Otevřít hlavní menu

Janovice nad Úhlavou (hrad)

hrad v Česku

Janovice nad Úhlavou jsou částečně dochovaný hrad ve stejnojmenném městěokrese Klatovy. Stojí na jihozápadním okraji města v nadmořské výšce 415 metrů. Dochovala se z něj pouze zástavba předhradí. Hradní jádro bylo zbořeno, a na jeho místě založen hřbitov. Od roku 1964 jsou zbytky hradu chráněny jako kulturní památka.[1]

Janovice nad Úhlavou
Vstupní brána do předhradí
Vstupní brána do předhradí
Základní informace
Sloh renesanční
Výstavba 2. polovina 13. století
Stavebník Jan Janovský z Janovic
Další majitelé Janovští z Janovic, Jan Lucemburský, Rožmberkové aj.
Poloha
Adresa čp. 38, Janovice nad Úhlavou, ČeskoČesko Česko
Ulice Podsedky
Souřadnice
Janovice nad Úhlavou
Janovice nad Úhlavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 23553/4-2997 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1327, kdy ho král Jan Lucemburský prodal Petrovi z Rožmberka s tím, že Petr vyřeší dědické nároky dědiců předchozího majitele. Již v roce 1290 je totiž zmiňován Jan Janovský z Janovic, který hrad pravděpodobně založil.[2] V roce 1334 hrad opět patřil králi a v roce 1342 se po něm psal Bohuslav z Janovic. Jeho syn Racek z Janovic převzal hrad s panstvím jako léno od krále Karla IV. a jeho potomkům patřil s krátkou přestávkou až do roku 1674.

Oldřich z Janovic vedl od poloviny 15. století válku se svými bavorskými sousedy a jeho syn, také Oldřich, v konfliktu pokračovat. Dostal se proto do sporu s králem, který se podařilo urovnat až v roce 1471. Oldřichův syn Heřman z Janovic však měl vlastní spory o nevyplacení žoldu s bavorským knížetem pokračoval a v roce 1515 došlo k dalšímu konfliktu s králem Vladislavem Jagellonským. V důsledku sporu musel Heřman z Janovic uprchnout ze země a jeho syn Oldřich byl uvězněn. Hrad v roce 1516 získal loupeživý rytíř Petr Suda z Řenče, proti kterému se spojila města Klatovy, PlzeňStříbro. Vojska tří měst v říjnu roku 1520 hrad oblehla, a poté co z něj Petr Suda uprchl, se posádka po necelý měsíc dlouhém obléhání vzdala. V roce 1523 dostal hrad do správy Oldřich z Janovic a o rok později ho získal zpět omilostněný Heřman z Janovic.[3]

Za účast na stavovském povstání museli Janovští z Janovic v roce 1623 přijmout manský závazek a propuštění majetku z manství dosáhli až v roce 1670. O čtyři roky později hrad koupil pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který chtěl v blízkých Klatovech zřídit nové biskupství, jehož majetkem se měly Janovice stát. Hradní jádro v té době bylo již zpustlé. Arcibiskup však o rok později zemřel, a k založení biskupství nedošlo.[3] Nový arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna hrad prodal v roce 1683 Vilému Albrechtovi z Kolovrat, který janovické panství připojil k Dešenicím. Hrad byl poté využíván jen k hospodářským účelům. Na počátku 19. století jeho areál koupila obec a na zplanýrovaném pozemku založila hřbitov.[2]

Stavební podobaEditovat

V obraně hradu, založeného v nevýhodné rovinaté poloze, hrála významnou roli voda. Čelo čtverhranného jádra o rozměrech 25 × 40 m chránil přirozený vodní tok a zbylé tři strany jádra obíhal až 40 m široký vodní příkop, který se dochoval do současnosti. Zástavba jádra byla zničena při zakládání hřbitova, ale díky popisu z roku 1539 víme o velké a menší věži, sklepení pod starým domem a dalších objektech. Fragment obvodové hradby se dochoval v severozápadním nároží jádra. Vně příkopu obtáčel jádro ještě val, částečně dochovaný na jižní straně.[2][3]

 
Hospodářský dvůr v předhradí

Předhradí chránila vlastní hradba a další příkop, který byl později použit pro stavbu mlýnského náhonu. Předhradí bylo průjezdné: jedna brána vedla od severu z návsi a druhá brána směřovala k jihu. Fragmenty jejího zdiva zanikly v osmdesátých letech 20. století. Dochovaná zástavba pochází z renesančních přestaveb provedených v 16. století.[3]portálu brány jsou patrné stopy po vpadlině pro padací most.[2]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Identifikátor záznamu 134563 : Vodní hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Janovice nad Úhlavou, s. 222–223. 
  3. a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Janovice nad Úhlavou, s. 267–272. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Janovice hrad, s. 136–145. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat