Otevřít hlavní menu

Jaroslav Stockar (8. května 1890, Doloplazy u Nezamyslic, Rakousko-Uhersko - 6. února 1977, Praha, Československo) byl českým architektem. Před rokem 1918 používal jména Jaroslav František Stockar von Bernkopf, Jaroslav Stockar-Bernkopf nebo Jaroslav Stockar z Bernkopfů, dále používal variantu svého křestního jména Jaro.

Jaroslav Stockar
Narození 8. května 1890
Doloplazy
Úmrtí 6. února 1977 (ve věku 86 let)
Praha
Povolání architekt
Příbuzní Rudolf Stockar (sourozenec)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

V letech 1908-1913 studoval na Českém vysokém učení technickém. V roce 1913 byl jmenován architektem ve dvorní kanceláři knížete Lichtenštejna ve Vídni. V roce 1915 byl povolán jako inženýr na ministerstvo války, do projekčního oddělení vzduchoplavby a pak jako samostatný referent do oddělení kontroly průmyslových staveb. Roku 1916 byl promován na doktora technických věd. Stal se čestným docentem lesnických pozemních staveb na Vysoké škole zemědělské v Brně a členem zkušební komise pro státní zkoušky z oboru architektury tamtéž. Roku 1919 se usadil v Brně jako civilní autorizovaný inženýr pro architekturu a pozemní stavby. V roce 1935 přesídlil do Prahy a stal se ředitelem technického oddělení Národní banky v Praze.

Jeho bratrem byl architekt Rudolf Stockar.

DíloEditovat

Během svého působení v Brně projektoval novostavbu továrny UP Brno a Pensijního ústavu Brno, dále přestavby bankovních paláců Hypoteční banky a Zemědělské banky moravské v Brně, České průmyslové a hospodářské banky, Brněnské banky a dalších staveb. V Praze vypracoval pro Národní banku československou adaptace čp. 937 v Jindřišské ulici a někdejšího Ringhofferova paláce čp. 1511/II v třídě Politických vězňů na Novém Městě pražském. V letech 1937-1940 projektoval spolu s Josefem Šolcem blok sedmi funkcionalistických činžovních domů v Praze 7 - Holešovicích na zakázku Penzijního fondu zaměstnanců Národní banky. Dále je autorem přestavby nemocenské pojišťovny v Opavě, sociálního domu v Ostravě, lázní v Rajeckých Teplicích na Slovensku. Podle jeho projektu vznikl okresní úřad v Přerově a v Uherském Hradišti a veřejná nemocnice v Hranicích na Moravě.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat