Jarov (okres Plzeň-sever)
Jarov je vesnice ve východní části okresu Plzeň-sever, dvanáct kilometrů jižně od Kralovic. Katastrální území obce zaujímá rozlohu 1056,57 ha a PSČ všech adres je 331 51. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela. Žije v ní 142[1] obyvatel.
| Jarov | |
 čp. 2 v Jarově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0325 558982 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-sever (CZ0325) |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice |
| Pověřená obec | Plasy |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Jarov |
| Katastrální výměra | 10,56 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′21″ s. š., 13°28′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 142 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 381 m n. m. |
| PSČ | 330 05 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Jarov 24 331 51 Kaznějov |
| Starosta | Mojmír Fencl |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: oujarov@tiscali.cz | |
  Jarov | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Poprvé je ves písemně zmíněna v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Václav Kočka uvedl, že vsi bylo na počátku 15. století 17 usedlostí, z nichž byly dvě zničeny za husitských válek. Během náboženských válek přešla ves z majetku kláštera do majetku šlechty, počátkem 16. století se nakrátko vrátila do držení kláštera a následně ji vlastnil Albrecht z Gutštejna. V roce 1539 se stala součástí panství Floriána Gryspeka a v držení rodu Gryspeků zůstala až do konfiskace jejich majetku roku 1623 králem Ferdinandem II. V průběhu třicetileté války bylo 10 z 15 usedlostí vypáleno. Ves se vrátila do majetku plaského kláštera, který ji držel až do svého zrušení v roce 1785. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panství pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře Metternicha.
OkolíEditovat
Jarov sousedí na severu s Dobříčí, na západě s Kaceřovem, na jihu s Chotinou a na severozápadě s Kaznějovem. Přibližně 1,5 km jzz. od Jarova leží lesní samota Třebekov, nedaleko které se rozkládají zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov.
V třebekovské myslivně se 19. července 1815 narodil František Alexander Heber, badatel českých hradů a spisovatel díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, tvrze a zámky na vrchách). Sedmi vydanými díly této práce se stal zakladatelem české vědy o hradech (kastellologie). Zemřel na průzkumné cestě 29. července 1849 v Náchodě.
PamětihodnostiEditovat
- zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov
- Venkovské usedlosti čp. 12, 21 a 42
- dva špýchary u čp. 1
- sroubek u čp. 2
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
LiteraturaEditovat
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Jarov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Jarov na webu Města a obce
