Otevřít hlavní menu

Jenek z Prahy, též Jenek Václavův z Prahy (zemřel koncem 14. století), byl český vysokoškolský učitel a matematik, který se stal profesorem artistické fakulty Karlovy univerzity, od roku 1382[1] se stal jejím rektorem. Na univerzitě přednášel vědy matematické, jako matematika ho zmiňuje i Mistr Jan Hus[2] (dal mu také přezdívku mathematicus promptissimus – nejhbitější matematik) .

Jenek z Prahy
Narození 14. století
Praha
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Během svého dlouhého působení na artistické fakultě shromáždil bohatou knihovnu, kterou – spolu s jedním domem – odkázal univerzitní koleji českého národa. Jeho dochované spisy svědčí o velké filozofické erudici. Ve svých výkladech Aristotelových děl se opírá i o některé „progresivní filozofické osobnosti a přiklání se k jejich řešení“ – jsou to zejména Alexandr Afrodisijský, Averroes, Walter Burley (Burleigh), Siger z Brabantu nebo Marsilius z Padovy (Antologie).

DíloEditovat

  • Commentum super librum Aristotelis De anima, (Mnichov Clm 18404. f. 148 aj.)
  • Dicta super Aristotelis librum De caelo et mundo, (PUK VIII G 30, f. 1a)
  • Dicta super Aristotelis librum Politicorum, (PUK VIII G 30, f. 110a)
  • Exposicio Aristotelis libri De generatione et corruptione, (PUK VIII G 30, f. 44a)

LiteraturaEditovat

  • R. Holinka: K dějinám středověkého aristotelismu. Mistr Jenek z Prahy, Řád 1943
  • B. Havránek, J. Hrabák: Výběr z české literatury od počátku po dobu Husovu, 1957 (s př. ukázky z J. pojednání o Aristotelově spisu De anima od B. Tyla)
  • V. Herold: Komentář M. J. Václavova z Prahy k Aristotelovu spisu Politika, AUC–HUCP 1979
  • J. Tříška: Životopisný slovník, 1981
  • Antologie, 1981 (s částí J. pojednání o Aristotelově spise De anima).

ReferenceEditovat

  1. Cojeco
  2. [1]