Jan Kušta

český geolog, paleontolog a pedagog

Jan Kušta (22. května 1845 Rohovka[1]1. dubna 1900 Praha[2]) byl český geolog a paleontolog. Zaměřil se na studium karbonu a permu na Rakovnicku, Kladensku, v okolí Radnic u Rokycan, Rosic u Brna i jinde. Pro Národní muzeum shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin. Objevil pozůstatky diluviálního člověka u Lubné. Byl po něm pojmenován rod amerických fosilních pavoukovců Kustarachne.

Jan Kušta
Jan Kušta
Jan Kušta
Narození22. května 1845
Rohovka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. dubna 1900 (ve věku 54 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Povolánípedagog a paleontolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se 22. května 1845 v obci Rohovka u Horní Cerekve. V letech 1858–1866 studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a pak do roku 1869 na pražské filosofické fakultě. V roce 1871 získal místo na nižší reálce a měšťanské škole v Lounech, odkud roku 1876 přešel na obecní reálku v Rakovníku. Zde působil osmnáct let. Od září 1894 do konce života vyučoval na české reálce v Ječné ulici v Praze.[3]

Vedle učitelských povinností se věnoval geologickému a paleontologickému výzkumu. Na základě předchozích prací Jana Krejčího, Antonína Friče, Karla a Otakara Feistmantelových podal několik příspěvků k rozčlenění prvohorních útvarů karbonu a permu v okolí Rakovníka, Slaného, Kladna, Radnic a moravských Rosic. Roku 1878 určil geologický obzor uhelný u Kněževsi, zkoumal rozšíření nýřanského obzoru aj. Přitom shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin (např. pavoukovce u Rakovníka a Petrovic) a předal je Českému (dnes Národnímu) muzeu. Roku 1884 objevil u Týřovic nejstarší české zkameněliny a o několik let později u Lubné pozůstatky člověka z období pleistocénu (diluvia).[4]

Vědecká práce mu zajistila světový věhlas; například americký paleontolog Samuel Hubbard Scudder po něm pojmenoval rod amerických pavoukovců Kustarachne[4] (dnes není uznávaný, ve skutečnosti se jednalo o sekáče[5]). Entomolog rakovnického původu Antonín Nonfried po něm pojmenoval dva druhy cetonií.[4]

Na základě zveřejněných vědeckých prací (viz níže) se pokoušel získat místo na pražské technice, nebyl však přijat a tento neúspěch, ač si na něj veřejně nestěžoval, ho pak dlouho velmi mrzel.[6] Stal se však mimořádným členem Královské české společnosti nauk a korespondentem c. k. říšského geologického ústavu.[4]

Zemřel 1. dubna 1900 v Praze.[3] Pohřben byl na Olšanech za účasti rakovnického starosty Čermáka, ředitele tamější reálky Wurma, prorektora techniky Slavíka a dalších osobností.[7]

DíloEditovat

Kušta byl autorem více než sedmdesáti vědeckých prací.[3] První z nich byl článek Úvod do zemězpytu se zřetelem k okolí Lounskému,[8] vydaný v časopise Posel z Budče roku 1872.[3] Množství pojednání uveřejnil ve Zprávách c. k. říš. geolog. ústavu a Věstníku kr. čes. společnosti nauk.[4] Knižně vyšly např.[9]

  • Note über die Auffindung des Nýřaner Horizontes bei Lubná (1882)
  • Nová geologická pozorování v Radnickém okolí (1887)
  • Příspěvek k seznání zvířeny kamenouhelné u Rakovníka (1887)
  • O Blattině z lubkového uhlí z Třemošné u Plzně (1888)
  • Geologické poznámky o karbonu Kladenském (1889)
  • Bludné valouny a stopy mesozoické flory v českém permu (1891)
  • Památky práce lidské v útvaru diluvialním v Čechách (1891)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z13, s. 20
  3. a b c d Prof. Jan Kušta †. Národní politika. 1900-04-03, roč. 18, čís. 92, s. 6. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-11]. 
  4. a b c d e Kušta Jan. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1900. Dostupné online. Svazek 15. S. 410.
  5. DUNLOP, Jason A. The enigmatic fossil arachnid Kustarachne tenuipes Scudder, 1890 is a harvestman. European Arachnology. Roč. 2002, s. 17–25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-04.  Archivováno 4. 12. 2008 na Wayback Machine
  6. WINTER, Zikmund. Rakovnické obrázky. Zlatá Praha. 1909-07-23, roč. 26, čís. 44, s. 524. Dostupné online [cit. 2013-05-11]. 
  7. Pohřeb. Národní listy. 1900-04-04, roč. 40, čís. 94, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-05-11]. 
  8. KUŠTA, Jan. Úvod do zemězpytu se zřetelem k okolí Lounskému. Posel z Budče. 1872-07-04, roč. 1872, čís. 27, s. 218. Dostupné online [cit. 2013-05-11]. 
  9. Podle seznamu prací v NK ČR.

LiteraturaEditovat

  • FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Jan Kušta, s. 63–64. 

Externí odkazyEditovat