Jana Hlaváčová

česká herečka, vysokoškolská pedagožka a politička (1938-2024)
Možná hledáte: Jana Galíková, rozená Hlaváčová – česká orientační běžkyně, nebo Jana Hlaváčková – více osob.

Jana Hlaváčová (26. března 1938 Praha13. ledna 2024 Praha-Modřany[1]) byla česká divadelní, televizní, filmová a dabingová herečka a profesorka Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze.[2]

prof. Jana Hlaváčová
Jana Hlaváčová (cca 1980 až 1989)
Jana Hlaváčová (cca 1980 až 1989)
Narození26. března 1938
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. ledna 2024 (ve věku 85 let)
Praha-Modřany
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníRozptylová loučka zbraslavského hřbitova
Alma materAMU v Praze
Aktivní roky1959–2011
ChoťJiří Michný (1962–?)
Luděk Munzar (1969–2019)
DětiTereza Munzarová
Barbora Munzarová
PříbuzníDana Hlaváčová (sestra)
Jiří Dvořák (zeť)
Martin Trnavský (zeť)
Významné roleJarča Krbcová (Chalupáři)
Umělecké ceny

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Zájem o divadlo v ní vzbudil otec Jan, ministerský úředník, který sám od mládí nadšeně hrál ochotnické divadlo. Po maturitě na gymnáziu vystudovala v roce 1960 Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU). První angažmá získala v Divadle J. K. TylaPlzni (1960–1965), kde také vstoupila do místní organizace Komunistické strany Československa.[zdroj⁠?!] V červenci 1965 se stala členkou Národního divadla v Praze, kde zažila vrcholnou éru (Hippodamie v trilogii J. Vrchlického, Raněvská ve Višňovém sadu, Gertruda v Hamletovi, Emilie Marty ve Věci Makropulos, Markýza de Merteuil v Nebezpečných vztazích). Na české první scéně setrvala do listopadu 1990, kdy odešla společně s manželem pro neshody s vedením činohry. Od roku 1994[3] byla členkou hereckého souboru pražského Divadla na Vinohradech, kde ztvárnila například Jeannette Burmeisterovou v muzikálu Donaha!, Hanu Kennedyovou ve hře Marie Stuartovna, sedmdesátiletou Albertinu ve hře Albertina, Mag Folanovou v Krásce z Leenane a Emmu Cristano ve hře Famílie.

Její mladší sestra Dana Hlaváčová se stala také herečkou. Působila v pražském Divadle E. F. Buriana.[4]

Prvním manželem Jany Hlaváčové byl herec Jiří Michný,[5][6] kterého si vzala v roce 1962. Z prvního manželství má dceru Terezu (* 1963). Po rozvodu se v roce 1969 provdala za herce Luďka Munzara, se kterým má dceru Barboru Munzarovou (* 1971), která je také herečkou.[7]

Na filmovém plátně se uvedla už jako studentka DAMU – rolí průvodkyně Čedoku Mefistofely v úspěšné filmové komedii režiséra Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže (1959) spolu s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli. Od 70. let hrála i v kostýmních úlohách historických osobností (Tajemství velikého vypravěče, Koncert na konci léta, Lev s bílou hřívou, Veronika). Od poloviny 80. let se objevovala převážně v komediích, kde se zapsala zejména jako sestra Tonička ve filmech o „Básnících“.

Uplatnila se i v televizních inscenacích a dabingu. Spolupracovala s rozhlasem, pedagogicky působila na DAMU, kde byla roku 2006 jmenována profesorkou pro obor dramatická umění – herectví činoherního divadla.[1] V roce 2011 přerušila svoji uměleckou činnost z důvodů deprese související s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí.

Krátce se angažovala i politicky. Po svobodných volbách v červnu 1990 zasedla do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Západočeský kraj) za Občanské fórum, ale již v červenci 1990 na mandát rezignovala a fakticky jej nevykonávala.[8]

Poslední roky svého života trpěla Parkinsonovou chorobou. Zemřela 13. ledna 2024.[9] V roce 2024 byla in memoriam oceněna medailí Za zásluhy I. stupně, za zásluhy o stát v oblasti umění, výchovy a školství.

Televize

editovat

Divadlo

editovat

Vybrané divadelní role

  • 1960–1965: Divadlo J. K. Tyla v Plzni
  • 1966–1989: Národní divadlo
  • 1994–2024: Divadlo na Vinohradech
    • Rodinný večer (Pokorná)
    • Dáma není k pálení (Markéta Devizová, Mikulášova matka)
    • Trojhvězdí
    • Křehká rovnováha
    • Howard Katz
    • 2004: Lásky Paní Katty
    • 2005: Král se baví
    • 2005–2012: Donaha! (Jeannete Burmeisterová)
    • 2006: Kráska z Leenane (Mag Folanová)
    • 2007: Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám, Pane (Emma Cristano)
    • 2010–2013: Marie Stuartovna (Hana Kennedyová)
    • 2011: Albertina (Albertina)
    • 2012: To byla moje písnička!

Rozhlas

editovat

Ocenění

editovat

Reference

editovat
  1. a b Zemřela Jana Hlaváčová. Divadelní noviny [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  2. prof. Jana HLAVÁČOVÁ. sp.amu.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Jana Bednářová: Luděk je jistota, In: Týdeník Květy, 12/2010 (speciál), str. 25
  5. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 146
  6. Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 131
  7. SUCHAŘÍPOVÁ, Helena. Jana Hlaváčová: žena v množném čísle. Praha: Achát, 1997. Dostupné online. ISBN 80-902221-4-5. S. 167–170. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-19]. Dostupné online. 
  9. Zemřela herečka Jana Hlaváčová. Hvězdě z Národního divadla a Vinohrad bylo 85 let. Aktuálně.cz [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  10. Tvůrčí skupina Drama a literatura. Zdeňka Psůtková: Noc v Čechách. Epizoda ze života spisovatelky madame de Stäel. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2021-11-06 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  11. ČT24. Múza Thálie má předplatné v Národním divadle moravskoslezském. Česká televize [online]. 2013-03-22 [cit. 2013-03-23]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S.  79, 118, 326.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl: A–K. 1. vydání (dotisk). Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 393–395.
  • Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře. Praha: Práce, 1987, str. 129–138.
  • Petr Hořec: Herecká ohlédnutí. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1977, str. 44–53.
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku. Praha: Melantrich, 1979, str. 434.
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera. Praha: Mladá fronta, 1994, str. 180, 238, 263, 447, ISBN 80-204-0493-7.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 279–280. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 196. 
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, str. 146–7.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 225. 
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, str. 117–8, 121, 125, 127, 136–7, 144, 149, 152, 192, ISBN 978-80-239-9604-3.
  • Miloš Smetana: Jan Tříska. Praha: nakl. XYZ, , 2004, str. 24, ISBN 80-903399-5-6.
  • Helena Suchařípová. Jana Hlaváčová – žena v množném čísle. Praha: Achát, 1997. 189 s. ISBN 80-902221-4-5.
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená. Praha: Melantrich, 1986, str. 82–3.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl : A–J. Praha; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 464–465. 
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9603-6.

Externí odkazy

editovat