Otevřít hlavní menu

Jan M. Černý

český poslanec Českého zemského sněmu, novinář a spisovatel

Jan Černý, plným jménem Jan Matouš Černý, též Jan M. Černý (26. září 1839 Daliměřice[2]7. března 1893 Karlín[3][4])[5], byl rakouský a český spisovatel, novinář, funkcionář Českého muzea a politik, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Jan Černý
Jan M. Černý (foto J. F. Langhans)

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1889[1]
Stranická příslušnost
Členství Národní str.

Narození 26. září 1839
Daliměřice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. března 1893 (ve věku 53 let)
Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Alma mater Karlo-Ferdin. univ.
Commons Kategorie Jan Černý (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

 
Rodný dům v Daliměřicích

Vystudoval gymnázium v Jičíně a od roku 1860 studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, na její filozofické fakultě. Od roku 1861 působil v redakci Pražských novin vydávaných Šestákem. Téhož roku podnikl cestu na Balkán a zápisky z cest uveřejnil v Osvětě. Od založení deníku Národ působil v jeho redakci. Roku 1863 vykonal cestu po jižním Německu a Švýcarsku a publikoval své dojmy v listu Posel z Prahy. Během prusko-rakouské války byl 1. září 1866 zatčen ve svém bytě a předveden před zemský soud v Praze, kde byl vyšetřován pro rozšiřování protirakouského a v Prusku vydaného spisu Pláč Koruny české. Pražský mír, jenž ukončil válku, pak tato provinění pardonoval. Ve vazbě ale strávil přes jeden rok. Koncem roku 1867 se podílel na založení deníku Pokrok a byl členem jeho redakce až do počátku 80. let. V létě roku 1867 byl znovu zatčen a odsouzen na pět let. Propuštěn byl po necelých dvou letech, po nástupu vlády Alfreda von Potockého.[4][5]

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v roce 1872 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Mnichovo Hradiště – Turnov – Bělá).[6] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně opět zvolen v doplňovacích volbách roku 1873.[7] Opět bojkotoval sněm a přišel o mandát a byl zase zvolen v doplňovacích volbách roku 1874,[8] roku 1875,[9] 1876[10] a 1877.[11] Mandát obhájil za týž obvod i v řádných zemských volbách v roce 1878.[12] Patřil k staročeské straně (Národní strana).[13] Opětovně byl zvolen i ve volbách v roce 1883.[14] Před volbami v roce 1889 se obhajoby poslaneckého křesla vzdal kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.[4] Jako poslanec inicioval zveřejňování tiskem všech zakládacích listin nadací.[4]

Po sedm let, dokud mu v tom nezabránila nemoc, byl jednatelem organizace Ústřední matice školská. Byl rovněž tajemníkem Českého muzea. Publikoval řadu knih, zaměřoval se na moderní české politické dějiny.[4]

Zemřel ve svém bytě v Karlíně v březnu 1893 na následky vnitřního krvácení. V poslední době před smrtí trpěl chrlením krve a mdlobami.[4] Jeho synovcem byl historik Josef Pekař.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. V rámci politiky pasivní rezistence se v letech 1872-1878 na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Jenišovice
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Karlín (kostel sv. Cyrila a Metoděje)
  4. a b c d e f Jan M. Černý. Národní politika. Březen 1893, roč. 11, čís. 67, s. 3. Dostupné online. 
  5. a b c Zapomenuté výročí (Jan Matouš Černý ...) [online]. idnes.cz [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (česky) 
  6. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001004.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001001.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/002schuz/s002001.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/004schuz/s004001.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  13. Národní listy, 21. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011282&picp=&it=0&s=djvu
  14. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/004schuz/s004002.htm

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Fr. Navrátil. Jan Matouš Černý. In Od pravěku k dnešku: sborník prací z dějin Československých k šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. V Praze: Historický klub, 1930, s. 567-579.