Jindřich Beran
Jindřich Beran (15. listopadu 1906, Rožná, Rakousko-Uhersko – 12. května 1940, nedaleko obce Serskamp, Belgie) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v Armée de l'Air (francouzském válečném letectvu), první československý pilot, který v rámci války padl v leteckém souboji.
| Plk. in memoriam Jindřich Beran | |
|---|---|
.png) Jindřich Beran v uniformě Československého letectva (okolo r. 1938) | |
| Základní informace | |
| Narození | 15. listopadu 1906 Rožná,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. května 1940 (ve věku 33 let) Serskamp,  Belgie |
| Alma mater | Vojenská akademie v Hranicích |
| Vojenské informace | |
| Vyznamenání | Croix de Guerre s palmou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v Rožné nedaleko Žďáru nad Sázavou. Po vychození obecné školy absolvoval roku 1924 reálku v Novém Městě na Moravě a následně se stal učitelem na obecné škole ve Štěpánově nad Svratkou. Roku 1926 nastoupil prezenční vojenskou službu. Absolvoval školu pro poddůstojníky v Olomouci a nadále v armádě zůstal. Další vzdělání si doplnil na Vojenské akademii v Hranicích, kterou zakončil v hodnosti poručíka pěchoty.[1]
Po nasazení u 4. horského pluku v Liptovském Mikuláši byl roku 1930 přidělen k 66. zvědné letce jako letecký pozorovatel, se zařazením na pražském letišti Kbely. Okolo roku 1935 absolvoval také pilotní výcvik pro pozorovatelské, stíhací i bombardovací letouny a v letech 1936 až 1937 sloužil u několika leteckých oddílů. Díky vynikajícím výsledkům byl doporučen ke studiu na Vysoké škole válečné v Praze, v dubnu 1938 byl povýšen na kapitána. V létě téhož roku odcestoval ke studiu na Vysoké letecké válečné škole v Paříži, odkud jej donutily se do Československa navrátit okolnosti Mnichovské dohody.[1]
Po německé okupaci Československa 15. března 1939 se rozhodl, podobně jako další čs. piloti, emigrovat do Polska, hranici překročil důlní šachtou na Ostravsku. Později s dalším československým vojenským personálem vyplul z Gdyně do francouzského Calais, kde byl přijat do Armée de l'Air v hodnosti lieutenant a přidělen ke stíhací letce francouzského letectva.
Po napadení Belgie nacistickým Německem se 12. května 1940 Beran v letounu Morane-Saulnier MS.406, spolu s dalšími Čechoslováky, zúčastnil bojového vzletu jednotky proti letce německých bombardérů Heinkel He 111. Ještě před dosažením cíle se ale spolu s dvěma dalšími francouzskými stíhačkami střetl s početnějším útvarem německých těžkých stíhacích letounů Messerschmitt Bf 110 C.[1] Spolu se svým spolubojovníkem J. Stehlíkem se jim zdařilo jeden z německých strojů zneškodnit, poté byl však Beranův stroj poškozen střelbou během čelního souboje s nepřítelem, při kterém byl Beran zasažen do krku[2] a ještě v kabině zemřel. Stroj se pak zřítil nedaleko belgické obce Serskamp.
14. května 1940 mu byl serskampskými obyvateli vystrojen pohřeb. Roku 1950 byly jeho ostatky exhumovány[2] a převezeny do rodinné hrobky v rodné Rožné.
In memoriam byl Jindřich Beran oceněn dvěma Čs. válečnými kříži a francouzským Croix de Guerre s palmou. Roku 1991 byl povýšen na plukovníka in memoriam.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c Jindřich Beran. Valka.cz [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b První padlý v leteckém souboji, smrt v kokpitu stíhačky. Kapitán Jindřich Beran zemřel na francouzské frontě | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2021-05-23 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
Literatura editovat
- RAJLICH, Jiří. Na nebi sladké Francie: válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945. Cheb: Svět křídel, 2008. s. 242. ISBN 978-80-86808-51-2.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Beran na Wikimedia Commons - Radio Prague International (francouzsky)
- PodKást: První česká oběť v kokpitu stíhačky
