Otevřít hlavní menu

Jindřich Vichra (1. října 1918 Dráchov12. května 1944 Praha v 16.14 v popravčí místnosti sekyrárny Pankrác[1]) byl český básník, spolupracovník komunistického odboje odsouzený k trestu smrti a popravený v pankrácké věznici.

Jindřich Vichra
Jindřich Vichra
Jindřich Vichra
Narození 1. října 1918
Dráchov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 12. května 1944 (ve věku 25 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí smrt gilotinou v popravčí místnosti sekyrárny Pankrác[1]
Povolání spisovatel a básník
Příbuzní bratr Bohumil
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Jindřich Vichra začal svoji básnickou tvorbu již jako šestnáctiletý, kdy mu byla (pod pseudonymem "Ladislav Sen") otištěna (ve studentském časopise) jeho první báseň. Navštěvoval reálku v Táboře. Zajímal se o studium cizích jazyků (Znal perfektně angličtinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu a italštinu). Záhy mu byly zveřejněny další básně. Ještě před vypuknutím druhé světové války se zdokonaloval v básnické tvorbě - dopisoval si dokonce s básníkem Františkem Halasem.[2]

V odboji za protektorátuEditovat

Do práce v ilegální komunistické odbojové buňce se nakrátko zapojil ihned od března 1939. V roce 1942 se dostal do III. ilegálního vedení KSČ [p 1], kde spolupracoval s Josefem Pilařem a Josefem Frajbišem, který byl vedoucím skupiny zabezpečující tisk a kolportáž Rudého práva.[2]

ZatčeníEditovat

Pilař i Frajbiš pracovali v ilegalitě a v Praze se ukrývali v bytě, který si pronajali společně Jindřich Vichra s Annou Mlejnkovou [p 3], ilegální pracovnicí a bývalou úřednicí ve Staré Pace. Jindřich Vichra byl zatčen 7. února 1944 v Dráchově, v Praze pak byli zatčeni i ostatní odbojáři (Mlejnková, Pilař a Frajbiš).[2]

Odsouzení a vězněníEditovat

Za skrývání osob nepřátelských říši byla odsouzena k trestu smrti Anna Mlejnková a dne 15. března 1944 odsoudil pražský Sondergericht k trestu smrti i Jindřicha Vichru. Během svého pobytu v pankrácké věznici na cele číslo 34 (na oddělení II/a pro odsouzené k smrti) vytvořil Jindřich Vichra několik básní, které se zachovaly především díky vězni - chodbaři Karlu Ramešovi.[2] Dva dny před popravou (10. května 1944) byl přidělen na celu číslo 34 básník Karel Vokáč, jehož básně Vichra znal. Pro seznámení a vzájemné poznání obou básníků jim osud věnoval jen pouhé dva dny.[2][6]

Báseň JIZEROEditovat

Ukázka z básnické tvorby Jindřicha Vichry [2] Báseň: "Jizero"

Ty chladná


ty studená až mrazíš
ty mrazivá až pálíš
jsi krev srny k smrti uřícené
co tě žene
dupot stád slyším
zvonění
ty Báro divá plná proměny
kde jsi utratila naše oči
kde hluboký les
komu jsi dala jez
ty zarputilá
neřekneš?

— (1)

Hade!
Ty se jen vymykáš
jsi nebo jen zdáš
chtěl bych tě vidět
ztuhlou v polárním mrazu
Jizero zda bys procitla
až bych ti přines kytici fialek
a zimostrázu
zda zase zpěněna
na splašeném koni
hnala bys do dálky
ať volají za tebou co ti po nich
ty vzpurná ty dravá
jen bij a drť
balvany na srdci
ty v dlaních se chvějí
snad sama sebe nerozdíráš
snad duši z těla nerveš
zoufalče
vždyť jsi samá rána

— (2)

ty holubice v pěnách rozsápaná
pověz kdo tě kamenoval
kdo tě shodil do propasti
z těch vysokých skal
šplhám se tam
ruku ti dolů podávám

Jizero

— (3)

Konec všem nadějímEditovat

Anna Mlejnková (narozena 11. ledna 1915) ukončila život pod pankráckou gilotinou 12. května 1944 v 16.13.; Jindřich Vichra byl popraven jako další téhož dne v 16.14.[2]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. I. ilegální ÚV KSČ působil od rozpuštění KSČ v prosinci 1938 do své likvidace gestapem tj. prakticky do února 1941. II. ilegální ústředí KSČ reálně existovalo od jara 1941 až do léta 1942. III. ilegální ÚV KSČ byl založen v létě 1942 a byl gestapem silně narušen o rok později (v létě 1943), kdy gestapo vypátralo (pomocí konfidenta) sídlo tohoto ÚV v Berouně. Poslední člen III. ilegálního ÚV KSČ byl zatčen v létě 1944. Koncem prosince 1944 pak bylo utvořeno IV. ilegální vedení KSČ, které řídilo podzemní stranickou odbojovou činnost až do května 1945.[3]
  2. Tzv. přepážka patří mezi prostředky neosobního spojení např. mezi centrem řízení ilegálního odboje (odesilatelem) a jednotlivými pracovníky v ilegalitě (adresáty). Přepážkou je označována osoba, která přebírá nebo na jejíž adresu jsou zasílány dohodnutým způsobem zprávy a informace pro odbojáře (ilegály). Způsob předávání zpráv a informací musí zaručovat, že jak odesilatel, tak obsah jeho zpráv a informací zůstane před osobami plnícími funkci přepážky bezpečně utajen.[4]
  3. Na adrese Petrská 1168/29, 11000 Praha 1 fungovalo za protektorátu papírnictví Stanislava Mlejnka. Jeho prostory sloužily jako agenturní (zpravodajská) přepážka [p 2], přes kterou si předávali informace především odbojáři z řad ilegální KSČ. Druhou funkcí papírnictví bylo dodávání barev a papíru pro tisk ilegálních časopisů. V létě roku 1940 byla síť, navázaná na toto místo, zlikvidována gestapem. Kromě Stanislava Mlejnka zatklo gestapo i jeho nejbližší spolupracovníky: Karla Šilhavého, Antonína Vaňka, Josefa Kutnohorského a další.[5]

ReferenceEditovat

  1. a b RAMEŠ, Karel. Žaluji: pankrácká kalvarie (svazek II). Příprava vydání Vladimír Thiele; ilustrace akademický malíř dr. Jaroslav Lebeda. 2. vyd. Praha: Orbis - Praha, srpen 1946. 2 svazky (864 s.). Katalogový záznam v Národní knihovně Dostupné online. S. Rejstřík odsouzených k smrti; fotografie odsouzených k smrti. Obsahuje rejstřík; Graficky upravil a obálku navrhl Boris Hanš s použitím kresby akademického malíře dr. Jaroslava Lebedy; Svazek II: Obsahuje 76 stran hlubotiskových obrazových příloh, 104 stran obrazových příloh na křídě. 
  2. a b c d e f g JIROUSOVÁ; BŘEZINOVÁ. ,,padlí vítězové" - Jindřich Vichra a František Vašta [online]. Gymnázium Soběslav [cit. 2016-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-17. 
  3. KREČHLER, Vladimír. Příruční slovník k dějinám KSČ, Svazek I (A - O). Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964. 1050 (oba svazky) s. Kapitola heslo: Ilegální ÚV KSČ za okupace, s. 254, 255. 
  4. SMĚRNICE PRO ČINNOST PRACOVNÍKŮ KONTRAROZVĚDKY [online]. Odboj na Jičínsku – Zdroje: odboj.jicinsko.cz [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. 
  5. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Mlejnek Stanislav), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 224. 
  6. RAMEŠ, Karel. Žaluji: pankrácká kalvarie (svazek II), strany: 773 až 782

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat