Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka

český šlechtic

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1570?1616) byl vzdělaný šlechtic z rodu Zajíců z Hazmburka.

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Narození1560
Úmrtí1616 (ve věku 55–56 let)
Místo pohřbeníKlášter minoritů
Povoláníautor a spisovatel
Manžel(ka)Polyxena z Minkvic
RodičeMikuláš IV. Zajíc z Hazmburka
RodZajícové z Hazmburka
PříbuzníHedvika Zajícová z Hazmburka[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

 
Budyně nad Ohří

Byl synem Mikuláše IV. z Hazmburka (a tedy vnukem Jana IV. z Hazmburka)[2] a jeho druhé manželky Anny Doroty Popelové z Lobkovic, která krátce po porodu jediného syna zemřela.

Roku 1602[zdroj?] si vzal za manželku Polyxenu z Minkvic,[3] se kterou měl později celkem sedm dětí, z toho pět synů. Jedním z nich, Jaroslavem Maximilianem, Hazmburkové vymřeli po meči.

V letech 1610 až 1616 zastával úřad prezidenta apelačního soudu. Pan Zajíc byl štědrým mecenášem, po řadu let podporoval kronikáře Bartoloměje Paprockého, zajímal se o alchymii a různé vědy a na svém zámku Budyni hostil mimo jiné i Tychona Brahe nebo Bavora Rodovského z Hustiřan.[4] Také vlastnil bohatou alchymistickou knihovnu[4] a často se chlubíval, že na alchymii vydal víc peněz než samotný císař Rudolf II.[zdroj?] Tyto záliby a rozsáhlé renesanční přestavby jeho sídel, ke kterým patřily zámky Budyně nad Ohří, Mšené[5] a Brozany, byly velmi nákladné. Jan Zbyněk si proto půjčoval vysoké částky, které nedokázal splácet. Postupně rozprodal téměř celý majetek, a jeho potomkům zůstala jen drobná panství. Po prodeji Budyně v roce 1614 se přestěhoval na brozanský zámek, který již dříve jako věno[3] přenechal manželce a věřitelé jej proto nemohli zabavit.[6] Do konce života pak setrval u apelačního soudu a žil jen z prezidentského platu.[zdroj?] Pohřben byl v klášteře při kostelu svatého Jakuba v Praze.[6]

Děti Jana Zbyňka Zajíce z HazmburkaEditovat

  • Anna Marie (1603 – 15. července 1638)
  • Jan Mikuláš (6. srpna 1604 – 1634)
  • Kateřina Zykuna (po 1605 – ?)
  • Oldřich Václav (asi 1606 – po 1617)
  • Vilém Jan (asi 1609 – asi 1654)
  • Jiří (asi 1611 – ?)
  • Jaroslav Maximilian (Mikuláš) (1614–1663)

ReferenceEditovat

  1. August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. Praha. 1923.
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 599. Dále jen Anděl (1984). 
  3. a b Anděl (1984), s. 53
  4. a b Anděl (1984), s. 62
  5. Anděl (1984), s. 335
  6. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. S. 23.