Jarov (okres Plzeň-sever)

obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Jarov je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů jižně od Kralovic. Žije v ní 145[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Jarov
Dům čp. 2
Dům čp. 2
Znak obce JarovVlajka obce Jarov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPlasy
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel145 (2025)[1]
Rozloha10,57 km²[2]
Katastrální územíJarov
Nadmořská výška381 m n. m.
PSČ331 51
Počet domů58 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJarov 24
331 51 Kaznějov
oujarov@tiscali.cz
StarostkaLenka Šoulová
Oficiální web: www.oujarov.cz
Jarov
Jarov
Další údaje
Kód obce558982
Kód části obce57622
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. pochází z roku 1250. Václav Kočka uvedl, že vsi bylo na počátku 15. století 17 usedlostí, z nichž byly dvě zničeny za husitských válek. Během náboženských válek přešla ves z majetku kláštera do majetku šlechty, počátkem 16. století se nakrátko vrátila do držení kláštera a následně ji vlastnil Albrecht z Gutštejna. V roce 1539 se stala součástí panství Floriána Gryspeka a v držení rodu Gryspeků zůstala až do konfiskace jejich majetku roku 1623 králem Ferdinandem II. V průběhu třicetileté války bylo 10 z 15 usedlostí vypáleno. Ves se vrátila do majetku plaského kláštera, který ji držel až do svého zrušení v roce 1785. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panství pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře Metternicha.

Jarov sousedí na severu s Dobříčí, na západě s Kaceřovem, na jihu s Chotinou a na severozápadě s Kaznějovem. Přibližně 1,5 kilometru jihozápadně od Jarova leží lesní samota Třebekov, nedaleko které se rozkládají zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 396 391 395 331 337 332 268 186 182 150 160 122 137 136 131
Počet domů 50 53 54 53 51 50 52 53 47 45 38 35 53 54 58

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. listopadu 2009.[6]

Pamětihodnosti

editovat
  • zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov
  • Venkovské usedlosti čp. 12, 21 a 42
  • dva špýchary u čp. 1
  • sroubek u čp. 2

Osobnosti

editovat

V třebekovské myslivně se 19. července 1815 narodil František Alexander Heber, badatel českých hradů a spisovatel díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, tvrze a zámky na vrchách). Sedmi vydanými díly této práce se stal zakladatelem české vědy o hradech (kastellologie). Zemřel na průzkumné cestě 29. července 1849 v Náchodě.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Udělené symboly – Jarov [online]. 2009-11-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat