Wikipedie

Jan Lacina (politik)

český politik, politolog, producent, publicista a scenárista; poslanec za STAN
(přesměrováno z Jan Lacina (komunální politik))

Jan Lacina (* 25. ledna 1970 Praha) je český politik, od října 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR,[1] od července 2022 místopředseda hnutí STAN[2][3]. Pracoval též jako producent, scenárista, režisér a textař. Veřejně se definuje jako zastánce sebevědomých a nezávislých médií veřejné služby,[4] zavedení korespondenční volby ze zahraničí,[5] přijetí eura,[6] manželství pro všechny[7] a viditelný reprezentant liberálního směřování hnutí STAN a jeho zařazení do rodiny evropských liberálních stran spojených v Evropském parlamentu do frakce Renew Europe[8].

Mgr. Jan Lacina
Místopředseda STAN
Úřadující
Ve funkci od:
23. července 2022
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
9. října 2021
Zastupitel městské části Praha 6
(v letech 2014–2022 také místostarosta a od roku 2022 pak radní MČ)
Úřadující
Ve funkci od:
11. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíSTAN (od 2015)
Narození25. ledna 1970 (54 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeJiří Lacina – sportovní reportér
Milada Divišová – redaktorka
DětiLaura Sára, Adam Sebastian
SídloDejvice
Alma materZápadočeská univerzita v Plzni
Univerzita Karlova v Praze
Profesepolitolog, spisovatel, publicista, filmový historik, politik a scenárista
CommonsJan Lacina (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Politické působení editovat

Pro volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 se stal pražským lídrem hnutí STAN a členem vládního týmu koalice Pirátů a Starostů pro média, kulturu a cestovní ruch.[9]

V roce 2014 byl jako registrovaný příznivec hnutí pražským volebním manažerem Starostů a nezávislých, v komunálních volbách byl lídrem kandidátky v Praze 6[10][11] a stal se místostarostou. Kandidoval například se spisovatelem Petrem Šabachem či expertem na transparentnost veřejné správy Oldřichem Kužílkem. Pražským volebním manažerem byl zvolen i pro roky 2017 a 2018. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval jako pražský lídr do Poslanecké sněmovny PČR za celostátním lídrem Janem Farským, ale neuspěl.[12][13] V komunálních volbách v roce 2018 obhájil post místostarosty Prahy 6.[14][15] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako pražský lídr hnutí STAN na 3. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Praze[16] a se ziskem 26 117 preferenčních hlasů byl zvolen poslancem.[17] V červenci 2022 byl na mimořádném sněmu STAN v Hradci Králové zvolen místopředsedou hnutí.[18] V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Prahy 6 jako lídr kandidátky subjektu „STAN s podporou Zelených“. Mandát zastupitele městské části se mu podařilo obhájit.[19] Dne 24. října 2022 byl zvolen radním městské části.[20] Na radnici Prahy 6 zodpovídá za oblast kultury, sportu a volného času a bezpečnosti.[21] Od prosince 2015 je členem politického hnutí Starostové a nezávislí.

V letech 2014–2021 stál v Praze 6 za většinou dotažených uměleckých instalací ve veřejném prostoru: Lavičkou Ferdinanda Vaňka před Národní technickou knihovnou[22] (2017), Vějířem Žofie Chotkové před Píseckou branou[23][24] (2019), Pomníkem Marie Terezie v parku Marie Terezie[25][26] (2020), Křížem smíření v Aleji Českých exulantů[27] (2020), Asteroidem na Vítězném náměstí[28] (2020) či Housenkou raného kapitalismu[29][30] (2021) tamtéž. V září 2018 dosáhl pojmenování bezejmenného prostranství před ústředím Církve československé husitské v Dejvicích jako Šabachův park po dejvickém spisovateli Petru Šabachovi, který zemřel v září 2017, a nedokončil tak svůj mandát zastupitele Prahy 6.[31][32] V roce 2018 společně s Armádou České republiky a ostatními složkami Integrovaného záchranného systému připravoval jako zástupce Prahy 6 na Evropské třídě a v okolí největší vojenskou přehlídku konanou od vzniku samostatné České republiky, a to u příležitosti oslav sta let od vzniku Československé republiky.[33][34] Dne 31. prosince 2018 a opakovaně i poslední den roku 2020 a 2021 vyzval dopisem spolu s 1. místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou prezidenta ČR Miloše Zemana k odstranění zátarasů u vstupu do areálu Pražského hradu a k jeho navrácení české veřejnosti[35][36] a částečně uspěli[37][38]. V roce 2020 řídil jako gesčně příslušný místostarosta převoz sochy maršála Koněva z pražského Bubenče do depozitáře.[39][40][41][42]

Život editovat

V mládí intenzivně sportoval, hrál 1. dorosteneckou ligu za fotbalovou Duklu Praha a ve stejném oddílu byl také členem Střediska vrcholového sportu mládeže. V roce 1988 začal studovat trenérství kopané na FTVS UK, ale po změně politických poměrů na přelomu let 1989/1990 se rozhodl sportovní studia ukončit a nadále se věnovat kariéře v médiích.

Profesně působil jako reportér v týdeníku Reflex (1990–1994), TV Nova (1995), Lidových novinách (1996) a Prima TV (1996–1997). Jako producent, scenárista či režisér se od roku 1998 podílel na pořadech Nic ve zlým (Prima TV), Třicet návratů, Krásný ztráty,[43][44][45] Velký vůz, 13. komnata[46][47] nebo Albertov 16:00[48] (vše Česká televize). Jako specialista na mediální komunikaci se podílel na festivalu Praha – Evropské město kultury 2000.

Je spoluzakladatelem pražských kaváren Krásný ztráty (2005–2014) a Café NONA (2010, spolu s Michalem Prokopem), hudebního klubu Carpe diem (2007–2015, spolu s Markem Brodským) a kavárny a restaurace Nahoře a dole (prosinec 2013–2018, spolu s Václavem Jiráčkem). V lednu 2019 se stal místopředsedou představenstva Obecního domu v Praze. Je autorem knihy Havel na Hrad! a spolu s Michalem Prokopem se podílel na knize Krásný ztráty a Krásný ztráty 2. Je také autorem textů na albech kapely Bílá nemoc (Lahvový a stesk, Stíny a stouni) a albech Michala Prokopa & Framus Five (Sto roků na cestě,[49] Mohlo by to bejt nebe…,[50] [51] Čas je šťastnej lhář [52]). Je absolventem bakalářského oboru Politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě filozofické Západočeské univerzity a magisterského oboru Mediální studia na Fakultě sociálních věd UK se zaměřením na média veřejné služby.

