Wikipedie

Jeva Olenskaja

ázerbájdžánská a sovětská herečka

Jeva (Jevgenia) Nikitična Olenskaja (1900, Quba, provincie Baku, Ruská říše – 20. května 1959, Baku, Ázerbájdžánská SSR, Sovětský svaz) byla ázerbájdžánská sovětská herečka, Hrdina práce (1927) a Národní umělkyně Ázerbájdžánské SSR (1949).[1] Je nejznámější svou rolí v němém filmu Aršin mal alan (1917).

Jeva Olenskaja
Rodné jménoJevgenija Nikitiçna Olenskaja
Narození1900
Guba
Úmrtí19. května 1959 (ve věku 58–59 let)
Baku
Alma materAzerbaijan State University of Culture and Arts
Povoláníherečka
Oceněnínárodní umělec Ázerbájdžánské SSR (1949)
Hrdina práce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodila se v Qubě v provincii Baku v roce 1900.[1] Byla ruské národnosti, ale jako dítě se naučila ázerbájdžánský jazyk. Její starší sestra Alexandra Olenskaja byla herečkou v různých ázerbájdžánských divadelních souborech a povzbuzovala svou sestru, aby to na jevišti také zkusila.[2] Později byl sestřin manžel Heydar Vezirov, lidový komisař zemědělství Ázerbájdžánské SSR, spolu s manželkou a dvěma syny stíhán jako lidový nepřítel.[3]

Kariéra editovat

Poprvé se objevila na jevišti v roce 1913 ve věku 13 let na premiéře operety Aršin mal alan v roli Asyi.[4] Ve stejném roce se Jeva připojila k ázerbájdžánskému dramatickému souboru „Nikat“ a poté k souboru „Safa“.[1]

V roce 1917 spolu se svou sestrou hrála v němém filmu Aršin mal alan režiséra Borise Svetlova. V letech 1918–1920 Olenskaja účinkovala v dramatickém souboru bratří Gadžibekových.[5]

V letech 1923–1926 studovala na divadelní technické škole v Baku (nyní Ázerbájdžánská státní univerzita kultury a umění).[6] Od konce roku 1920 do začátku roku 1925 pracovala v turecké svobodné kritice a propagandistickém divadle v Baku.[2] V roce 1926 se Olenskaja vrátila do Národního činoherního divadla, kde účinkovala třicet čtyři let.[7] Olenskaja vytvořila dramatické, tragické a komické role jak v národním dramatu, tak v představeních přeložených z cizího jazyka.[2]

V roce 1927 získala titul „Hrdina práce“.[7] V roce 1949 jí byl udělen titul Národní umělkyně Ázerbájdžánské SSR.[2]

Jeva Olenskaja zemřela 20. května 1959 v Baku.[1]

Divadelní role editovat

Světová dramata editovat

Valida, Sachra (Tárik ibn Zijád od Samiho Frašeriho)[8]; Mehridil (Černý jezevec od N. Kemalja)[8]; překladatel (V Turecku N. Hikmet)[8]; Julietina teta ( Romeo a Julie), Desdemona (Othello), Cordelie (král Lear), Ofélie (Hamlet od W. Shakespeara)[9][10][8][11]; Millerova manželka (Úklady a láska), Amalia (Loupežníci F. Schillera)[8][11]; Margarita (Macecha od Honoré de Balzaca); Eliza (Chaloupka strýčka Toma od H. Beecher Stoweové); Aoda (Cesta kolem světa za 80 dní ), Elmina (Děti kapitána Granta od J. Verna); Dey (Muž, který se směje od V. Huga); Hortenzia (Mirandolina od C. Goldoni)[8] .

Ruská / sovětská dramata editovat

  • Marie Antonovna (Revizor N. Gogola);
  • Archipovna (Vinen bez chyby A. Ostrovského);
  • Dunka (Ljubov Jarovaja od K. Trenjova);
  • Oksana (Smrt letky od O. Kornejčuka);
  • Manja (Cizí dítě od V. Škvarkina);
  • Babička Věry (Mladá garda A. Fadějeva);
  • Erna Kursius (Zámek v uličce bratří Tur.);
  • Leokadija Lvovna (Dcera žalobce J. Janovského);
  • Děrgačjova (Osobní případ A. Štejna).

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yeva Olenskaya na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Ева Оленская [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Azərbaycanın peşəkar aktyorlarından olan – YEVA OLENSKAYA [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-16. (anglicky) 
  3. ↑ ШТЕМЛЕР, Илья. Избранное. [s.l.]: Лимбус Пресс, 2008. Dostupné online. ISBN 978-5-8370-0458-2. S. 366. (rusky) 
  4. ↑ Milli Azərbaycan Tarix Muzeyi [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-10. (anglicky) 
  5. ↑ ОЛЕ'НСКАЯ Евгения Никитична [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Евгения (Ева) Оленская [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Calil Mammedquluzade Ensiklopediyasi [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f Rəhimli 2005.
  9. ↑ Юсуфбейли 1962.
  10. ↑ Деревенская 1990.
  11. ↑ a b ОЛЕ'НСКАЯ Евгения Никитична. istoriya-teatra.ru [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Юсуфбейли Т. Г. Шекспир на азербайджанской сцене (дореволюционный период). — Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1962. — Т. VIII. — s. 115—143. — 200 s. — (Искусство Азербайджана). (rusky)
  • Мокульский С. С., Марков П. А. Оленская Евгения Никитична. — Театральная энциклопедия. — Москва: Государственное научное издательство «Советская энциклопедия», 1965. — Т. IV. — s. 156. — 1152 s. (rusky)
  • А. Г. Сарабский. Возникновение и развитие азербайджанского музыкального театра (до 1917 г.). — Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1968. — 273 s. (rusky)
  • Алекпер Гусейнзаде. Более 625 раз // Слово об Узеире Гаджибекове / Ахмед Исазаде[az]. — Баку: Издательство «Элм», 1985. — s. 71—72. — 211 s. (rusky)
  • Кубад Касимов. Узеир Гаджибеков. Избранные произведения (Публицистика и драматургия). — Баку: Издательство «Элм», 1985. — 293 s. (rusky)
  • Муслим Магомаев. О музыкальном искусстве Азербайджана. — Баку: Издательство «Ишиг», 1987. — 156 s. (rusky)
  • Л. Деревенская. Возникновение и развитие «Сатир-Агит Театра» — первого русского революционного театра в Баку. — Известия Академии наук Азербайджанского ССР. — Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1990. — s. 105—136. — 200 s. — (Серия литературы, языка и искусства). (rusky)
  • Ф. Магсудов, Ч. Гулијев, Б. Нәбијев, К. Талыбзадә, Ј. Гарајев, Ш. Алышанлы, Ə. Мәммәдов. Азәрбајчан Халг Чүмһуријјәти (әдәбијјат, дил, мәдәнијјәт гуручулуғу). — Бакы: «Елм» нәшријјаты, 1998. — 297 s. (azerb.)
  • İlham Rəhimli[az]. Azərbaycan teatr tarixi. — Bakı: Çaşıoğlu nəşriyyatı, 2005. — 864 s. (azerb.)
  • Илья Штемлер. Избранное (Мой белый, белый город. Утреннее шоссе. Звонок в пустую квартиру). — Санкт-Петербург: Лимбус Пресс, 2008. — 595 s. — ISBN 9785837004582. (rusky)

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jeva_Olenskaja&oldid=22278272“