Janus

římský bůh
Další významy jsou uvedeny na stránce Janus (rozcestník).

Janus byl v římské mytologii bůh vrat, dveří, vchodů, začátků a konců. Nejznámějším pozůstatkem je v moderní kultuře jmenovec, měsíc leden (Januar). Ačkoliv byl Janus obvykle zobrazován se dvěma opačnými tvářemi (Janus Geminus – dvojčata nebo Bifrons – Dvoutvářný), byl vlastně Quadrifrons, tedy bůh čtyř tváří (quadrifrons je latinské slovo značící v překladu čtyři čela, čtyři tváře). Janusovy dvě tváře (vousatá a bezvousá) představují slunce a měsíc.

Janus
Románská busta Janus, Vatikánská muzea
Románská busta Janus, Vatikánská muzea
ChoťJuturna
Venilia
DětiCanens
Fontus
RodičeSaturn[1] a Caelus a Entoria[1] a Hekaté
PříbuzníHymnus[1], Felix[1] a Faustus[1] (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Janus
mužské jméno
Svátek???
Původlatinský
Četnost v Česku1
Pořadí podle četnosti17610
Podle údajů z roku2017
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti
Jméno Janus na webu kdejsme.cz
Údaje jsou k dispozici pouze do roku 2016.

Janus byl často symbolem změny a přeměny, jako například přeměna minulosti v budoucnost, přechod z jednoho stavu do druhého, přeměna dětství v dospělost. Byl uctíván jako bůh času setí, začátku sklizně, bůh svateb, narození nebo jiných začátků. Byl představitelem božstva, které bylo uctíváno jako středové božstvo v době přechodu od barbarství k civilizované kultuře, přechodu od vesnic do měst nebo přechodu z mládí do dospělosti.

Janus pocházel z Thessálie v Řecku. Měl mnoho dětí včetně Tiberina. Janus a jeho pozdější žena Juturna byli rodiče Fonta. Další jeho ženou byla Jana.

Janus je jedním z mnoha románských bohů, který nemá jednoznačný protějšek v řecké mytologii, ale v řecké mytologii jej nacházíme jako složeninu několika bohů (např. Hermathena, Hermares, Hermaphroditus, Hermanubis).

Legenda vypráví, že když v době Romula a Rema došlo k únosu Sabinek, ozbrojení Sabinové dobývali Řím, aby své dcery dostali zpět. Brány Janova chrámu se na pokyn Junony otevíraly, Janus však nechal vyvřít sirný pramen, který dobyvatele zahnal.[2] Na jeho počest byly dveře jeho chrámů otevřeny v době války a naopak zavřeny v době míru.

V období po době románské je chápán jako ohlašovatel Nového (zlatého) věku, ve kterém dochází k rozmachu zemědělství, zákonodárství, bankovnictví atd., přičemž Janus již není uctíván.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Karl Gottfried Wilhelm Vollmer: Iron Mountain Phoenix Data Center. Stuttgart. 1874. Dostupné online. [cit. 2017-07-10]
  2. Ottův slovník naučný 13. Praha: J. Otto, 1898. Dostupné online. Kapitola Janus, s. 36. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat