Chlupáček trsnatý

(přesměrováno z Jestřábník trsnatý)

Chlupáček trsnatý (Pilosella caespitosa), někdy také jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum) je vytrvalá, výběžkatá, nevysoká, měkce chlupatá, v létě žlutě kvetoucí bylina vlhkých míst. V současné taxonomii je řazen do rodu chlupáček (Pilosella), v minulosti byl součástí široce pojatého rodu jestřábník (Hieracium).

Jak číst taxoboxChlupáček trsnatý
alternativní popis obrázku chybí
Chlupáček trsnatý (Pilosella caespitosa)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod chlupáček (Pilosella)
Binomické jméno
Pilosella caespitosa
(Dumort.) P.D.Sell & C.West, 1967
Synonyma
  • Hieracium caespitosum
  • chlupáček trsnatý
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres chlupáčku trsnatého

Druh je původní téměř v celé Evropě, na západě je jeho areál ohraničen Francií, na severu Skandinávií a na jihu Itálií a Balkánem. Na východě se nespojitě rozkládá přes evropské Rusko, Kavkaz a západní Sibiř až do Střední Asie. Druhotně se dostal do Koreje, na Nový Zéland, na jih Kanady, západ Spojených států amerických a do Mexika.[1][2][3]

EkologieEditovat

Čechách roste nejčastěji ve středních polohách, v Krušných horách a na Šumavě. Na Moravě je hojný v Jeseníkách, Beskydech a částečně i na Českomoravské vrchovině. Jeho výškové maximum je na Pradědu, kde se blíží k nadmořské výšce 1500 m. Více je rozšířen ve srážkově bohatších oblastech termofytika a mezofytika, v sušších pahorkatinách je vzácný, za optimální rozsah srážek je považováno 600 až 1200 mm za rok. Spolehlivě snáší zimní pokles teploty k -32 °C.

Obvykle vyrůstá na různých typech luk a pastvin, opuštěných polích, na mezích, po okrajích cest, v příkopech i kolem bažin, kde bývají půdy spíše vlhké, hlinité až hlinitojílovité, mírně kyselé nebo neutrální a na živiny chudé až středně bohaté. Vyžaduje plně osvětlené stanoviště, při zastínění méně kvete. Na mnoha místech bývá prvou, pionýrskou rostlinou, která zahajuje osídlení míst bez vegetace. V kulturních plodinách se však téměř nevyskytuje. Kvete od května do července, někdy opět znovu v říjnu a listopadu.

Je to druh s rozrůzněným počtem chromozomů, mívá 2n = 18, 27, 36 i 45, což bývá přičítáno jeho apomiktickému (nesexuálnímu) způsobu tvorby semen. Vytváří hybridy s mnoha druhy, např. s Hieracium aurantiacum, Hieracium floribundum, Hieracium lactucella i Hieracium pilosella.[1][2][4][5][6]

PopisEditovat

Bylina s obvykle nevětvenou, 30 až 50 cm vysokou lodyhou rostoucí z listové růžice tvořené dvěma až čtyřmi řapíkatými listy. Lodyha je přímá, dutá, lehce smáčknutelná, často nachově naběhlá, má dva až čtyři přisedlé listy a je porostlá různě dlouhými jednoduchými i hvězdovitými chlupy a tmavými stopkatými žlázkami. Všechny listy jsou trávově zelené, 8 až 15 cm dlouhé a 1 až 4 cm široké, čepele mají podlouhlé či eliptické, po obvodě celokrajné a na rubu porostlé hvězdicovitými chlupy; lodyžní listy se směrem vzhůru zkracují a zužují.

Na vrcholu lodyhy vyrůstá ve staženém latovitém vrcholíku deset až třicet sytě žlutých květních úborů o průměru 1,5 cm, stopka středního je dlouhá okolo 1 cm. V úboru bývá 25 až 50 žlutých, oboupohlavných jazykovitých kvítků se žlutou, pětizubou ligulou. Zvonkovitý, víceřadý zákrov je asi 8 mm dlouhý a jeho listeny jsou černozelené nebo žlutozelené, tupě špičaté, některé světle lemované a bývají obdobně chlupaté jako lodyha. Opylovačům nabízejí pyl i nektar.

Plody jsou hnědočerné nažky 1,5 až 2 mm dlouhé, které mají chomáček žlutohnědého chmýru; rozšiřovány jsou větrem nebo lidskou činností, např. s nevyčištěným osivem. Nažky se vytvoří po opylení hmyzem, obvykle včelami a čmeláky, nebo bez opylení apomikticky.[1][2][5][6][7][8]

RozmnožováníEditovat

Chlupáček trsnatý se může rozmnožovat vegetativně i semeny. Vegetativně se šíří nadzemními odnožemi nebo mělkými podzemními výběžky zakončenými listovou růžicí. Dále se po stanovišti rozšiřuje vyrůstáním nových rostlin z náhodných pupenů na do široka rozprostřených oddencích. Při rozrušování nebo přemísťování půdy dochází ke stěhování jeho oddenků na nová místa a nechtěnému šíření. Převážná část nových rostlin vzniká právě vegetativní cestou.

Semena nemají buď žádnou, nebo jen krátkou a nepravidelnou dobu dormance. Klíčí proto brzy po dozrání, nebo na jaře příštího roku. V půdě si semena podržují klíčivost jen po nedlouhou dobu. Rozmnožování semeny je podstatné pro šíření na velké vzdálenosti, kam se dostávají větrem nebo jako nežádoucí příměs osiva kulturních rostlin.[1][5][6]

VýznamEditovat

V Evropě nečiní výskyt chlupáčku trsnatého problémy, kdežto v místech, kam byl zavlečen, např. ve Spojených státech nebo na Novém Zélandu, je považován za obtížný, invazní plevelný druh, např. do Austrálie je dovoz rostlin i semen zakázán. Zamořuje a znehodnocuje tamní pastviny, není místními býložravci spásán a vytěsňuje původní rostliny. V nových podmínkách není napadán žádným fytofágním hmyzem a pro kombinovaný způsob rozmnožování (odnožemi i semeny) má velký potenciál invazního šíření.[5][6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Jestřábník trsnatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.12.2013 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Jestřábník trsnatý, s. 370-371. 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life: Hieracium caespitosum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SLOVÁKOVÁ, Nina. Rozšíření druhů Hieracium lactucella a Hieracium caespitosum v České republice. Brno, 2016 [cit. 19.04.2017]. Diplomová práce. Masaryková univerzita v Brně. Vedoucí práce Olga Rotreklová. Dostupné online.
  5. a b c d GROSSKOPF, Gitta; CORTAT, Ghislaine. Invasive Species Compendium: Hieracium caespitosum [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, rev. 19.12.2016 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d Hieracium caespitosum [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. STROTHER, John L. Flora of North America: Hieracium caespitosum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Prairie Wildflowers of Illinois: Hieracium caespitosum [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat