Otevřít hlavní menu

Jan Klecanda

český novinář a spisovatel

Jan Klecanda (5. března 1855 Praha15. května 1920, Praha)[2] byl český učitel, spisovatel a novinář.[3] Jeho syny byli spisovatel a diplomat Jan Havlasa (1883-1964)[4], historik Vladimír Klecanda (1888-1946) a legionář Jiří Klecanda (1890-1918)[5].

Jan Klecanda
Jan Klecanda kol.r.1899
Jan Klecanda kol.r.1899
Narození 5. března 1855
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. května 1920 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání spisovatel a novinář
Národnost Češi
Manžel(ka) Matylda Mašková (sňatek[1])
Děti Jan Havlasa syn
Vladimír Klecanda syn
Jiří Klecanda syn
Příbuzní Elsie Havlasová (snacha)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Po absolvování střední školy studoval krátce inženýrství. V roce 1875 byl povolán do armády a stal se učitelem ve vojenské škole. V Teplicích v létě roku 1883 přišel s návrhem otevřít první pedagogickou školu s výukou v českém jazyce.[6] Tímto krokem se stal prominentní postavou v komunitě místních učitelů. V tomto období začal psát svá literární díla. Prvním z děl byl místní literární almanach. V roce 1887 v důsledku nervového onemocnění ukončil kariéru učitele a dále se věnoval novinářské a literární práci.[6] Ve svých novinářských článcích, románech a povídkách popisoval život lidí. O tématu germanizace severočeského regionu napsal 21 knih.[7] Během první světové války spolu se svými syny hrál aktivní roli v protirakouském hnutí, usiloval o národní sebeurčení, které bylo zakončeno vznikem nové nezávislé republiky.

Klecandovo literární dílo je pro mravoučnou schematičnost pozapomenuté. Výjimečným novinářským počinem zůstává Obrazový zpravodaj z bojiště, který slovem i obrazem přinášel zprvu dvakrát týdně zpravodajství z rusko-japonská války, prvního konfliktu 20. století. V březnu 1905 se autorovi zdálo, že válka a s ní celý projekt bude rychle ukončena; nakonec trvala jeden a půl roku. Přestože české sympatie k Rusům po incidentu u Dogger Banku poněkud ochladly, pozornost čtenářů vytrvala až do konce.

DíloEditovat

  • Tvrdé hlavy. 3. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1926. S. 283. 
  • Půda otců. Praha: Vilímek, 1921. 302 s. 
  • Právo mládí. Praha: Šimáček, 1918. 219 s. Dostupné online. 
  • Ve službách národa. Praha: Vilímek, 1906. 245 s. 
  • Karacson Aladár. Praha : Vilímek, 1927 (3. vyd.). 228 s.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Клецанда, Ян na ruské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o sňatku Jana Klecandy s Matyldou Maškovou farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. Z16, s. 45. Dostupné online.
  3. Heslo 'Jan Klecanda' na stránce Databazeknih.cz
  4. Heslo 'Jan Havlasa' na stránce Databazeknih.cz
  5. Pestrý týden, 5.5.1928, s.16, v systému Kramerius Moravská zemská knihovna v Brně
  6. a b Klecanda, Jan d. Ä. - Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). — Vídeň: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1965. — Band 3, S. 375 (německy)
  7. Šárka Hrbkova. Jan Klecanda - Czechoslovak stories - Translated from the original and edited with an introd od Šárky Hrbkové — New York: Duffield & Co., 1920. — P. 239. (anglicky)

Externí odkazyEditovat