Wikipedie

Jiří III. z Lichtenštejna

český šlechtic a tridentský biskup

Jiří III. z Lichtenštejna (německy Georg von Liechtenstein, italsky Giorgio di Liechtenstein, kolem roku 1360 Mikulov – 20. srpna 1419 Sporminore) byl moravský šlechtic z rodu Lichtenštejnů a v letech 1390 až 1419 tridentský kníže-biskup.

Jiří III. z Lichtenštejna
Znak knížecího biskupství tridentského
Znak knížecího biskupství tridentského
Narození1360
Mikulov
Úmrtí20. srpna 1419 (ve věku 58–59 let)
Sporminore
Povoláníkněz a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
PříbuzníJan z Lichtenštejna-Mikulova[1], Jindřich z Lichtenštejna a Matyáš z Lichtenštejna (sourozenci)
Jiří z Lichtenštejna (strýc)
Jan z Lichtenštejna-Mikulova (strýc)
Funkcetridentský kníže-biskup (od 1390)
tridentský kníže-biskup
biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Srpen z cyklu fresek v hradu Buonconsiglio Ciclo dei mesi, vytvořil český umělec Mistr Václav na zakázku Jiřího z Lichtenštejna.

Jiří z Lichtenštejna se narodil kolem roku 1360 v jihomoravském Mikulově jako potomek šlechtického rodu Lichtenštejnů. Studoval práva na Vídeňské univerzitě.

V roce 1390 byl jmenován knížetem-biskupem tridentským. Během svého úřadování propojil starou část tridentského hradu Buonconsiglio (Castelvecchio) a Orlí věž (Torre Aquila), kterou nechal přestavět a vyzdobit freskami Dvanáct měsíců (Ciclo dei Mesi) českého malíře známého jako Mistr Václav. Jeden z portrétů zřejmě zachycuje podobu samotného knížete-biskupa.[2] Byl to zřejmě také on, kdo nechal zbudovat Sokolí věž (Torre Falco).

Pokusil se vymanit se z poddaného postavení diecéze vůči Tyrolsku, když neuznal spojenectví, nýbrž jen přímou autoritu císaře.

V téže době však došlo k silné ztrátě biskupské moci vzhledem k městu i venkovu. Daňové zatížení a tyrolské vpády v roce 1407 vyústily v revoltu, při které byl schválen koncept obecních stanov. Lichtenštejn doufal v pomoc ze strany Benátské republiky, vzbouřenci však přinutili knížete-biskupa opustit město a za svého lidového vůdce si zvolili Rodolfa Belenzaniho. Bez vnější pomoci však byli 5. července 1409 přemoženi vojsky Fridricha IV. Habsburského.

Jiří z Lichtenštejna měl ovšem s Fridrichem IV. spory, proto se mohl do Tridentu vrátit jen na krátký čas.

5. června 1411 jej Jan XXIII. (vzdoropapež) jmenoval kardinálem, odmítl však slíbit poslušnost papeži Martinovi V.

V roce 1418 se vrátil do Tridentu, ale v následujícím roce byl opět nucen jej opustit a uchýlit se na hrad ve Sporminore, kde 20. srpna 1419 zemřel.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giorgio di Liechtenstein na italské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Trento – portrét knížete-biskupa Jiřího z Lichtenštejna od Mistra Václava [online]. Vita Trentina [cit. 2015-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-01-2015. (italsky) 

Literatura editovat

Související články editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_III._z_Lichtenštejna&oldid=23468604“