Jan Tausinger

český dirigent, hudební skladatel a sbormistr

Jan Tausinger (1. listopadu 1921 Piatra Neamt, Rumunsko29. července 1980 Praha) byl český dirigent, hudební skladatel a hudební pedagog.

Jan Tausinger
Základní informace
Narození1. listopadu 1921
Piatra Neamț
Úmrtí29. července 1980 (ve věku 58 let)
Praha
Žánryklasická hudba
Povolánídirigent, sbormistr, hudební skladatel, hudební pedagog a sběratel lidových písní
Nástrojeviola
OceněníVyznamenání Za vynikající práci (1970)
Cena Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (1976)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Jan Tausinger byl synem českého emigranta, který v době první světové války zůstal v Rumunsku. Maturoval na gymnáziu v Rumunsku. Nejdříve studoval průmyslovou chemii na univerzitě v Bukurešti. V roce 1945 byl přijat na bukurešťskou konzervatoř, kde studoval dirigování a skladbu u Dimitrie Cuclina, Mihaila Jory a Alfreda Mendelssohna. Konzervatoř absolvoval v roce 1947.

V letech 19481952 pokračoval ve studiu v Praze na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění. Studoval dirigování u Metoda Doležila, Karla Ančerla a Roberta Brocka a kompozici u Aloise Háby a Pavla Bořkovce.

Založil a řídil Vysokoškolský umělecký soubor v Praze a Dělnický umělecký soubor Vítkovických železáren v Ostravě. Dirigoval rozhlasové orchestry v Bukurešti, v Plzni a v Ostravě. V roce 1954 se stal ředitelem Vyšší hudebně-pedagogické školy v Ostravě. V letech 19711976 byl ředitelem Státní konzervatoře v Praze a poté ředitelem hudebního vysílání Českého rozhlasu.

Jeho skladatelská činnost vycházela z lidových písní, které také sbíral v oblasti Beskyd a na Lašsku. Komponoval dětské a mládežnické budovatelské písně a politicky motivované kantáty (Kantáta o Klementu Gottwaldovi, Píseň o vrchním veliteli), psané v tradičním tonálním systému. V roce 1964 absolvoval letní kursy moderní hudby v Darmstadtu a poté začal používat i soudobé kompoziční techniky. Kantáta Ave Maria se sopránovým sólem, získala 1. místo v Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO v Paříži.

Dílo editovat

Orchestrální skladby editovat

  • I. symfonie „Osvobození“ (1952)
  • Confrontazione (1964)
  • Správná věc. Vokálně symfonický obraz pro tenor sólo, smíšený sbor a orchestr z podnětu stejnojmenného eposu Vladimíra Majakovského (1966–1967)
  • Preludium, sarabanda a postludium pro dechové nástroje, harfu, klavír a bicí nástroje (1967)
  • Musica evolutiva pro symfonický a komorní orchestr (1972)
  • Ave Maria pro soprán, recitaci a orchestr (1972)
  • Sinfonia bohemica pro sóla, mužský sbor a velký symfonický orchestr na texty J. A. Komenského, Julia Fučíka a Jaroslava Heyrovského (1975)
  • Sinfonia slovaca pro symfonický orchestr (1979)
  • Koncert pro housle a orchestr (1962–1963)
  • Concertino meditazione pro violu a komorní orchestr (1965)
  • Improvizace pro klavír a orchestr „Hommage ä J. S. Bach“ (1970)

Komorní hudba editovat

  • Sonáta pro klavír (1948–1950)
  • Sonáta pro housle a klavír (1954)
  • Partita pro violu a klavír 1954)
  • I. smyčcové trio (1960)
  • I. smyčcový kvartet (1961)
  • II. smyčcové trio (1964–1965)
  • Le Awenture di un flauto e un'arpa (1965)
  • II. smyčcový kvartet (1966)
  • Sonatina emancipata pro trubku a klavír (1968)
  • Kvintet pro 2 trubky, lesní roh a 2 trombóny (1968)
  • Dva apostrofy pro dechové kvinteto (1968)
  • Canto di speranza pro housle, violu, violoncello a klavír (1969)
  • III. smyčcový kvartet (1970)
  • Hommage a Ladislav Černý pro violu a klavír (1971)
  • Deset dodekafonických etud pro klavír (1972)
  • IV. smyčcový kvartet „Struktury“ (1972)
  • Colloquium pro 4 dechové nástroje (flétna, hoboj, klarinet, fagot; 1974)
  • On revient toujours.... Suita pro housle a klavír (1974)
  • Hukvaldský nonet (1974)
  • Comme il faut. Sonatina pro hoboj a klavír (1974)
  • Au derniére amour… Suita-sonáta pro violoncello a klavír (1974–1975)
  • Nerovnoramennost. Trio pro flétnu, violoncello a klavír (1975)
  • Sonáta pro klarinet a klavír (1975)
  • Čtyři evokace pro flétnu, violu, violoncello a klavír (1976)
  • II. nonet „Črty“ (1976)
  • III. nonet „Reminiscence“ (1976)
  • Sextet pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a klavír (1976)
  • 7 mikrochromofoni pro klarinet, violu a klavír (1977)
  • Dvě úvahy pro Due Boemi pro basklarinet a klavír (1977)
  • Čtyři kusy pro fagot a klavír (1977)
  • Interference pro housle, lesní roh a klavír (1977)
  • Korelace pro akordeon sólo (1978)
  • Čtyři odstíny (Quatro nuances) pro flétnu, harfu, housle, violu a violoncello (1978)

Písně editovat

  • Láska. Cyklus písní pro soprán a klavír na japonská čtyřverší (1964)
  • Čmáranice po nebi. Písňový cyklus pro soprán a komorní soubor na verše Velemira Chlebnikova (1967)
  • Duetti compatibili (Nulový bod) pro soprán a violu na text Erika Lindgreena (1971)
  • Konstelace. Cyklus písní pro soprán a klavír na texty experimentální poezie (1975)
  • Pražská domovní znamení. Cyklus písní pro soprán a klavír na slova Vítězslava Nezvala (1977)
  • Výchozí bod pro soprán a dvoje housle na báseň Erika Lindgreena (1979–1980)

Sbory editovat

  • Já budu vždycky věřit v máj. Ženský sbor na báseň Jana Nohy (1959)
  • Ošálené srdce, Tabák, Zlo. Tři smíšené sbory a cappella na verše Arthura Rimbauda (1963
  • Žně. Tři mužské sbory na verše Jiřího Wolkera (1963)
  • Houby. Cyklus dětských sborů s doprovodem klavíru nebo instrumentálního souboru na básně Josefa Hanzlíka (1971)
  • Vyhlášení dobré mysli. Smíšený sbor na verše Davida Davidoviče Burljuka (1972)
  • Labutí peříčko. Dětský sbor s doprovodem instrumentálního souboru (1973)
  • Chlapec a hvězdy. Čtyři písně pro dětský sbor s doprovodem komorního souboru (1975)
  • Oči milenek, pro dívčí (ženský) sbor na verše Vítězslava Nezvala (1977)
  • Vrh kostek, pro smíšený sbor a cappella na verše Stéphana Mallarmé (1979)

Odkazy editovat

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Ředitelé Pražské konzervatoře
Předchůdce:
Václav Holzknecht
19711976
Jan Tausinger
Nástupce:
František Martiník