Jan Schebek

český železniční stavitel a podnikatel, podílník soukromé stavební společnosti Lanna a Schebek spolu s Vojtěchem Lannou mladším

Jan Schebek (také uváděn jako Johann nebo Johannes Schebek, 25. ledna 1815 Šťáhlavy18. března 1889 Praha) byl český železniční stavitel a podnikatel, podílník soukromé stavební společnosti Lanna a Schebek spolu s Vojtěchem Lannou mladším, která se specializovala především na výstavbu železničních tratí.

Jan Schebek
Schebkův palác, někdejší podnikatelské sídlo, nyní Národohospodářský ústav Akademie věd ČR
Schebkův palác, někdejší podnikatelské sídlo, nyní Národohospodářský ústav Akademie věd ČR
Narození 25. ledna 1815 Šťáhlavy
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. března 1889 (Ve věku 74 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Manžel(ka) Marie Schebková (roz. Kettnerová)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MládíEditovat

Pocházel ze selské rodiny ze Šťáhlav. Absolvoval na reálném gymnáziu v Plzni, poté vystudoval Polytechnický ústav. Poté se věnoval hospodářství a cukrovarnictví. Stal se ředitelem cukrovaru v Zájezdě, kvůli zdravotním potížím však místo opustil. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil ke stavební firmě bratří Kleinů, zaměřené mimo jiné na železniční stavby, od kterých dostal nabídku díky spolupráci při dodávkách dřeva z dob, kdy Schebek pracoval jako písař v Mnichově Hradišti na Valdštejnském panství. Podílel se na stavbách úseků tratí společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Olomouc a Prahu (úsek Praha-Pardubice), a také Prahu a Drážďany, pracoval též na projektu společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) z Pardubic a Jaroměře přes Turnov do Liberce zprovozněné v letech 1858–1859 (pracoval mj. na projektování tunelů).

Zde se seznámil s českobudejovickým stavitelem a podnikatelem Vojtěchem (Adalbertem) Lannou, členem věhlasného podnikatelského rodu, se kterým pak Schebka pojilo dlouholeté přátelství. Ještě během stavby trati České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží) od Kleinů odešel a roku 1864 se stává společníkem a spoluvlastníkem firmy Lanna a Schebek.

Podnikatelská činnostEditovat

 
Tvoršovický zámek

Firma Lanna a Schebek se za dobu své činnosti podílela na celé řadě zásadních železničních a silničních staveb v rámci Rakouska-Uherska, především na tehdejším území Koruny české. V 60. a 70. letech stavěla tratě společností Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, Česká severní dráha (BNB) v okolí České Lípy a Děčína, Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase z Vídně přes České Velenice do Prahy, Plzeňsko-březenská dráha (EPPK) propojující Železnou Rudu, Klatovy, Plzeň a stanici Březno u Chomutova či Ústecko-teplická dráha (ATE) v okolí Teplic a Litoměřic. Většina těchto tratí vznikala zejména z důvodu potřeby dopravy uhlí. Společnost pracovala také na drážních stavbách v Uhersku. Stejně tak se podílela na realizaci velkých vodních staveb.

Zejména díky železničním zakázkám nabyl Jan Schebek velkého majetku, který z něj činil jednoho z nejbohatších podnikatelů v Čechách. Postupně skoupil a zveleboval statky v Posázaví: Bělice, Hodkov, Ostrov, Tvoršovice, Zruč nad Sázavou či Zbraslavice. Patřilo mu též několik nemovitostí v Praze, včetně reprezentativního Schebkova paláce podle návrhu Vojtěcha Ullmanna nedaleko Václavského náměstí, v pozdější ulici Politických vězňů, (č.p. 7).

Pozdní létaEditovat

 
Hrobka rodiny Lannovy a Schebkovy na Olšanských hřbitovech, kterou navrhl Antonín Barvitius

Zejména za národohospodářský význam staveb drah mu byl propůjčen titul barona. Po odchodu do penze žil s rodinou na zámku v Tvoršovicích, který nechal počátkem 80. let přestavět na rodinné sídlo. Zemřel v Praze, tělo bylo pak uloženo v rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech. Hrobku zde Schebkové sdílí s rodinou Lannů. Novogotickou stavbu navrhl architekt Antonín Barvitius, na její výzdobě se podílel mj. též sochař Josef Václav Myslbek. Jedná se o největší hrobku v areálu Olšanských hřbitovů.

Jeho syn, baron Adolf Schebek (1855-1911), se stal stavebním železničním inženýrem, rodinný podnik převzal a v 90. letech 19. století provedl mj. stavbu trati společnosti Místní dráha Světlá-Ledeč-Kácov (SLK) z Kácova do Světlé nad Sázavou.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat