Jarmila Urbánková

česká básnířka a překladatelka (1911-2000)
Tento článek je o překladatelce a básnířce. O herečce, národní umělkyni pojednává článek Jarmila Urbánková (herečka).

Jarmila Urbánková, provdaná Galandauerová (23. února 1911 Horní Vilémovice[3]13. května 2000 Praha[4]) byla moravská redaktorka, překladatelka a lyrická básnířka.

Jarmila Urbánková
Jarmila Urbánková 2.jpg
Rodné jménoJarmila Hermina Karolina Urbánková
Narození23. února 1911
Horní Vilémovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. května 2000 (ve věku 89 let)
Praha ČeskoČesko Česko
Národnostmoravská
Alma materMasarykova univerzita (1930–1936)
Gymnázium Třebíč
Povoláníredaktorka, překladatelka, básnířka
Oceněnízasloužilý umělec (1976)
ChoťMax Galandauer (od 1936)[1]
DětiJan Galandauer[2]
RodičeJaroslav Urbánek[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jarmila Urbánková se narodila v Horních Vilémovicích na Třebíčsku v rodině českobratrského faráře Jaroslava Urbánka a Herminy rozené Marešové. Měla bratra Jana Bedřicha Miroslava (1914) a sestru Věru Annu Jaroslavu (1907).

Po gymnáziu v Třebíči[5] a v Přerově, kam se v roce 1924 přestěhovala (odmaturovala v roce 1930[5][6]), vystudovala Filozofickou fakultu MU v Brně (čeština-angličtina), studium ukončila roku 1935[5]. Po studiích se začala živit jako překladatelka.[6] V listopadu 1935 odjela na pět měsíců do Londýna, aby se zdokonalila v angličtině. Za necelý rok se provdala za právníka Maxe Galandauera, aktivního komunistu brněnské Levé fronty. Na začátku okupace byl její muž zatčen. Později zemřel v koncentračním táboře. Jejich syn Jan Galandauer (1936) je historik.

Po skončení války pracovala v Praze na ministerstvu informací. Na jaře 1953 přešla do Státního nakladatelství dětské knihy, kde byla vedoucí redaktorkou. V roce 1955 se stala redaktorkou Literárních novin, odkud za dva roky odešla a nastoupila do Zrcadla kultury v Čs. rozhlasu. Od začátku 60. let se věnovala výhradně literární práci.[5]

První básně uveřejňovala v přerovském deníku Obzor pod pseudonymem Jurka Baranákov nebo Marina Kraftová[7]. Přispívala do Listů pro umění a kritiku, Literárních novin, Rudého práva, Tvorby, Večerní Prahy, Literárního měsíčníku aj. Překládala především z angličtiny, francouzštiny, němčiny, bulharštiny a slovenštiny. Zaměřila se na autory, jako jsou A. J. Cronin, G. Hauptmann, J. Keats, P. B. Shelley. Také přebásnila Shakespearovy sonety. V letech 1934–1948 byla členkou Moravského kola spisovatelů.

Za básnické a překladatelské dílo byla v roce 1976 oceněna titulem Zasloužilá umělkyně.

DíloEditovat

Básnické sbírkyEditovat

  • Rozbité zrcadlo (1932)
  • Horní náměstí (1934)
  • Větrný čas (1937)
  • Slunečnice (1942)
  • Cituplná zkazka o strastech i slastech u Havláska (1944)
  • K jitřnímu prameni (1955)
  • Krůpěje (1957)
  • Zpívající pták (1964)
  • Kotvy a stébla (1978)
  • Ve stínu viklanu (1986)

Verše pro dětiEditovat

  • Vonička (1943)
  • Čím bys chtěl být (1946)
  • Kde zvířátka bydlí (1955)

Výbory z poezieEditovat

  • Po slunci hlavu obracím (1961)
  • Pod milostnou lunou (1968)
  • Zrcadlo (1973)
  • Ozvěny jar (1981)
  • Všechny moje krajiny (1986)

PřekladyEditovat

  • Černá krev – Louis Guilloux; z francouzštiny přeložili Svatava Pírková, verše Jarmila Urbánková. Praha: Julius Albert, 1937
  • Špinavá práce – W. Greenwood; z angličtiny. Praha: Rudolf Kmoch, 1939
  • Alastor neboli Duch samotyP. B. Shelley. 1939
  • MaskaEdgar Wallace. Praha: Julius Albert, 1940
  • Mezi dvěma válkami: I. díl – Ina Seidel; z němčiny; dřevoryt a grafická úprava Cyrila Boudy. Praha: Rudolf Kmoch, 1941
  • Bílý jelen – Hans Fridrich Blunck; z němčiny. 1942
  • Usměvavý poutníkG. Hauptmann. 1942
  • Z ohně a vzduchu jsem... – F. Thorén. 1942
  • Bylo jednou zelené údolí – Richard Llewellyn; z angličtiny. Praha: Bohumil Janda, 1947
  • Podivuhodné příběhy z čínských tržišť a bazarů – Jaroslav Průšek; z čínštiny Jaroslav Průšek; verše přebásnila Jarmila Urbánková ... et al. Praha: František Borový, 1947
  • Mezi dvěma plameny: výbor anglické poezie; s dalšími. 1948
  • Nečekaný návrat: zbožné i méně zbožné vzpomínky kapitána Karla Rydera – Evelyn Waugh. Praha: Vyšehrad, 1948
  • Odhalení Jihu – Stetson Kennedy; z angličtiny přeložily Jiřina Hauková a Jarmila Urbánková. Praha: Svoboda, 1949
  • Diplomat – James Aldridge; z angličtiny přeložili Jarmila Urbánková a Bohumil Vančura. Praha: Melantrich, 1951
  • Pohádka o dědovi MrázoviMária Ďuríčková; ilustrovala Milada Marešová. Praha: SNDK, 1955
  • Má dobo, čase můjJohannes R. Becher; přeložili Valter Feldstein, Ludvík Kundera, Milan Maralík, Jan Skácel, Jarmila Urbánková a František Vrba. Praha: SNKLHU, 1956
  • Tři Tlouštíci – Jurij Oleša; z ruštiny přeložila Zdeňka Havránková; verše přeložila Jarmila Urbánková; ilustrace František Bidlo. Praha: Svět sovětů, 1957
  • Bulharská lidová poesie – s dalšími. 1957
  • Pohádky a písně Lužických Srbů – vybral a uspořádal Jiří Horák; prózu přeložili Jiří Horák, Miloslava Lorencová, Vlasta Netolická-Straková; písně přeložila Jarmila Urbánková; grafická úprava Jiří Hejna. Praha: SNKLHU, 1959
  • Anglosaský postojAngus Wilson; doslov Květa Marysková. SNKLHU, 1960
  • O času a řece: vyprávění o hladu mládí – Thomas Wolfe; přeložili Vladimír Vendyš a Jarmila Urbánková; doslov napsal Vladimír Vančura. Praha: SNKLHU, 1961
  • Úsvity a bouře – O. Županič; spolupráce s O. Berkopcem. 1962
  • Junácký zápas: pověsti o Jánošíkovi – Mária Rázusová-Martáková; ilustroval Robert Dúbravec. Praha: SNDK; Bratislava: Mladé letá, 1962
  • Nežiju – hořímPejo Javorov; vybrala, uspořádala, předmluvu a ediční poznámku napsala Dana Hronková; přebásnila Jarmila Urbánková za jazykové spolupráce Dany Hronkové. Praha: SNKLHU, 1964
  • První filmM. Ferko. 1966
  • Říjen: antologie básní – s dalšími. 1967
  • Příběh jednoho manželstvíP. S. Bucková. 1970
  • A hvězdy mlčíA. J. Cronin. Praha: Práce, 1970
  • Od renesance k baroku: proměny umění a literatury 1400–1700 – Wylie Sypher; z angličtiny přeložili Jaroslav Dítě, verše Jarmila Urbánková. Praha: Odeon, 1971
  • Jižní vítr: deset bulharských básníků – Dora Gabe, Elisaveta Bagrjana, Atanas Dalčev, Valeri Petrov, Blaga Dimitrovová, Pavel Matev, Vatjo Rakovski, Petr Karaangov, Ljubomir Levčev, Slav Christo Karaslavov; vybrala a uspořádala Dana Hronková; úvodní slovo napsal Vilém Závada; přeložili K. Boušek, V. Hons, A. Kraus, G. Marešová, J. Pilař, I. Skála, J. Urbánková, O. Vyhlídal, V. Závada. Praha: Československý spisovatel (ČS), 1974
  • Tři stálice: William Wordsworth, John Keats, P. B. Shelley: výbor – verše i ukázky z korespondence vybrala a přeložila; portréty básníků nakreslil Josef Paukert. Praha: ČS, 1974
  • MladýmLaco Novomeský; s dalšími. 1975
  • VilletteCharlotte Brontëová; ilustrovala Dagmar Berková. Praha: Albatros, 1975
  • Víla nedbá o domácnost: antologie bulharského folkloru – s dalšími. 1976
  • SonetyWilliam Shakespeare; přeložili Břetislav Hodek, Zdeněk Hron, František Hrubín, Erik A. Saudek, Pavel Šrut, Miloslav Uličný a Jarmila Urbánková; napsala doslov; ilustrace Aubrey Beardsley. Praha: ČS, 1976
  • Fraška se zbraněmi – James Aldridge; z angličtiny. Praha: ČS, 1977
  • Marxismus a poezie – George Thomson; z angličtiny; předmluva Benjamina Farringtona. Praha: ČS, 1979
  • Verše proti smrti: antologie protifašistické poezie socialistických zemí – s dalšími. 1980
  • Posečkej, slunce! – Dora Gabeová; z bulharských originálů vybrala Hana Reinerová; doslov napsala Dana Hronková. Praha: Odeon, 1981
  • Bulharská poezie 20. století – s dalšími. 1983
  • Nové hvězdy nad Triglavem: výbor ze současné slovinské poezie – Oton Berkopec; ilustroval Václav Bláha; přeložili Oton Berkopec, Jarmila Urbánková, Vilém Závada. Praha: Odeon, 1983
  • Čítanka bulharské literatury – s dalšími. 1984
  • Jak plachá voda – Vaťo Rakovski. 1984
  • Pokušení bohatých – Kate Coscarelli. 1992
  • Dieťa smrti – Arthur Herzog; z angličtiny. Bratislava: Gemini, 1993
  • Samson AgonistesJohn Milton; obálka a ilustrace Kateřina Němcová. Třebíč: Arca JiMfa, 1996
  • Egyptologie: hledání Usirovy hrobky: deník slečny Emily Sandsové, listopad 1926 – z angličtiny přeložila Daniela Krolupperová; překlad básně Ozymandias Jarmila Urbánková ...; překlad první části básně z Knihy mrtvých František Lexa ... Praha: Albatros, 2019

Bez nakladatele[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. [cit. 2021-03-06]
  2. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. [cit. 2019-11-29]
  3. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  4. Archivovaná kopie. www.hornivilemovice.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-08. 
  5. a b c d e Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  6. a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 45–46. 
  7. Jarmila Urbánková, 1911-2000. www.knihovny.cz [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. S. 654–656. 
  • Jarmila Urbánková – Zdeňka Bastlová; typografie Ivana Škorpilová. Praha: Československý spisovatel, 1987
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 – hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 659. 
  • Jarmila Urbánková: 1911–2000: soupis osobního fondu – zpracovala Eva Bílková. Praha: Památník národního písemnictví, 2002
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1144–1146. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: III. díl: Q–Ž. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 402–403. 

Externí odkazyEditovat