Jean Arthurová

americká divadelní a filmová herečka
(přesměrováno z Jean Arthur)

Jean Arthurová (nepřechýleně Jean Arthur, rodným jménem Gladys Georgianna Greeneová; 17. října 1900 Plattsburgh19. června 1991 Carmel-by-the-Sea) byla americká divadelní a filmová herečka.

Jean Arthurová
Jean Arthurová (1939)
Jean Arthurová (1939)
Narození17. října 1900
USA Plattsburgh, New York
Úmrtí19. června 1991 (ve věku 90 let)
USA Carmel-by-the-Sea, Kalifornie
Aktivní roky19231975
ChoťJulian Anker (1928)
Frank Ross Jr. (1932–1949)
RodičeHubert Sidney Greene
Johanna Augusta Nelson
Umělecké ceny
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Jean Arthurová v polovině 30. let

Mládí a začátek kariéry

editovat

Narodila se 17. října 1900 jako nejmladší dítě a jediná dcera Huberta Sidneyho Greena a Johanny Augusty Nelsonové. V mládí se s rodinou poměrně často stěhovala a jelikož její otec pracoval jako fotograf pro Woodward Studios, rodině se příliš nevěnoval a proto Jean vyrůstala hlavně se svou matkou a třemi staršími bratry.

Krátce po vypuknutí první světové války opustila střední školu a vydala se pracovat na Manhattan jako stenografka.[1] Na počátku 20. století si vydělávala i komerčním modelingem a právě tehdy ji objevila společnost Fox Film Studios (později 20th Century Fox), se kterou brzy poté uzavřela roční smlouvu a debutovala v němém filmu Cameo Kirby (1923). Při natáčení jejího druhého filmu The Temple of Venus (1923) ji však režisér Henry Otto z důvodu nedostatku talentu nahradil Mary Philbinovou a naštvaná Jean proto chtěla s filmy nadobro skončit. Kvůli své smlouvě však neochotně zůstala a zahrála si alespoň v pár krátkých komediích.

Nedlouho poté však zapůsobila na producenta Lestera F. Scotta Jr., který se to s tehdy neznámou herečkou rozhodl zkusit a jen během následujících dvou let se mu povedlo ji obsadit do více než 20 westernů. Za své výkony však dostávala pouhých 25 dolarů za snímek, které se navíc musely točit v náročních podmínkách.

V roce 1927 se jí podařilo prosadit se do snímku Husband Hunters (1927), kterým na sebe konečně upoutala pozornost a hned na to pokračovala ještě úspěšnějším filmem Horse Shoes (1927). Po těchto snímcích jí studio zvedlo plat na 700 $ a i přes jejich obavy ji režisér Richard Wallace obsadil do hlavní role v komedii The Poor Nut (1927). Jean však nebyla se směrem své kariéry příliš spokojena a chtěla ji na určitou dobu také přerušit. Na žádnou pauzu však nedošlo a dál se objevila ve filmu Warming Up (1928), který produkovalo studio Famous Players-Lasky (brzy poté přejmenované na Paramount Pictures). Za své výkony si vysloužila chválu a nakonec se studiem podepsala i tříletou smlouvu na 150 $ týdně.

Vrchol kariéry

editovat

S přechodem ke zvukovým filmů musela začít trénovat svůj hlas a na počátku 30. let to dotáhla dokonce až na hvězdu v takshow. Zvukovým filmům se však zpočátku snažila spíše vyhýbat, ale nakonec kývla na roli v jejím prvním celoverčením filmu Případ zavražděného kanárka (1929), ve kterém si zahrála po boku Williama Powella a Louise Brooksové. V té době studio Paramount také nabíralo spoutu herců z divadel na Broadwayi s nimiž Jean musela o své prosazení bojovat. Tehdejší ředitel studia David O. Selznick si ji však začal hýčkat a kromě další spousty filmů ji dohodil i práci ve spoustě reklam. Jean však před fotografy velmi nerada pózovala a také nanáviděla rozhovory s novináři.

