Otevřít hlavní menu

Jeseter malý (Acipenser ruthenus; L., 1758) je sladkovodní ryba, jedním z vývojově nejstarších druhů ryb objevujících se v Česku. Předpokládá se, že se tyto ryby vyvinuly před 200 miliony lety a žijí na Zemi od dob dinosaurů v téměř stejné podobě, jako je známe dnes[2] Jeho výskyt je však velmi sporadický, a proto je chráněný zákonem.

Jak číst taxoboxJeseter malý
alternativní popis obrázku chybí
Jeseter malý
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád jeseteři (Acipenseriformes)
Čeleď jeseterovití (Acipenseridae)
Rod jeseter (Acipenser)
Binomické jméno
Acipenser ruthenus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Acipenser ruthenus Prague Vltava 3.jpg

Obsah

PopisEditovat

Jeseter má protáhlé, nízké tělo. Hlava vybíhá v dlouhý rypec. Ústa jsou na spodní části hlavy. Má 4 vousky. Oči jsou malé. Hřbetní ploutev je posunuta dozadu, ocasní je nesouměrná s výrazně větším horním lalokem. Na těle jsou kostěné štíty vytvářející 5 podélných řad. Na hřbetě má v řadě 11–17, na boku 60–70 a na břiše 10–18 kostěných štítků. Kostra je chrupavčitá. Hřbet a boky jsou šedohnědé až zelenohnědé, břicho žlutavé nebo špinavě hnědé. Hřbetní a řitní ploutve rezavě červené, ostatní jsou světle šedé. Nejvyšší zaznamenaný věk byl 27 let. Může dosáhnout délky až 125 cm při hmotnosti 19 kg.

VýskytEditovat

Vyskytuje se ve velkých, poměrně rychle proudících tocích úmoří Černého, Kaspického a Baltského moře. Na Slovensku je chován v rybnících. V ČR se vyskytuje velmi vzácně v řece Dyji a Moravě kam proniká z Dunaje.

VýznamEditovat

V našich podmínkách nemá velký hospodářský význam na maso. Jeseteři jsou z volných vod drancováni především pro kaviár. Chov jeseterů a produkce kaviáru v akvakultuře je tedy považováno nejen za perspektivní oblast, ale také za způsob ochrany jesetrů. Celosvětová produkce jesetrů vzrostla v posledních letech z 2500 tun v roce 1999 na 25 600 tun v roce 2008 (FAO, 2008). U výroby kaviáru lze sledovat podobný trend. Ta vzrostla z 1,7 tuny v roce 2003 na 27,3 tun v roce 2007.[3] Vysoká cena kaviáru tery zaručuje rentabilitu chovu jeseterů v akvakultuře. Přičemž kaviár z albinotické formy jesetera patří k nejdražším na světě. Kilogram tohoto vysoce kvalitního "zlatého kaviáru" může stát podle Guinessovy knihy rekordů až 25 000 $. [4] Je snaha o jeho návrat vysazováním jedinců z umělého odchovu do volných vod. Vytvoření trvalé populace schopné přirozeného rozmnožování se zatím nezdařilo.

PotravaEditovat

Jeseteři jsou v přirozeném prostředí živočichové, jejichž hlavní složkou potravy jsou bentické organizmy (larvy hmyzu, červi, korýši),[5] některé v akvakulturách chované druhy (např. vyza velká, jeseter ruský, jeseter malý) se od určitého stáří (velikosti jedince) stávají predátory, kdy vyhledávají a loví ryby vhodných velikostí. Proto jejich chov nelze běžně provádět extenzivní ani semi-intenzivní metodou. Potravu většinou sbírají ze dna, ale výjimečně i z vodního sloupce a z hladiny. Je tedy bentofágem.

RozmnožováníEditovat

Tření probíhá zpravidla od dubna do června. Jeseteři v této době táhnou proti proudu řeky do vyšších partii. Jikry jsou kladeny na štěrkové dno. Plodnost se pohybuje mezi 10 000 a 140 000 jikrami na samici. Jeseter malý byl zvolen jako modelový druh pro své rozšíření ve středoevropské akvakultuře a pro využití v hybridizaci s vysoce ceněnou vyzou velkou (Huso huso) k produkci bestěra.

PohlavíEditovat

Na první pohled obtížně zjistitelné. Pohlavní dospělosti dosahují samci ve věku 3–5 let a samice 4–7 let. Většinou po překročení délky 40 cm. Samice žijí déle než samci. Oproti jiným rybám rostou velmi pomalu.[6]

Ekonomické aspekty umělého výtěruEditovat

Konvenční akvakultura jeseterů vyžaduje společný chov obou pohlaví podle druhu po několik let, než je možné pohlaví diagnostickými metodami rozlišit. Při chovu jeseterů na púrodukci kaviáru z akvakultury ale není odchov samců do vyšší hmotnosti ekonomicky výhodný, vzhledem k násobným až řadovým rozdílům mezi cenou 1 kg jeseteřího masa (cca 350 Kč) a 1 kg kaviáru (cca 15 400 Kč).[7]

Druh pohlavní dospělost

(roky)

velikost jiker

(mm)

počet jiker

v 1g

jeseter malý mlíčák 3-7

jikrnačka 5-9

1,9 - 2,5 110-120
vyza velká mlíčák 10-16

jikrnačka 14-20

3,3 - 4,5 27-45
jester hvězdnatý mlíčák 9-14

jikrnačka 11-15

2,7 - 3,2 70-100
 
Výstava „Pod hladinou Vltavy“, Praha

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. M. PŠENIČKA, Hodnocení oplozenosti a vývoje embryí divoce zbarvených a albinotických forem jesetera; T. SAITO. Hodnocení oplozenosti a vývoje embryí divoce zbarvených a albinotických forem jesetera. [s.l.]: [s.n.], 2014. 29 s. ISBN 978-80-7514-018-0. S. 6. 
  3. WUERTZ A KOL., 2009. Identification of caviar from increasing global aquaculture production. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 51-56. 
  4. GUINESS WORLD RECORDS. Guiness world records 2015 : Gamer's edition. [s.l.]: Guiness World Records Dostupné online. ISBN 9781908843661, ISBN 1908843667. OCLC 936361962 
  5. KIRSCHBAUM F. Store. Aqualog animalbook. Germany: [s.n.], 2010. S. 1-168. 
  6. Jeseter Malý. rybicky.net [online]. [cit. 4.2019]. Dostupné online. 
  7. LEBEDA I; M. FLAJŠHANS, M. RODINA. Produce gynogenetických populací jester malého. [s.l.]: [s.n.], 2015. ISBN 978-80-7514-022-7. S. 24. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat