Jelena Serovová

Jelena Olegovna Serovová (rusky Елена Олеговна Серова, * 22. dubna 1976 Vozdviženka, Přímořský kraj, RSFSR, SSSR) je inženýrka a v letech 2006–2016 ruská kosmonautka, v oddílu kosmonautů společnosti RKK Energija, od roku 2011 v oddílu Střediska přípravy kosmonautů. Od prosince 2011 se připravovala na kosmický let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako členka Expedice 41/42, let započal v září 2014 a skončil v březnu 2015. V roce 2016 byla zvolena poslankyní ruské Státní dumy.

Jelena Olegovna Serovová
Yelena Serova 2012.jpg
Kosmonaut RKK Eněrgija/CPK
Státní příslušnost Rusko
Datum narození 22. dubna 1976 (44 let)
Místo narození Vozdviženka, Přímořský kraj, RSFSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání
inženýrka
Čas ve vesmíru 167 dní, 5 hodin a 42 minut
Kosmonaut od 11. října 2006
Mise Expedice 41/42
(Sojuz TMA-14M/ISS)
Znaky misí Emblém Expedice 41 Emblém Expedice 42 Emblém posádky Sojuzu TMA-14M
Kosmonaut do 23. září 2016
Pozdější zaměstnání poslankyně Státní dumy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Mládí, inženýrkaEditovat

Jelena Olegovna Serovová pochází z vesničky Vozdviženka v Přímořském kraji na ruském Dálném východě. Roku 2001 získala titul inženýr po absolvování studia na fakultě letectví a kosmonautiky Moskevského leteckého institutu, roku 2003 dokončila studium ekonomie na Moskevské státní akademii výroby přístrojů a informatiky.[1] Od srpna 2001 pracovala ve společnosti RKK Energija, přidělena byla do Střediska řízení letů Roskosmosu v Koroljovu.[2]

KosmonautkaEditovat

Roku 2005 se přihlásila k výběru kosmonautů, 26. února 2006 získala souhlas Hlavní lékařské komise a 11. října 2006 ji Státní meziresortní komise doporučila k zařazení do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija. Počínaje únorem 2007 prošla dvouletou všeobecnou kosmickou přípravou ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku a 9. června 2009 získala kvalifikaci „zkušební kosmonaut“.[2]

 
Posádka Sojuzu TMA-14M, zleva Wilmore, Samokuťajev, Serovová, 21. září 2014 na kosmodromu Bajkonur pózují před nosnou raketou Sojuz-FG, která je později vynesla do vesmíru.

V souvislosti s rozhodnutím Roskosmosu o soustředění ruských kosmonautů do jednoho oddílu odešla ze společnosti RKK Eněrgija a od 22. ledna 2011 je kosmonautkou Střediska přípravy kosmonautů.[2]

Dne 15. prosince 2011 byla jmenována palubní inženýrkou posádky kosmické lodi Sojuz TMA-14M a členkou Expedice 41/42 na Mezinárodní vesmírnou stanici s plánovaným startem v září 2014.[2] Jmenování oficiálně oznámil ředitel Roskosmosu Vladimir Popovkin 21. prosince 2011.[3] Do vesmíru vzlétla 25. září 2014 na palubě Sojuzu TMA-14M, s Alexandrem Samokuťajevem a Barry Wilmorem. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a jeho posádka se zapojila do práce Expedice 41.[4] Na ISS pracovala ve funkci palubní inženýrky. Dne 12. března 2015 se se Samokuťajevem a Wilmorem, opět v Sojuzu TMA-14M, přistála v Kazachstánu.

Serovová byla 58. žena v kosmu, ale teprve čtvrtá z Ruska/Sovětského svazu, po Těreškovové (1963), Savické (1982 a 1984) a Kondakovové (1994/95 a 1997).[5]

Manžel Jeleny Serovové Mark Serov byl v letech 2003–2011 kosmonautem RKK Energija, zůstal v Energiji i po roce 2011, mají dceru.[2]

V souvislosti se zvolením do Státní dumy k 23. září 2016 odešla z oddílu kosmonautů.[2]

PoslankyněEditovat

V ruských parlamentních volbách v září 2016 byla zvolena poslankyní Státní dumy za obvod Kolomna. V dumě vykonává funkci místopředsedkyně výboru pro ekologii a ochranu životního prostředí.[2]

Tituly a vyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. НИИ ЦПК имени Ю.А.Гагарина. Биографии космонавтов СССР и РФ [online]. Звездный городок: НИИ ЦПК имени Ю.А.Гагарина [cit. 2012-07-29]. Kapitola Серова Елена Олеговна. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d e f g h i IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2012-4-15 [cit. 2012-10-23]. Kapitola Елена Олеговна Серова. Dostupné online. (rusky) 
  3. РИА Новости. Космонавт Елена Серова отправится на МКС во второй половине 2014 года [online]. космодром Байконур: РИА Новости, 2011-12-21 [cit. 2012-07-29]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Holub. Rev. 2014-9-26 [cit. 2014-09-29]. Kapitola Sojuz TMA-12M. 
  5. МИЛКУС, Александр. Первая россиянка на МКС Елена Серова: Дочка командировала со мной зайца. Комсомольская правда [online]. 2014-9-26 [cit. 2014-10-3]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelena Serovová ve Wikimedia Commons
  • КОВАЛЕВ, Александр. Космонавт Серова: я должна быть профессионалом, любящей женой и мамой [online]. РИА Новости, 2012-3-6 [cit. 2012-07-29]. Rozhovor s Jelenou Serovovou. Dostupné online. (rusky) 
  • Фракция «ЕДИНАЯ РОССИЯ». Серова Елена Олеговна [online]. Фракция «ЕДИНАЯ РОССИЯ» в Государственной Думе Федерального Собрания Российской Федерации [cit. 2020-02-03]. Jelena Serovová na webu poslaneckého klubu Jednotného Ruska. Dostupné online. (rusky)