Selznick ji také obsadil do romantické komedie The Saturday Night Kid (1929), kde si zahrála po boku slavné herečky a sexsymbolu Clary Bow. Po dramatu Street of Chance (1930), ji však režisér John Cromwell řekl, aby se raději přestěhovala do New Yorku. Již téhož roku se tak také stalo a u Paramontu i Selznicka skočila. Po další tři roky hrála na Broadwayi a sbírala další zkušenosti.

Koncem roku 1933 se však znovu vrátila do Hollywoodu a po několika odmítnutých nabídkách se setkala s manažerem studia Columbia Pictures, který ji během natáčení jejich krimi dramatu Whirpool nabídl dlouhodobou smlouvu, ve které sliboval i finanční zajištění jejích rodičů. Své divadelní kariéry se však ještě nehodlala vzdát, ale nakonec souhlasila s pětiletou smlouvou, kterou podepsala 14. února 1934.

V následujícím roce si zahrála v několika úspěšných snímcích jako The Whole Town's Talking, Party Wire nebo If You Could Only Cook a její popularita začala opět stoupat. Velký zlom v její kariéře však udělal snímek Franka Capra Úžasná událost (1936), který ji povýšil až na mezinárodní hvězdu a jen v roce 1936 vydělala celkem 119 000 dolarů, což bylo víc než samotný prezident Spojených států. Se slávou však přišla i pozornost médií, což Jean nikdy neměla ráda a proto se neúčastnila téměř žádných společenských akcí, za což byla také často spojována se slavnou herečkou Gretou Garbo, která se též striktně vyhýbala většině večírků a setkání.

Raději bych si podřízla hrdlo, než abych poskytovala rozhovor s novináři.

Tou dobou si také chtěla opět vzít dovolenou, ale neustále na ni naléhala spousta režisérů a studií, takže si nakonec po dalších 9 let od své kariéry ani na chvíli neodpočinula. V polovině 40. let tak po celkem 20 filmech od Columbie odešla a na jejím místě hlavní hvězdy studia ji vystřídala Rita Hayworthová. Hned poté také ukončila svou kariéru a odešla do důchodu. Stále jí však přicházela spousta nabídek na další role, ale všechny kromě dvou výjimek odmítla. První výjimkou se v roce 1948 stala role ve filmu Billyho Wildera Zahraniční aféra (1948) a druhá v roce 1953, kdy se objevila v klasickém westernu Shane, který se nakonec stal největším kasovním thákem v celé její kariéře. Kromě těchto dvou filmů se objevila i v několika divadelních hrách na Broadwayi a v 60. letech hostovala i ve dvou televizních seriálech.

Jean Arthurová zemřela na srdeční selhání 19. června 1991 ve věku 90 let.

Filmografie

editovat
 
Jean Arthurová a Ronald Colman ve filmu Rozruch ve městě (1942).

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Arthur na anglické Wikipedii.

  1. Jean Arthur. csfd.cz [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • CAPRA, Frank. The Name Above the Title: An Autobiography. New York: The Macmillan Company, 1971. ISBN 0-306-80771-8. 
  • HARVEY, James. Romantic Comedy in Hollywood: From Lubitsch to Sturges. New York: Knopf, 1987. Dostupné online. ISBN 0-394-50339-2. 
  • OLLER, John. Jean Arthur: The Actress Nobody Knew. New York: Limelight Editions, 1997. ISBN 0-87910-278-0. 
  • PARISH, James Robert. The Hollywood Book of Death: The Bizarre, Often Sordid, Passings of More Than 125 American Movie and TV Idols. New York: Contemporary Books, 2002. Dostupné online. ISBN 0-8092-2227-2. 
  • PARISH, James Robert. The Hollywood Book of Extravagance: The Totally Infamous, Mostly Disastrous, and Always Compelling Excesses of America's Film and TV Idols. Hoboken (New Jersey): John Wiley and Sons, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-470-05205-1. 
  • SARVADY, Andrea; HASKELL, Haskell; MILLER, Frank. Leading Ladies: The 50 Most Unforgettable Actresses of the Studio Era. San Francisco: Chronicle Books, 2006. Dostupné online. ISBN 0-8118-5248-2. 
  • STEN, David. Clara Bow: Runnin' Wild. New York: Doubleday, 1988. Dostupné online. ISBN 0-385-24125-9. 

Externí odkazy

editovat