Wikipedie

Jezeřany

vesnice, součást obce Jezeřany-Maršovice v okrese Znojmo

Jezeřany (německy Jeseran) jsou vesnice, dnes součást obce Jezeřany-Maršovice v okrese Znojmo. Tvoří jihovýchodní část obce a zároveň jednu ze dvou jejích základních sídelních jednotek.

Jezeřany
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJezeřany-Maršovice
OkresZnojmo
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°1′47″ s. š., 16°26′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel446 (2011)[1]
Katastrální územíJezeřany (6,15 km²)
Nadmořská výška240 m n. m.
PSČ671 75, pošta Loděnice u Moravského Krumlova
Počet domů168 (2011)[1]
Jezeřany
Jezeřany
Další údaje
Kód ZSJ059421
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název Jezeřany pochází z 12. století, kdy byla obec kolonizována. Je odvozován od staročeského „jezěřené“ – lidé, kteří bydleli u jezera nebo u rybníku.[2][3]

Při hlavní ulici stojí kostel svatého Cyrila a Metoděje postavený v roce 1936. Kostel posvětil v roce 1937 biskup Dr. Josef Kupka za účasti 2000 lidí.[4] Proti čp. 95 stojí kaplička sv. Marka, patrona obce, postavená v 80. letech 19. století.[5]

Historie editovat

Poprvé jsou Jezeřany zmiňovány v roce 1306, kdy byl ukončen spor ohledně desátků a platů z několika jihomoravských vesnic včetně Jezeřan. Stranami sporu byly premonstrátské kláštery v Dolních Kounicích a v Želivi, který v této při zvítězil.[6] Na konci 16. století se novým majitelem vsi stal strahovský klášter, který ji o 100 let později prodal starobrněnskému klášteru. Ten ji spravoval v rámci svého branišovického panství.[7] Po zrušení konventu v roce 1782 připadl jeho majetek náboženském fondu, z nějž branišovický statek odkoupili roku 1808 Lichtenštejnové.[8]

Z roku 1681 pochází nejstarší dochovaný otisk jezeřanské pečeti. Je na ní zobrazeno vlevo krojidlo pluhu a vpravo vinný hrozen. Nad nimi je nápis GERES-IN. Novější pečetidlo si obec dala zhotovit v roce 1749. V pečetním poli je v pořadí zleva vinohradní nůž (kosíř) se securitas (výstupek, který bránil poranění ruky o větve při řezání hroznů), krojidlo pluhu a hrozen vína. Pečeť nese opis OBECZNY.PECZET.DIEDINY.GERZEZAN.1749.[9]

Zakládací listinou z 6. prosince 1829 byla v Jezeřanech zřízena první škola, přičemž budova byla postavena v roce 1930 nákladem obcí Jezeřany a Maršovice. Protože si občané Maršovic samostatnou školu nepřáli, zůstaly Maršovice přiškoleny k jezeřanské škole.[10]

Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 spadaly Jezeřany pod okres Moravský Krumlov.[8]

V roce 1960 byly Jezeřany spojeny se sousední vsí Maršovice v jednu obec Jezeřany-Maršovice,[11] která je od té doby součástí okresu Znojmo.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
369 462 475 516 540 554 557 490 929 518 487 399 448 446

Komunikace editovat

Obcí prochází silnice III. třídy č. 4133.

Občanská společnost editovat

  • Tělovýchovná jednota Jezeřany-Maršovice, z. s. – Tělovýchovná jednota byla založena v roce 1957. K roku 2020 měla 112 členů, z toho 23 mladších osmnácti let; 65 členů bylo členem Fotbalové asociace České republiky.[13]
  • Myslivecké sdružení Sobotka Jezeřany-Maršovice, z. s. – MS Jezeřany-Maršovice vzniklo v 60. letech a působilo do roku 1979. Do roku 2003 působilo jako Myslivecké sdružení Leskoun Vedrovice. V roce 2000 byla na Sobotce založena broková střelnice a v roce 2004 byla rozšířena o malorážkové střeliště. K roku 2017 mělo MS patnáct členů. Kromě plnění svých povinností organizuje Dětský den na Sobotce, akci Bažant na Sobotce (sportovní střelba) a poslední leč.[13]
  • Sbor dobrovolných hasičů Jezeřany-Maršovice vznikl v roce 1968 sloučením Dobrovolného hasičského sboru v Jezeřanech (založeného r. 1925) a HS v Maršovicích (založeného r. 1941 na základě vládního nařízení). Dobrovolní hasiči se starají o prevenci, vyjíždějí k zásahům a věnují se požárnímu sportu – účastní se soutěží a organizují soutěže („O pohár obce“). Dále organizují tzv. letní noc a hasičský ples.[13]
  • Pěvecký sbor Cantamus Corde – smíšený sbor vznikl v roce 2007 ze sboru, který působil v římskokatolické farnosti v Loděnicích.[13]
  • Obec ve spolupráci s občany připravuje tradiční masopust, Svatováclavské hody živý betlém aj.[13]

