Otevřít hlavní menu

Jaroslav Průšek

český akademik, překladatel, sinolog a vědecký spisovatel

Život a díloEditovat

Mládí a studiaEditovat

Jeho otec–strojvůdce předčasně zemřel a Jaroslav Průšek byl vychováván prarodiči. Vystudoval gymnázium v Praze a po maturitě v roce 1917 studoval dějiny antických národů a Byzance na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studiu čínštiny se věnoval soukromě od roku 1927. Ve studiu sinologie a japanologie pokračoval v Göteborgu a v Halle, studia ukončil doktorátem na Filozofické fakultě v roce 1930. Čínštině a japonštině se dále věnoval během studií v Lipsku.[1]

Do konce 2. světové válkyEditovat

V roce 1932 jej Orientální ústav vyslal na studijní pobyt do Číny. Na Národní univerzitě v Pekingu studoval dějiny hospodářství a navazoval osobní kontakty s předními osobnostmi čínské literatury a literárního dějepisectví. V letech 1934-37 pokračoval ve studiu čínské literatury na císařské univerzitě v Tokiu, 1937 vedl letní dvouměsíční kurs dějin čínské literatury v Berkeley (USA). Po návratu do vlasti pracoval v Exportním ústavu (1938-39), učil čínštinu na Vyšší lidové škole ve Zlíně (1937-38), katalogizoval čínské knihy v Univerzitní knihovně (1938-40), a především působil jako lektor čínštiny a japonštiny ve Škole živých orientálních jazyků při Orientálním ústavu v Praze (1938-46). Za války odmítal nabídky na působení v Německu.

Po 2. světové válceEditovat

V roce 1945 byl jmenován docentem FF UK (habilitační práce Research into the Beginnings of the Chinese Popular Novel). V témže roce založil katedru filologie a dějin Dálného východu a inicioval založení časopisu Nový Orient. 1947 byl jmenován mimořádným, 1948 řádným profesorem čínské a japonské řeči a literatury na FF UK v Praze. Zároveň přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 1948 se stal úřadujícím místopředsedou Orientálního ústavu, 1952 zvolen proděkanem FF UK v Praze. V listopadu 1954 rezignoval na vedení katedry filologie a dějin Dálného východu FF UK. V roce 1955 byl zvolen členem ČSAV; v Orientálním ústavu pracoval až do svého vynuceného odchodu roku 1971, od 1952 jako jeho ředitel

V letech 19521971 byl ředitelem Orientálního ústavu, který se pod jeho vedením stal světově uznávaným orientalistickým pracovištěm. S nastupující normalizací byl (28. února 1971) z místa ředitele odvolán; nahradil jej Václav Opluštil, stranický kádr bez orientalistického vzdělání.

Ve svém díle se zabýval především dějinami čínské středověké i moderní literatury a tradičními vypravěčskými žánry, dále vznikem a vývojem čínské civilizace a kultury.

Rodinný životEditovat

V letech 1935–1940 byl Jaroslav Průška ženat s japanistkou Vlastou Hilskou (rozenou Novotnou). Oženil se během pobytu v Japonsku, manželé se později rozvedli.[2] Jeho druhou manželkou byla též orientalistka Berta Krebsová (1909–1973). Se třetí manželkou Olgou Chrtkovou měl dceru Kateřinu.[3]

DíloEditovat

  • Jaroslav Průšek: Umělá literatura a lidová slovesnost v Číně. Václav Petr, 1942, 39 s. Praha.
  • Jaroslav Průšek: Sestra moje Čína. Družstevní práce, 1947, 350 s. Praha.
  • Jaroslav Průšek: O čínském písemnictví a vzdělanosti. Družstevní práce, 1947, 343 s. Praha.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LOMOVÁ, Olga. KDO BYL KDO, Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté: Průšek Jaroslav [online]. Libri, 1999 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  2. MED, Jaroslav. Vlasta Hilská. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 181-182.
  3. KONČÁKOVÁ, Veronika. Cesta Jaroslava Průška do Číny s československou kulturní delegací v letech 1950-1951. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce David Uher. s. 9. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • Kolektiv: Jaroslav Průšek ve vzpomínkách přátel. DharmaGaia, 2006, 199 s. Praha.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat