Otevřít hlavní menu

Jiří Julius Fiala

český dirigent a hudební skladatel

Jiří Julius Fiala (14. září 1892 Smíchov[1]3. srpna 1974 Praha) byl český hudební skladatel, herec a dirigent.

Jiří Julius Fiala
Základní informace
Narození 14. září 1892
Smíchov, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. srpna 1974 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání hudební skladatel, dirigent a herec
Příbuzní Ferdinand Fiala (sourozenec)
Karel Fiala
Ferenc Futurista
Eman Fiala
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se do umělecké a muzikantské rodiny Fialů. Jeho otec Ferdinand Fiala byl koncertním mistrem, bratr Ferdinand Fiala (18881953) architektem, hercem a scénografem, strýc Karel Fiala (18711931) úředníkem a hercem a bratranci Ferenc Futurista (vlastním jménem František Fiala; 18911947) a Eman Fiala (18991970) herci.

Nejdříve se učil na klavír u Antonína Čejky. Po absolvování gymnázia studoval na Pražské konzervatoři varhany a skladbu u Josefa Kličky, Františka Spilky, Karla Steckera a Jindřicha Kàana a mistrovský kurs u Vítězslava Nováka. Absolvoval v roce 1915.

Stal se kapelníkem kina Světovid v Nuslích (orchestr hrál hudební doprovod k němým filmům). V letech 19161922 byl dirigentem operetního divadla Aréna na Smíchově a po dva další roky nuselského Tylova divadla (oblíbeného „Tyláčku“). V roce 1925 se stal šéfem opery v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, poté kapelníkem u divadelní společnosti Adolfa Marka v Poděbradech. Po krátkém působení na Slovensku se stal dirigentem Vinohradské zpěvohry (19291932). V této době se začal intensivně zabývat filmem. Komponoval filmovou hudbu, řídil filmové orchestry a spolupracoval i s filmovými scenáristy. Je autorem hudby k třiceti pěti celovečerním filmům a k nespočetným filmům krátkým a reklamním. Příležitostně se objevoval i v menších filmových rolích. Nejčastěji to byly postavy dirigentů a hudebníků.

Mezi léty 19401944 byl ještě zaměstnán jako hudební poradce, dirigent a dramaturg v divadle Uranie v Praze-Holešovicích. V poválečných letech dále spolupracoval s filmem a rozhlasem a po mnoho let byl funkcionářem Svazu českých skladatelů a Ochranného svazu autorského.

Jako skladatel se prosadil svými operetami a filmovou hudbou. Je však rovněž autorem celé řady skladeb vážné hudby. Napsal i operu, dva balety a dokonce i tři mše.

DíloEditovat

OperetyEditovat

  • Hoši z první legie (1919)
  • Vlastencové z boudy (1921)
  • Teče voda, teče (1925)
  • Rychlíkem k oltáři (1935)
  • Dítě tržnice (1945)
  • Muzikantská Liduška (1947, na základě filmové hudby)
  • Baruška (1951, na základě filmové hudby)
  • Praha je krásná (1958)
  • Počestné paní pardubické (1960, na základě filmové hudby)
  • Fantom operety (1961)
  • Lumpacivagabundus (1964)

Scénická hudbaEditovat

Vážná hudba (výběr)Editovat

  • Serenáda pro dechový kvintet (1919)
  • Sonáta pro klavír
  • Smyčcový kvartet
  • Válka a mír (symfonická skica ,1917, později přepracována pod názvem Soumrak a úsvit)
  • Veseloherní ouvertura pro orchestr (1919)
  • Suita z českých tanců pro orchestr (1919)
  • Legenda o staré Praze (cyklus symfonických básní
  • U nás (kantáta)
  • Já jsem horník a kdo je víc? (smíšený sbor)
  • Kantor Halfar (melodramy na slova Petra Bezruče)
  • Bernard Žár
  • Lásky div (opera podle Julia Zeyra)
  • Golem (choreografické drama ve spolupráci s Joe Jenčíkem, 1924)
  • Vládce žlutého jedu (balet ve spolupráci s Joe Jenčíkem)
  • Tři mše

Filmová hudbaEditovat

  • Na sluneční straně (Vladislav Vančura, 1933)
  • Maryša (Josef Rovenský, 1935, s Josefem Dobešem)
  • Trhani (Václav Wasserman, 1936)
  • Tvoje srdce incognito (Svatopluk Innemann, 1936)
  • Láska a lidé (Vladislav Vančura, 1937)
  • Boží mlýny (Václav Wasserman,1938)
  • Cestou křížovou (Jiří Slavíček, 1938)
  • Andula vyhrává (Miroslav Cikán, 1938)
  • Soud boží (Jiří Slavíček, 1938)
  • Hvězda z poslední štace (Jiří Slavíček,1939)
  • Svátek věřitelů (Zdeněk Gina Hašler, 1939)
  • Muzikantská Liduška (Martin Frič, 1940)
  • Babička (František Čáp, 1940)
  • Jan Cimbura (František Čáp, 1941)
  • Pantáta Bezoušek (Jiří Slavíček,1941)
  • Městečko na dlani (Václav Binovec, 1942)
  • Počestné paní pardubické (Martin Frič, 1944)
  • Řeka čaruje (Václav Krška, 1945)
  • Nadlidé (Václav Wasserman, 1946)
  • Polibek ze stadionu (Martin Frič, 1947)
  • Žízeň (Václav Kubásek, 1949)
  • Zvony z rákosu (Václav Kubásek, 1950)
  • Bylo to v máji (Martin Frič, 1950)
  • Muzikant (František Čáp, 1954)
  • Na konci města (Miroslav Cikán, 1954)
  • Muž v povětří (Miroslav Cikán, 1955)

Zkomponoval také hudbu pro mnoho krátkých a dokumentárních filmů.

Filmové roleEditovat

  • Poslední polibek (1922)
  • Werther (1926)
  • Hrdina jedné noci (1935)
  • Boží mlýny (1938)
  • Srdce v celofánu (1939)
  • Maskovaná milenka (1940)
  • Muzikantská Liduška (1940)
  • Pohádka máje (1940)
  • Advokát chudých (1941)
  • Preludium (1941)
  • Experiment (1943)
  • Řeka čaruje (1945)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Matějček, Jan: Tschechische Komponisten von heute (Praha 1957)
  • Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961)
  • Brousil, A. M.: Česká hudba v českém filmu (Praha 1940)
  • Pacák, Luděk: Opereta (Praha 1946)
  • Brousil, A. M.: Hudba v našem filmu (Praha 1948)
  • Smolka, Jaroslav: Česká hudba našeho století (Praha 1961)
  • Nová československá operetní tvorba. Soupis domácí operetní tvorby z let 1945–1960 (Praha 1962)
  • Katalog hudebnědramatických děl (Dilia 1984 – Praha 1984)

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově

Externí odkazyEditovat