Galerie editovat

Obec Jezeřany-Maršovice je součástí mikroregionu Moravskokrumlovsko.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. ↑ HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. I., A–L. 1. vyd. Praha: Academia, 1970, s. 362.
  3. ↑ LIŠKOVÁ, Anna. Tvorba jako cesta dětí k tradicím regionu. Brno, 2017, s. 31. Diplomová práce. Ved. práce PaedDr. Hana Stadlerová, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/umxe0/Diplomova_prace.pdf
  4. ↑ DOBEŠ, Jiří a STOKLASA, Radovan. Kostely na Moravě. I., Kraje Vysočina a Jihomoravský: Třebíčsko, Moravskokrumlovsko, Rosicko. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Radovan Stoklasa, 2008, s. 65. ISBN 978-80-270-4413-9.
  5. ↑ LIŠKOVÁ, Anna. Tvorba jako cesta dětí k tradicím regionu. Brno, 2017, s. 34. Diplomová práce. Ved. práce PaedDr. Hana Stadlerová, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/umxe0/Diplomova_prace.pdf
  6. ↑ ECKL, Petr. Ve znamení opatských berlí a lilií [online]. Jezerany-marsovice.cz, 2008-04-26, rev. 2008-04-27 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ ECKL, Petr. Neklidná léta [online]. Jezerany-marsovice.cz, 2008-04-26, rev. 2008-04-27 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b ECKL, Petr. Od Napoleona k 1. světové válce [online]. Jezerany-marsovice.cz, 2008-04-26, rev. 2008-04-27 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ ECKL, Petr. Jméno a znak. In: Jezeřany-Maršovice [online]. 26.04.2008, aktualiz. 27.04.2008 [cit. 1. 3. 2024]. Dostupné z: http://www.jezerany-marsovice.cz/dejinne-kapitoly/jmeno-a-znak.html
  10. ↑ POKOROVÁ, Petra. Vývoj škol v obcích Jezeřany a Maršovice od tereziánské reformy do roku 1950. Brno, 2014, s. 21. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Jiří Zounek, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/zpwjl/Bakalarska_diplomova_prace.pdf
  11. ↑ ECKL, Petr. Vývoj sídelní struktury [online]. Jezerany-marsovice.cz, 2008-04-26, rev. 2008-04-27 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Znojmo [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e LIŠKOVÁ, Anna. Tvorba jako cesta dětí k tradicím regionu. Brno, 2017, s. 34–37. Diplomová práce. Ved. práce PaedDr. Hana Stadlerová, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/umxe0/Diplomova_prace.pdf

Literatura editovat

  • ČÁPOVÁ, Pavla. Proměny svátečního oděvu při hodové příležitosti v Jezeřanech-Maršovicích na Moravskokrumlovsku. Brno, 2010. 52 s. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce prof. PhDr. Alena Křížová, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/262679/ff_b/
  • ČIŽMÁŘ, Zdeněk, ed. Život a smrt v mladší době kamenné = Leben und Tod in der Jungsteinzeit = Life and Death in the New Stone Age: katalog výstavy. [Brno]: Ústav archeologické péče, [2008]. 290 s.
  • DOBEŠ, Jiří a STOKLASA, Radovan. Kostely na Moravě. I., Kraje Vysočina a Jihomoravský: Třebíčsko, Moravskokrumlovsko, Rosicko. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Radovan Stoklasa, 2008. 127 s. ISBN 978-80-270-4413-9.
  • ECKL, Petr. Jezeřany-Maršovice: kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany-Maršovice: Obec Jezeřany-Maršovice, 2006. 103 s. ISBN 80-254-3746-9.
  • HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. I., A–L. 1. vyd. Praha: Academia, 1970. 573 s.
  • K stému výročí vypuknutí I. světové války. Jižní Morava 2014: vlastivědný časopis. 2014, roč. 50, sv. 53, s. 12–41. ISSN 0449-0436. ISBN 978-80-86931-85-2.
  • KLEMPOVÁ, Jana. [Jezeřany-Maršovice: kapitoly ze starších dějin obce]. Vlastivědný věstník moravský. 2008, roč. 60, č. 3, s. 339–340. ISSN 0323-2581.
  • LIŠKOVÁ, Anna. Tvorba jako cesta dětí k tradicím regionu. Brno, 2017. 104 s. Diplomová práce. Ved. práce PaedDr. Hana Stadlerová, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/umxe0/Diplomova_prace.pdf
  • MAČUDA, Jiří. Od Hromnic až do Tří králů: zvyky a tradice obcí na Znojemsku. Břeclav: Pro Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko, z. s., vydal Malovaný kraj, občanské sdružení, 2015. 94 s. ISBN 978-80-87954-02-7.
  • OLIVA, Martin. Jezeřany III (okr. Znojmo) – stanice szeletienu u Krumlovského lesa. Acta Musei Moraviae. Scientiae sociales. 2019, roč. 104, č. 2, s. 137–159. ISSN 0323-0570.
  • POKOROVÁ, Petra. Vývoj škol v obcích Jezeřany a Maršovice od tereziánské reformy do roku 1950. Brno, 2014. 60 s. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Jiří Zounek, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/zpwjl/Bakalarska_diplomova_prace.pdf
  • UHLÍŘOVÁ, Jana. Floristická studie okolí obce Jezeřany-Maršovice. Brno, 2000. 126 s. Magisterská diplomová práce. Ved. práce doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
  • VALOCH, Karel. Die altertümlichen Blattspitzenindustrien von Jezeřany: Sudmähren. Časopis moravského musea. 1966, roč. 51, s. 5–60, obr.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jezeřany&oldid=23707105“