohumín pravostranný provoz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2017-06-21]. Dostupné online. 
  3. POLACH, Vlastimil. Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. Časopis Automa [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  4. Borovcová ... c.d., s. 136
  5. Borovcová... c.d., s. 35
  6. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 75. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-06]. Identifikátor záznamu 162847 : Železniční stanice Jistebník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. Borovcová ... c.d., s. 57
  9. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  10. Jistebník - žst.. www.turistika.cz [online]. 2006-02-14 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazyEditovat