Jan Josef ze Schaffgotsche
Jan Josef hrabě ze Schaffgotsche, též německy jako Johann Josef Graf von Schaffgotsche, též von Schaffgotsch (17. září 1794 Brno[1][2] – 17. ledna 1874 Brno[1][3][4]), byl moravsko-rakouský šlechtic z rodu Schaffgotschů a politik z Moravy, poslanec Moravského zemského sněmu.
| Jan Josef Schaffgotsche | |
|---|---|
 Rodový erb | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1861 – 1874 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. konz. velkostatku |
| Narození | 17. září 1794 Brno  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 17. ledna 1874 (ve věku 79 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Jan Arnošt ze Schaffgotsche |
| Příbuzní | Jan František ze Schaffgotsche, Antonín Arnošt ze Schaffgotsche a Jan Rudolf ze Schaffgotsche (sourozenci) |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se jako syn hraběte Jana Arnošta ze Schaffgotsche z rodu Schaffgotschů. Jeho bratrem byl brněnský sídelní biskup Antonín Arnošt ze Schaffgotsche. Jan Josef Schaffgotsche držel panství Biskupice.[1] Měl titul c. k. komořího a tajného rady.[5]
Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[6] Na sněmu se vyjádřil kriticky ohledně tužeb obyvatel Vídně. Od 20. června 1848 byl členem sněmovní komise pro zřízení zemské.[1]
Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Patřil mezi konzervativní velkostatkáře. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[7][1]
V roce 1861 byl rovněž císařem jmenován za doživotního člena Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[1][5]
Zemřel v lednu 1874.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 16942, sn. 358 [online]. MZA [cit. 2023-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Schaffgotsche [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 16915, sn. 81 [online]. MZA [cit. 2023-02-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tagr-Neuigkeiten. Innsbrucker Nachrichten. Leden 1874, čís. 16, s. 6. Dostupné online.
- ↑ DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
Literatura editovat
- A. Kuzio-Podrucki, Schaffgotschowie. Dzieje wielkiego rodu z Europy Środkowej, Katowice 2024, ISBN 978-8367152-61-7 (v polštině)
