Jaroslav Serpan
Jaroslav Serpan (4. června 1922, Karlštejn – květen 1976, při horolezeckém výstupu v Pyrenejích) byl česko-francouzský malíř, básník, spisovatel a matematik. Byl prohlášen za nezvěstného 17. května 1976 po horské túře provedené v Ariège v Pyrenejích; jeho tělo bylo nalezeno v květnu roku 1981.[zdroj?]
| Jaroslav Serpan | |
|---|---|
| Narození | 4. června 1922 Karlštejn  Československo |
| Úmrtí | 12. května 1976 (ve věku 53 let) při horolezeckém výstupu v Pyrenejích  Francie |
| Povolání | malíř, sochař, spisovatel, básník a matematik |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Česko-francouzský umělec Jaroslav Serpan se narodil 4. června 1922 v obci Karlštejn poblíž Prahy jako Jaroslav Sossountzov (rusky Сосунцов) v Československu usazeným lékařům, kteří emigrovali z Ruska. V roce 1924 se jeho rodina přesunula z Čech do francouzské kolonie Dahome, dnešního Beninu. V roce 1927 se následně usadili ve Versailles. Jaroslav Serpan vystudoval biologii a matematiku na pařížské Sorbonně a v roce 1953 na stejné instituci získal doktorský titul ze statistické biologie.
V letech 1946 - 1948 byl Jaroslav Serpan členem surrealistické skupiny shromážděné kolem Andrého Bretona. S tímto uskupením vystavoval v roce 1947 v Galerii Maeght na programové výstavě francouzského poválečného surrealismu nazvané Surréalisme en 1947. Tato přehlídka byla následně díky úsilí Jindřicha Heislera částečně přenesena do Prahy a v témže roce byla uvedena v Topičově salonu pod názvem Mezinárodní surrealismus. V roce 1948 se Serpan odvrátil od surrealismu a věnoval se informelu; partnerem v dialogu o možnostech informální malby mu byl kritik umění a kurátor Michel Tapié. Jejich intenzivní a dlouholetá spolupráce vyústila do řady výstavních projektů. Michel Tapié napsal celou řadu textů v katalozích samostatných výstav Jaroslava Serpana a zařadil jeho práci také do souborných přehlídek aktuální tvorby, jež pořádal. Jednalo se například o výstavy Jiné umění či Signifiants de l'Informel z roku 1951. Tapié sledoval Serpanovu práci i během 60. a 70. let a pravidelně zařazoval jeho obrazy do výstav, které pořádal v turínském Centru pro estetický výzkum.
Umělec přesídlil v roce 1957 do Le Pecq a svůj zdejší dům vyzdobil v interiéru informelní výmalbou. V témže roce byla uspořádána výstava jeho děl v galerii Smela v Düsseldorfu. Obrazy Jaroslava Serpana byly vystaveny v roce 1958 v Mnichově (Gallery van der Loo), Paříži (Galerie Stadler), Bruselu (Palais des Beaux-Arts), a v New Yorku (Kootz Gallery). V roce 1959 vystavoval v Galerii Hella Nebelung v Düsseldorfu a podílel se na "Documenta II" v Kasselu. Serpanova díla byla prezentována také v roce 1961 v Galerii Lutz a Meyer.
V roce 1963, Jaroslav Serpan vyhrál "Prix Marzotto" a "Couronne d'or", cenu udělovanou Mezinárodním centrem estetického výzkumu v Turíně. Jeden z jeho výrazných projektů byl triptych pro klášterní kostel Beaulieu vytvořený v roce 1972. V 70. letech se Jaroslav Serpan obecně věnoval realizacím určeným do veřejného prostoru a dále rozvíjel svůj zájem o sochařství. Prostorovost Serpanových soch a objektů přirozeně navazovala na reliéfní povrch jeho maleb, který byl často utvářen nejen vysokými pastozními nánosy barvy, ale byl strukturován také dalšími materiály jako byl například cement.
Výstavy editovat
- 1945 – Salons des Indépendants, Paříž
- 1957 – alerie Smela, Düsseldorf
- 1958 – galerie van der Loo, Mnichov
- 1958 – galerie Stadler, Paříž
- 1958 – Palais des Beaux-Arts de Bruxelles, Brusel
- 1958 – Kootz Gallery, New York
- 1959 – galerie Hella Nebelung, Düsseldorf
- 1959 – Dokumenta II, Kassel
- 1977 – Retrospektiva, Beaulieu-en-Rouergue
- 1983 – Retrospektiva, Fondation nationale des arts graphiques et plastiques, Paříž
- 1984 – Musée des Beaux-Arts, Palais Saint-Pierre, Lyon
- 2015 - Muzeum Kampa, Praha
Odkazy editovat
Literatura editovat
- Contre-Espace, Angers, J. Boutin Editeur, 1961
- Inkarnation des Zeichens: Jaroslav Serpan, in: Jürgen Claus, Theorien zeitgenössischer Malerei, Rowohlt Verlag, 1963
- Mémoire destituée, mémoire sans voisinage, (poèmes 1972-1973), Paris, P.L.P. Editeur, 1976
- D'un regard oubliable pour qu'il soit, (choix de poèmes, 1958-1970), Paris, Editions Saint-Germain-des-Prés, 1977
- Le dit quand même, Paris, Editions Le Sycomore, 1980
- Les roses d'Ispahan, Paris, Editions Le Sycomore, 1983
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Serpan na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Serpan
- Jaroslav Serpan v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Jaroslav Serpan v informačním systému abART
- Artalk, http://www.artalk.cz/2015/02/17/tz-jaroslav-serpan/ Archivováno 24. 2. 2015 na Wayback Machine.
- iDNES, http://kultura.idnes.cz/jaroslav-serpan-museum-kampa-dj1-/vytvarne-umeni.aspx?c=A150220_134434_vytvarne-umeni_vha
- ČRO, http://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/muzeum-kampa-ukazuje-tvorbu-v-cesku-neznameho-malire-jaroslava-serpana--1457690
