Jana Hlaváčová

česká politička, dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka, televizní herečka, profesorka a vysokoškolská pedagožka
Možná hledáte: Jana Galíková – česká orientační běžkyně.

Jana Hlaváčová (* 26. března 1938 Praha) je česká herečka a emeritní profesorka DAMU.

prof. Jana Hlaváčová
Jana Hlavacova Show Jana Krause.jpg
Rodné jménoJana Hlaváčová
Narození26. března 1938 (83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
Aktivní roky19592011
Manžel(ka)Jiří Michný
Luděk Munzar (1969–2019)
DětiTereza Munzarová
Barbora Munzarová
PříbuzníDana Hlaváčová (sestra)
Jiří Dvořák (bývalý zeť)
Martin Trnavský (zeť)
Významné roleChalupáři
Umělecké ceny
národní umělec (1988)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Zájem o divadlo v ní vzbudil otec, který hrál ochotnické divadlo. Po maturitě na gymnáziu vystudovala DAMU (1960). Její první angažmá bylo v Divadle J. K. TylaPlzni (19601965, kde také vstoupila do místní organizace komunistické strany), posléze se stala členkou Národního divadla v Praze, kde zažila svou vrcholnou éru (Hippodamie v trilogiii J. Vrchlického, Raněvská ve Višňovém sadu, Getruda v Hamletovi, Emilie Marty ve Věci Makropulos, Markýza de Merteuil v Nebezpečných vztazích). Na naší první scéně setrvala do roku 1990, kdy odešla společně se svým manželem pro neshody s tehdejším vedením činohry. Od roku 1994[1] je členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech, kde ztvárnila mnoho výrazných rolí. Jmenujme například Jeannette Burmeisterovou v muzikálu Donaha!, Hanu Kennedyovou ve hře Marie Stuartovna, sedmdesátiletou Albertinu ve hře Albertina, Mag Folanovou v Krásce z Leenane a Emmu Cristano ve hře Famílie.

Její mladší sestra Dana Hlaváčová je také herečkou, působila dlouhá léta v Divadle E. F. Buriana a její dcera Lucie Matoušková je absolventkou DAMU.[2]

Prvním manželem Jany Hlaváčové byl herec Jiří Michný, který však zemřel.[3][4] Z prvního manželství má dceru Terezu (* 1963). Následně se provdala za herce Luďka Munzara, se kterým má dceru Barboru Munzarovou (* 1971), která je také herečkou.

Na filmovém plátně se uvedla už jako studentka DAMU – rolí průvodkyně Čedoku Mefistofely v úspěšné filmové komedii režiséra Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže (1959) spolu s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli. Od 70. let hraje i v kostýmních úlohách historických osobností (Tajemství velikého vypravěče, Koncert na konci léta, Lev s bílou hřívou, Veronika). Od poloviny 80. let se objevuje převážně v komediích, kde se zapsala zejména jako sestra Tonička ve filmech o „Básnících“.

Významně se uplatnila i v televizních inscenacích a dabingu. Spolupracuje s rozhlasem, pedagogicky působí na DAMU jako profesorka (2006) oboru dramatická umění – herectví činoherního divadla.

Diváci ji znají také z televizního seriálu Hraběnky a z vysílání České televize pro děti. V roce 2011 přerušila svoji uměleckou činnost z důvodů deprese související s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí.

Krátce se angažovala i politicky. Ve volbách roku 1990 zasedla do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Západočeský kraj) za Občanské fórum, ale již v červenci 1990 na mandát rezignovala a fakticky jej nevykonávala.[5]

OceněníEditovat

FilmografieEditovat

FilmEditovat

TelevizeEditovat

DabingEditovat

DivadloEditovat

Vybrané divadelní roleEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  2. Jana Bednářová: Luděk je jistota, In: Týdeník Květy, 12/2010 (speciál), str. 25
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 146
  4. Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 131
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. ČT24. Múza Thálie má předplatné v Národním divadle moravskoslezském. Česká televize [online]. 2013-03-22 [cit. 2013-03-23]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat