Wikipedie

Javor (tvrz)

tvrziště

Javor je zaniklá tvrz u Kornatic v okrese Rokycany. Nachází se v místech zvaných U Zámečku na území přírodního parku Kamínky asi jeden kilometr severně od vesnice. Existovala nejspíše od čtrnáctého do patnáctého století a zachovalo se po ní tvrziště, které je chráněné jako kulturní památka.[1]

Javor
Základní informace
Zánik15. století
Poloha
AdresaU Zámečku, Kornatice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°40′8,35″ s. š., 13°35′21,76″ v. d.
Javor
Javor
Další informace
Rejstříkové číslo památky27602/4-2529 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Tvrz bývala součástí středověkého sídliště tvořeného samotnou tvrzí a stejnojmennou zaniklou vesnicí, která stávala asi o 500 metrů dále na sever v trati Zvoníčkovna.[2] V písemných pramenech se tvrz neobjevuje, ale předpokládá se, že její majitelé byli totožní s majiteli zaniklé vesnice. V sousedství tvrze se nachází dvě jámy, z nichž v jedné byla nalezena keramika ze druhé poloviny třináctého a ze čtrnáctého století.[3]

Prvním známým majitelem vesnice byl Čáslav z Javora připomínaný v letech 1373–1379. Z dalších majitelů nebo členů rodu jsou z let 1391–1393 známi Drslav, z roku 1403 Chval, otec Jaroslava, a z roku 1405 Kunrat z Javora. Po něm se držitelem vesnice stal Čejchan z Javora, kterému patřila také část zaniklých Pokonic, kde vedl úspěšný spor o odúmrť po Ofce na Pokonicích. Jaroslav a Kunrat z Javora se během husitských válek postavili na stranu katolíků proti pražanům. Jaroslav před rokem 1427 Javor prodal, a přestěhoval se do Blovic. Novým majitelem se stal nejspíše Olfart z Javora, který byl také hejtmanem na Vildštejně. Zemřel nejspíše roku 1447, a panství po něm převzal syn Burjan z Javora připomínaný roku 1449. Byl posledním známým členem vladyků z Javora, kterému vesnice patřila. Později byla připojena k poříčskému panství, u něhož byla v zápisu v deskách zemských z roku 1601 uvedena tvrz i vesnice jako pustá.[4] Předpokládá se, že vesnice i tvrz zanikla během bojů mezi Jednotou zelenohorskou a králem Jiřím z Poděbrad.[5]

Stavební podoba editovat

Dochované tvrziště se nachází nad pravostranným přítokem Kornatického potoka.[2] Ze západu ho chránil někdejší rybník, zatímco na zbývajících stranách byl vybudován val. Za valem se nachází příkop, který obepíná centrální pahorek s plošinou o průměru asi osm metrů. Stopy zástavby se nedochovaly, ale vzhledem k rozměrům tvrziště na něm stávala nejspíše dřevěná věž.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-13]. Identifikátor záznamu 138857 : Tvrz – tvrziště Javor, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Tvrziště Javor [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ANDERLE, Jan. Tvrze kozelského polesí. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 11). S. 6–9. 
  4. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Šťáhlavském, s. 88. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Javor – tvrz, s. 117. 

Literatura editovat

  • VAŘEKA, Pavel; BURAČINSKÁ, Miroslava; ROŽMBERSKÝ, Petr; VESELÁ, Renata. Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku. Příprava vydání Pavel Vařeka, Petr Rožmberský. Díl II. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2008. 146 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87170-03-8. Kapitola Zaniklá ves Javor, s. 27–51. 
  • NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Rokycansku. Archaeologica historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 449. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 0231-5823. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Javor_(tvrz)&oldid=23153391“