Otevřít hlavní menu
Jerusalem Bible.jpg

Jeruzalémská bible je původní francouzský překlad Písma svatého s bohatým poznámkovým aparátem. Jde o významné dílo katolické biblistiky, založené na dlouholeté práci Jeruzalémské biblické školy, která vznikla v r. 1890 iniciativou dominikánského řádu. Bible byla do francouzštiny překládána od r. 1946 a v r. 1956 byla poprvé vydána vcelku.

Pro své kvality překladu, podložené důkladným vědeckým zkoumáním, a především kvůli rozsáhlým hodnotným poznámkám je Jeruzalémská bible převáděna do řady jiných jazyků.[1]

Obsah

Jeruzalémská biblická školaEditovat

Jeruzalémská biblická škola[2] byla otevřena 15. listopadu 1890 v Jeruzalémě jako instituce, která má za úkol pěstovat biblická studia na vědeckém základě. Místo pro školu bylo vybráno jednak z hlediska historiografického, protože Jeruzalém je město, které má v Písmu svatém důležitý význam, jednak z důvodu existence dominikánského kláštera sv. Štěpána v Jeruzalémě jako vhodného působiště nové školy. Zakladatelem a dlouholetým ředitelem ústavu byl dominikán Marie-Joseph Lagrange (1855–1938), který měl mimořádný talent pro výchovu mladých vědců. K dominikánskému řádu patřila také většina tamních biblistů. Velkým povzbuzením pro práci školy byla encyklika papeže Lva XIII. Providentissimus Deus z r. 1893, která podporovala vědecky orientovanou katolickou exegetiku.

Původní úspěšné působení školy bylo po r. 1903 silně utlumeno z důvodu obav z tzv. modernismu, které převládly v římskokatolické církvi za papeže Pia X. K uvolnění poměrů došlo až vydáním encykliky Divino afflante Spiritu papeže Pia XII. v r. 1943.

Zanedlouho byla Jeruzalémská biblická škola vyzvána k modernímu překladu Písma svatého do francouzštiny. Po určitém váhání, které bylo zapříčiněno obavou z odložení vlastní badatelské práce, vedení školy s prací na překladu souhlasilo. Jeruzalémská bible, která byla poprvé vydána v r. 1956, je jedním z nejvýznamnějších počinů Jeruzalémské biblické školy. V současnosti je Biblická škola akreditovaná pro doktorská studia v rámci římskokatolických biblických studií.

Jeruzalémská bibleEditovat

S myšlenkou na moderní francouzský překlad Písma svatého přišel dominikán Thomas-Georges Chifflot z pařížského katolického nakladatelství Éditions du Cerf. Přál si, aby se nový překlad stal součástí duchovní obnovy Francie po druhé světové válce. Chifflot se s jeruzalémskými vědci dobře znal a pokládal Jeruzalémskou biblickou školu za jedinou, která je schopna překlad pořídit. Přes počáteční pochyby se škola do díla pustila. Roland de Vaux, vedoucí školy a znalec Starého zákona, společně s P. Benoitem, odborníkem na Nový zákon, sestavili rozsáhlý tým překladatelů – jak členů školy, tak i dalších biblistů.

Překlad vznikal od r. 1946 a postupně byly vydávány sešity s jednotlivými knihami bible. V letech 1949–1954 tak vyšly čtyřicet tři svazky s názvem Svatá Bible a podtitulem přeložená do francouzštiny pod vedením Jeruzalémské biblické školy. K vlastním biblickým textům byly připojeny úvody k jednotlivým knihám a rozsáhlý poznámkový aparát. V roce 1956 bylo dílo vydáno jako celek, přičemž byl částečně revidován překlad, především však upraveny a zkráceny úvody a poznámky.

Ve výsledném díle jsou biblické texty i poznámkový aparát ve vzájemné harmonii; poznámky vlastní texty neruší, ale vhodně je doplňují. Při překladu byla dávána přednost věrnosti originálu, teprve na dalším místě byla srozumitelnost a literární hodnota. Překlad se nesnaží vnášet do textu Písma literární kvality, jež nejsou vlastní originálu. V r. 1973 vyšla bible ve druhém revidovaném vydání již pod názvem Jeruzalémská bible (La Bible de Jérusalem). Potřetí bylo dílo vydáno s malými úpravami v r. 1999.

Překlady do jiných jazykůEditovat

Vysoká kvalita francouzského překladu ‘La Bible de Jérusalem’ (1956, 1973, 1999) spolu s rozsáhlými poznámkami vedly k převodu Jeruzalémské bible do dalších jazyků – angličtiny: 'The Jerusalem Bible' (1966), němčiny: Jerusalemer Bibel (1968), italštiny: Bibbia di Gerusalemme (1974), španělštiny: Biblia de Jerusalén (1974), portugalštiny: Bíblia de Jerusalém (1981), polštiny: Biblia Jerozolimska (2006), češtiny: ‘Jeruzalémská bible’ (2009) atd.

Anglický překlad byl revidován s použitím předlohy 2. revidovaného vydání (1973) francouzského originálu. Toto přepracované vydání vyšlo pod názvem ‘New Jerusalem Bible’ (1985).[3][4][5] Na anglickém překladu spolupracoval kromě jiných J. R. R. Tolkien, který přeložil knihu Jonáš a spolupracoval s dalšími překladateli také jako stylistický konzultant.[6]

Česká verze Jeruzalémské bibleEditovat

V českém prostředí se myšlenky [7] vydání české verze Jeruzalémské bible ujal dominikán Dominik Duka (současný arcibiskup pražský a primas český). Překlad vznikal od roku 1980, nejprve v určité ilegalitě v době komunistického režimu, od konce roku 1989 už bez starostí o možnost a způsob publikování. Jeruzalémskou bibli z francouzštiny (podle 2. vydání z roku 1973) přeložili manželé František X. a Dagmar Halasovi, na překladu poznámek spolupracovala dominikánka Terezie Brichtová.

Základním principem překladu byla (stejně jako u francouzských biblistů) věrnost originálu. Výsledné znění biblických textů bylo vypracováno metodou srovnávacího překladu z francouzské předlohy a původních biblických jazyků, z hlediska terminologie byla inspirací také tradice českých překladů 20. století. Odbornými konzultanty v biblistice byli Jaroslav Brož, Dominik Duka, Stanislav Krátký, Augustin Malý, Marek Mayer, Josef Poul, Ladislav Tichý, Benedict T. Viviano, Miloslav Vlk.

Podobně jako u francouzského vzoru byla bible nejprve publikována v pracovních sešitových vydáních: v letech 1992–2008 byla vydána v sedmnácti svazcích dominikánským nakladatelstvím Krystal OP. Česká Jeruzalémská bible v celkovém jednosvazkovém vydání byla vydána v roce 2009 nakladatelstvím Krystal OP a Karmelitánským nakladatelstvím ve dvou provedeních: standardním a výpravném.

Význam překladuEditovat

Po staletích tak je k dispozici první úplný český katolický překlad Svatého Písma, který je moderní a poprvé dostupný i veřejně. (Hegerův katolický překlad z 50.let 20.století byl neúplný a ostatní překlady v češtině (ČEP, BKR, PNS, B21) jsou výsledkem práce nekatolických skupin. Tento překlad je tak výjimečným počinem úsilí katolické skupiny pro biblistiku 21. století.

Významný je po stránce historické a vědecké biblistiky, ale také z hlediska přístupnosti veřejnosti. Z hlediska teologického zavádí též významnou novinku v praxi římskokatolické církve v českých zemích, a to užíváním tetragrammatu, Božího jména, v psaném překladu Bible ve tvaru Jahve. Do značné míry tak porušuje starodávnou českou tradici nahrazování tetragrammatu slovem 'Hospodin' (ze staroslověnského “Господь”, což znamená „pán“).

V jiných jazycích též Jeruzalémská bible uvádí obvyklé formy tetragrammatu (např v anglickém překladu tvar Yahweh, Yah, Hallelujah, namísto opisného tvaru LORD (PÁN).

UkázkyEditovat

Gn 1,1-1,5:

  • Jeruzalémská bible: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná, tma halila propast, Boží vítr vířil nad vodami. Bůh řekl: „Budiž světlo,“ a bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. Bůh nazval světlo „den“ a tmu „noc“. Byl večer a bylo jitro: první den.
  • srv. Český ekumenický překlad: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.

Lk 2,8–2,12:

  • Jeruzalémská bible: V té krajině byli pastýři, žili venku v polích a za nočních hlídek střežili svá stáda. Anděl Páně stanul vedle nich a rozzářila se kolem nich sláva Páně; a jich se zmocnila veliká bázeň. Ale anděl jim řekl: „Nebojte se, neboť hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude radostí všeho lidu; dnes se vám v Davidově městě narodil Spasitel, je to Kristus Pán. A toto vám bude znamením: najdete novorozeně zabalené do plenek a ležící v jeslích.“
  • srv. Český ekumenický překlad: A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“

1Kor 13,1-13,3:

  • Jeruzalémská bible: I kdybych mluvil jazyky lidskými a andělskými, nemám-li lásku, nejsem než zvonící kov nebo dunící cimbál. I kdybych měl dar proroctví a poznal všechna tajemství i veškeré vědění, i kdybych měl plnost víry, takže bych hory přenášel, nemám-li lásku nejsem nic. I kdybych rozdal veškeré své jmění v almužnách, i kdybych vydal své tělo plamenům, nemám-li lásku, k ničemu mi to není.
  • srv. Český ekumenický překlad: Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

LiteraturaEditovat

  • Halas, František X.: Smysl české verze Jeruzalémské bible. In: Jeruzalémská bible. 1. vyd. Praha: Krystal OP. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. 2009. s. 2215
  • Halas, František X.: Co je Jeruzalémská bible a proč by se měl vydat její překlad do češtiny? Brno, Petrov 1991, 38 s. (napsáno r. 1982)

ReferenceEditovat

  1. http://www.jeruzalemskabible.cz/o-jeruzalemske-bibli
  2. http://www.jeruzalemskabible.cz/jeruzalemska-biblicka-skola
  3. http://www.catholic.org/bible/books_bible.php
  4. http://www.catholic.org/bible/
  5. http://www.catholic.org/bible/daily_reading/
  6. The Letters of J. R. R. Tolkien, dopis č. 294
  7. http://www.jeruzalemskabible.cz/cesky-preklad-jeruzalemske-bible

Externí odkazyEditovat