Jan Vilém Sasko-Výmarský

sasko-výmarský vévoda

Jan Vilém Sasko-Výmarský (11. března 1530, Torgau2. března 1573, Výmar) byl sasko-výmarský vévoda.

Jan Vilém Sasko-Výmarský
Portrét
Narození11. března 1530
Torgau
Úmrtí2. března 1573
Výmar
ManželkaDorotea Zuzana Simmernská
PotomciFridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
Sibyla Marie Sasko-Výmarská
Jan II. Sasko-Výmarský
Marie Sasko-Výmarská
RodWettinové
OtecJan Fridrich I. Saský
MatkaSibyla Klevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako druhorozený syn saského kurfiřta Jana Fridricha I. a jeho manželky Sibyly Klevské.

V době jeho narození otec nesl titul saského kurfiřta, v roce 1547, po své porážce a zajetí císařem Karlem V. ho kvůli podpoře Reformace ztratil. Jan Fridrich byl propuštěn a donucen přijmout menší titul saského vévody v oblasti podstatně menší, než byly jeho bývalé země v Durynsku. V roce 1554 po smrti svého otce zdědil vévodství Jan Vilém se svými bratry, starším Janem Fridrichem II. a mladším Janem Fridrichem III.

Tři bratři si vévodství rozdělili: Jan Fridrich II. jako hlava rodiny převzal Eisenach a Coburg; Jan Vilém obdržel Výmar; a Jan Fridrich III. zdědil Gothu. V roce 1565 však Jan Fridrich III. zemřel bez dědiců a dva přeživší bratři sepsali novou smlouvu o rozdělení jeho zemí. Starší bratr si ponechal své původní území a zabral Gothu, zatímco Janu Vilémovi zůstal Výmar. Plán rozdělení také stanovil, že oba bratři by si měli každé tři roky vyměnit své regiony. Toto ustanovení však nebylo nikdy provedeno.

Politika Jana Fridricha II. byla zaměřena na znovuzískání zemí a titulu kurfiřta, o který přišel jeho otec v roce 1547. Na krátké období 1564–1566 se mu podařilo získat znovu kurfiřtství, ale císaře Maxmiliána II. rozzlobilo jeho zapojení do politických intrik. Císař na něj nakonec uvalil acht (císařská klatba), což z něj učinilo objekt Reichsexekution (Akce císařské policie), které se účastnil i Jan Vilém. Po obléhání jeho hradu ve městě Gotha byl Jan Fridrich nakonec poražen a zbytek života strávil jako císařský vězeň. Jeho majetky byly zabaveny císařem a předány Janu Vilémovi, který se tím stal jediným vládcem celého Saského vévodství.

Jan Vilém však brzy upadl v císařovu nemilost, když vstoupil do služeb francouzského král Karla IX. jako generál v jeho tažení proti Hugenotům (francouzští králové byli nepřátelé Habsburků). Také ho to odcizilo jeho protestantským poddaným. Jan Vilém byl člen rodu Wettinů, který od dob Fridricha Moudrého sloužil jako ochranná moc protestantismu v Německu, ale on se přesto spojil s francouzským katolickým králem proti protestantským hugenotům.

Císař poštval dva přeživší syny Jana Fridricha II. proti Janu Vilémovi a v roce 1572 bylo uzavřeno dělení z Erfurtu. Vévodství bylo rozděleno na tři části. Starší ze dvou synů Jana Fridricha II., Jan Kazimír, obdržel Coburg, a mladší, Jan Arnošt, Eisenach. Janu Vilémovi zůstala pouze menší část vévodství, region kolem Výmaru, on si ale přidal ještě okresy Altenburg, Gotha a Meiningen.

Jan Vilém zemřel 2. března 1573 ve věku 42 let ve Výmaru.

Manželství a potomci

editovat

15. června 1560 se ve třiceti letech v Heidelbergu oženil s o čtrnáct let mladší Doroteou Zuzanou, dcerou falckého kurfiřta Fridricha III. Manželé spolu měli pět dětí:

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Fridrich II. Saský
 
 
Arnošt Saský
 
 
 
 
 
 
Markéta Habsburská
 
 
Jan Saský
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Bavorský
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká
 
 
Jan Fridrich I. Saský
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. Meklenburský
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Erik II. Pomořanský
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
Jan Vilém Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
Jan I. Klevský
 
 
Jan II. Klevský
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Nevers
 
 
Jan III. Klevský
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Hornohesenský
 
 
Matylda Hesenská
 
 
 
 
 
 
Anna z Katzenelnbogenu
 
 
Sibyla Klevská
 
 
 
 
 
 
Gerhard VII. z Jülich-Bergu
 
 
Vilém IV. z Jülich-Bergu
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Lauenburská
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Achilles
 
 
Sibyla Braniborská
 
 
 
 
 
 
Anna Saská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Wilhelm, Duke of Saxe-Weimar na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Jan Fridrich II.
  Saský vévoda
Jan Vilém
15661572
  Nástupce:
On sám
jako sasko-výmarský vévoda
Jan Kazimír
jako sasko-koburský vévoda
Jan Arnošt
jako sasko-eisenašský vévoda
Předchůdce:
On sám
jako saský vévoda
  Sasko-výmarský vévoda
Jan Vilém
15721573
  Nástupce:
Fridrich Vilém I.