Otevřít hlavní menu

Jiří Brabec (literární historik)

český literární historik a literární teoretik

ŽivotEditovat

Po maturitě na tzv. dělnické přípravce absolvoval Filosofickou fakultu UK, obor čeština a historie. Roku 1955 nastoupil do Ústavu pro českou literaturu, kde pracoval až do roku 1971. Místopředseda Svazu čs. spisovatelů. Ze všech funkcí byl nucen z politických důvodů odejít. V tomto období také externě přednášel českou literaturu na filosofické fakultě. Podepsal Chartu 77.[1]

Po odchodu z Ústavu pro českou literaturu pracoval v celé řadě manuálních profesí. V této době publikoval pouze v exilových či samizdatových časopisech.

V letech 19902002 přednášel na Filozofické fakultě UK českou literaturu 20. století. V současné době je vědeckým pracovníkem Masarykova ústavu AV ČR.

Jeho dcerou byla spisovatelka Zuzana Brabcová.

DíloEditovat

Jiří Brabec se zajímá o literaturu 19. a 20. století.

  • Jak číst poezii, 1963
  • Poezie na předělu doby, 1964
  • Černobílé roky, 1965, spolu s V. Sivkem
  • Slovník českých spisovatelů, 1982, Toronto, v ČR pod názvem Slovník zakázaných autorů 1991, u této knihy je spoluautorem
  • Dějiny české literatury IV. (Praha 1995, kapitoly o české literatuře 1929–1945)

Mimo vlastních knih vydal mnoho studií, prací a časopiseckých článků o české literatuře. Dále se podílel na vydání knih celé řady významných básníků, často jako editor (např. Jaroslav Seifert, František Hrubín, František Halas)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jiří Brabec ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)

LiteraturaEditovat

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 129. 

Externí odkazyEditovat