Reference editovat

  1. ↑ Mgr. Jan Lacina. www.psp.cz [online]. [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Další přešlapy už hnutí STAN nepotkají. Statisticky vzato máme vybráno, říká Lacina. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-07-26 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Interview ČT24: Jan Lacina. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Veřejnoprávní média placená státem by byla cestou k Orbánovu Maďarsku, říká místopředseda STAN Lacina. iRozhlas [online]. Český rozhlas, 2023-09-06 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Opozici u korespondenční volby vadí možná neústavnost. Zpochybňování systému nesvědčí nikomu, zní z koalice. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-03-15 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ambicí STAN bylo zatřást vládou, říká Lacina. Překročili jste hranice slušné spolupráce, reagoval Havel. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-07 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Chtěli jsme vládou zatřást, přiznal Lacina ze STAN. Ať Rakušan radši maká, reagoval Zdechovský. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 2024-02-11 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ TOP 09 se v koalici rozpouští jako cukr, říká Lacina. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2024-02-08 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ PERGL, Tomáš. Piráti a Starostové představují tým profesionálů pro řízení této země [online]. Starostové a nezávislí, 2021-06-22 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ RŮŽIČKA, Lukáš. Chci Prahu přiblížit Berlínu nebo Paříži, říká kavárník Lacina. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2014-10-07 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hlasy pro kandidáty. volby.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ V Praze povede kandidátku tandem Jan Farský a Jan Lacina [online]. Starostové a nezávislí, 2017-08-21 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty. www.volby.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hlasy pro kandidáty. www.volby.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rada MČ • Praha 6. www.praha6.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-06. 
  16. ↑ Naši lidé pro vaši budoucnost, Hlavní město Praha [online]. Piráti a Starostové, 2021 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty. volby.cz [online]. [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ Znovuzvolený Rakušan chce nastartovat obnovu důvěry a profesionalizaci STAN. České noviny [online]. 2022-07-23 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ Programy a zápisy. www.praha6.cz [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ www.praha6.cz [online]. Dostupné online. 
  22. ↑ Počmáraná knihovna v Dejvicích a nejpovedenější Havlův památník. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  23. ↑ Vějíř Žofie Chotkové. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  24. ↑ Pocta hraběnce Chotkové. Manželka Ferdinanda d’Este se dočkala pomníku ve své domovské čtvrti. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-07-19 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  25. ↑ Češi prostřednictvím pomníků rehabilitují vládu Habsburků. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
  26. ↑ Marie Terezie • Praha 6. www.praha6.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-15. 
  27. ↑ Na Bílé hoře odhalili v den výročí bitvy Kříž smíření. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ ŠEDÝ, Richard. Vítězné náměstí „zasáhl“ meteorit. Připomíná 100. výročí založení městské části. Pražský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-09-05. Dostupné online [cit. 2021-03-23]. ISSN 1802-0569. 
  29. ↑ Šestka – noviny MČ Praha 6. www.sestka.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  30. ↑ KOPECKÝ, Pavel. Lenina nahradila „housenka kapitalismu“. Na Vítězném náměstí mají novou sochu. Pražský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-03-26. Dostupné online [cit. 2021-03-26]. ISSN 1802-0569. 
  31. ↑ Náměstíčko v Dejvicích má už svůj oficiální název, je to Šabachův park. Pražský patriot [online]. Pražský Patriot [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ Bezejmenné náměstí v Dejvicích se mění na Šabachův park. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-09-17 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ WWW.WEBTODATE.CZ, WebContentManagementSystem: Macron Software. Příprava na Přehlídku 2018 jde do finále. www.acr.army.cz [online]. [cit. 2021-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-16. 
  34. ↑ Největší vojenská přehlídka vyvrcholila trikolórou na nebi. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  35. ↑ ŠUSTR, Ladislav. Vraťte Pražský hrad veřejnosti. Politici STAN žádají Zemana o zrušení kontrol. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2019-01-03 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ ČTK. Otevřený dopis prezidentovi. Pražští politici požadují zpřístupnění areálu Hradu. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-01-01. Dostupné online [cit. 2021-02-18]. 
  37. ↑ BEREŇ, ČTK, Michael. Pražský hrad zruší „ponižující“ kontroly. Občané zavřený areál dál kritizují. Pražský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-03-30. Dostupné online [cit. 2021-03-31]. ISSN 1802-0569. 
  38. ↑ Areál Pražského hradu se po měsících otevře veřejnosti. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ Spor o pomník maršála Koněva - Jan Lacina a Filip Zachariaš — 90’ ČT24: Spor o Koněva. Česká televize [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  40. ↑ Jan Lacina: Místo Koněvovy sochy pomník generála Kutlvašra. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  41. ↑ Socha Koněva leží vedle Slovanské epopeje. Rusové svou šanci propásli, říká Kolář. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-04-23 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  42. ↑ Jan Lacina: Proč jsme sundali maršála Koněva. FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  43. ↑ Krásný ztráty. Česká televize [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  44. ↑ Krásný ztráty: Spoluautor pořadu Jan Lacina v Pozvánce na Dvojku. Česká televize [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  45. ↑ MEDIA, News. Talk show Krásný ztráty po čtrnácti letech končí. Médiář [online]. News Media, 2013-10-09 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. ISSN 1804-7238. 
  46. ↑ 13. komnata: Kamila Moučková. Česká televize [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  47. ↑ 13. komnata. Česká televize [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  48. ↑ Albertov 16:00. Česká televize [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  49. ↑ ČTK. Zpěvák Michal Prokop převezme platinovou desku za album Sto roků na cestě. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-02-20. Dostupné online [cit. 2021-02-22]. 
  50. ↑ A.S, SUPRAPHON. Mohlo by to bejt nebe… – Michal Prokop, Framus Five – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  51. ↑ A.S, SUPRAPHON. MICHAL PROKOP. supraphon.cz [online]. [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. 
  52. ↑ MUSICSERVER. Michal Prokop bilancuje. Kompilace "Čas je šťastnej lhář" ale nejde příliš do hloubky. Musicserver.cz. IMEG s.r.o., 2023-11-29. Dostupné online [cit. 2024-02-06]. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Lacina_(politik)&oldid=23823752“