Javoří Pila

základní sídelní jednotka obce Modrava v okrese Klatovy

Javoří Pila (Ahornsäge) je bývalá samota a stejnojmenné katastrální území obce Modrava nacházející se na jižním svahu Oblíku v širokém údolí Roklanského potoka a jeho přítoku Javořího potoka, 4,5 km západně od Modravy.

Javoří Pila
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá samota
Obec Modrava
Okres Klatovy
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Javoří Pila (19,13 km²)
Nadmořská výška 1030 m n. m.
Javoří Pila
Javoří Pila
Další údaje
Kód ZSJ 097888
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V povodí Roklanského potoka u Javoří pily byly na šesti lokalitách nalezeny stopy nejvýše položeného pravěkého osídlení v Česku. Zanechaly je zde tlupy lovců a sběračů pozdního paleolitu a mezolitu (z doby osm tisíc let před naším letopočtem), které sem každoročně na několik týdnů mířily za obživou – táhnoucími pstruhy a lososy a plody (brusinky, borůvky a lískové oříšky). Ryby lovily na udici, zvěř lukem a šípy, případně do pastí. Hroty šípů, čepele zbraní nebo háčky na ryby vyráběly z kamenných čepelí, jejichž úlomky zde byly nalezeny.[1]

Po roce 1799, kdy kníže Josef II. Schwarzenberg koupil prášilské panství od hraběte Filipa Kinského, došlo na Modravsku k rozmachu těžby a plavení dřeva[2] a u Roklanského potoka byla založena Javoří pila a hájovna. Po ukončení provozu pily se stala tato samota oblíbeným hostincem U tetřeva s turistickou útulnou a studentskou noclehárnou. Hájenka s hostincem U Tetřeva zde stávala do roku 1950. Po roce 1950 zde byl postaven objekt 6. roty 7. brigády Pohraniční stráže. Dnes je tu pouze turistické rozcestí a jsou zde sotva patrné základy dřívějších staveb.

Katastrální územíEditovat

Rozsáhlé a v současnosti neosídlené katastrální území Javoří Pila se rozprostírá mezi česko-německou státní hranicí a tokem Roklanského potoka na rozloze 1913 ha. Na jeho území se nachází Medvědí hora (která je jeho nejvyšším bodem − 1224 m n. m.), Židovský les, Roklanská slať a hora Medvěd, Rokytská slať, Smrkový vrch, Javoří slať, Rybárenská slať. Na severu zasahuje až k Vchynicko-tetovskému plavebnímu kanálu.

Turistické trasyEditovat

Přes bývalou Javoří Pilu prochází červená turistická stezka z Modravy do Prášil, z níž tu na turistickém rozcestí Javoří pila odbočuje modrá stezka do Srní a na turistickém rozcestí Tmavý potok odbočuje modrá stezka do Hartmanic.

ReferenceEditovat

  1. JANOUŠ, Václav. Pravěcí lovci žili i hluboko v horách Šumavy, ukázal objev archeologů. idnes.cz [online]. 2013-08-16. Dostupné online. 
  2. LANDA, Miroslav. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Plavení dřeva na Šumavě, s. 583 − 584. 

Externí odkazyEditovat