Wikipedie

Jan Josef IV. Dobrzenský

český šlechtic, velmistr orleánské obedience řádu sv. Lazara

Jan Josef Dobrzenský, celým jménem Jan Josef IV. Nepomuk Maria Kašpar Leonard Dominik Dobrzenský z Dobrzenicz (* 14. června 1946[1] Praha),[2] je potomkem českého šlechtického rodu Dobrzenských z Dobřenic. Mezi lety 2010 a 2023 byl 50. velmistrem orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského a byl také 4. velkopřevorem českého velkopřevorství této obedience. Je komandérem Řádu svatého Řehoře Velikého.

Jeho Excelence
Jan Josef IV. Dobrzenský
emeritní velmistr Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
velkopřevor českého velkopřevorství
Církevřímskokatolická
SídloZámek Chotěboř
Heslo„Atavis et Armis!“
„Předkům a zbraním!“
ZnakZnak
Osobní údaje
Datum narození14. června 1946 (77 let)
Místo narozeníPraha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeJan Maxmilián Dobřenský (1911–1996)
Leopoldina Lobkowiczová (1926–2021)
ChoťDiane Hoppenot (od 1974)
Potomci1. Anna Clotilde (* 1976)
2. Jan Václav (* 1977)
3. Leopoldina (* 1982)
4. Žofie (* 1983)
Příbuzníbratr: Karel Kunata Dobrzenský (1955–1980)
děd: Jan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenic (1870–1947)
Alma materINSEAD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 14. června 1946 v Praze jako nejstarší z pěti dětí Jana Maxmiliána Dobrzenského z Dobrzenicz a Leopoldiny Berty Dobrzenské z Dobrzenicz, rozené princezny z Lobkowicz. Útlé dětství strávil na zámku v Chotěboři, ale po komunistickém převratu roku 1948 a znárodnění veškerého majetku rodina emigrovala a přes Řezno odešla nejprve do Francie a v roce 1951 do Kanady, kde se usadila v Haliburton County v Ontariu. Jeho otec zde začal pracovat jako dělník, jeho matka v místní nemocnici. Mluví plynně česky, francouzsky a anglicky.

Ve věku dvaceti let se Dobrzenský přestěhoval do Francie. Zde vystudoval obchodní management v Paříži, kde promoval roku 1974, poté na Institut européen d'administration des affaires ve Fontainebleau roku 1983 získal titul M.B.A., a roku 1988 vystudoval pařížský finanční institut. Působil u belgické sklářské firmy a poté, co tato společnost odkoupila všechny akcie sklárny v Teplicích, stal se jejím zástupcem pro Českou republiku. Po ukončení spolupráce se sklárnami začal pracovat u firmy, která vlastnila obchody Delvita. Má české a francouzské občanství. Po listopadu 1989 se rodina vrátila do Čech a v roce 1992 jim byl v restituci navrácen zámek v Chotěboři i s přilehlými pozemky. Po smrti svého otce v únoru 1996 převzal správu rodového majetku a pokračoval v jeho obnově.

V roce 1974 se v Paříži oženil s Dianou Hoppenot, se kterou byl ženatý 44 let až do její smrti 24. prosince 2018. Spolu mají čtyři potomky, syna Jana Václava (* 1977) a dcery Annu Clotilde (* 1976), Leopoldinu (* 1982) a Žofii (* 1983), kteří se narodili a vyrostli ve francouzském městě Sèvres. Dodnes žije na zámku v Chotěboři, jenž je rodovým sídlem od roku 1836, kde pořádá pravidelné hony, církevní, kulturní a jiné akce.[3] Je též mecenášem farního kostela sv. Jakuba Staršího a patronem římskokatolického děkanství v Chotěboři.

Řád svatého Lazara Jeruzalémského editovat

Roku 1976 se stal členem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. V létě 2004, po nečekané smrti 3. českého velkopřevora Václava Bořka-Dohalského, byl Jan Josef Dobrzenský 48. velmistrem pařížské obedience Françoisem de Cossé, 13. vévodou z Brissacu, jmenován 4. velkopřevorem českého velkopřevorství. Po abdikaci svého synovce, prince Charlese-Philippa d'Orléans na úřad velmistra orleánské obedience řádu v březnu 2010 byl Dobrzenský na generální kapitule 20. listopadu téhož roku v La Ferté-Saint-Aubin zvolen jako 50. velmistr této obedience.

Dne 10. prosince 2016 jej papež František jmenoval rytířem-komturem papežského Řádu svatého Řehoře Velikého a toto ocenění mu předal pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka, v té době též duchovní protektor obedience.[4]

Kvůli sporům uvnitř orleánské obedience vyloučil k 1. lednu 2021 Dominika Duku z řádu a odvolal ho z funkce generálního kaplana a duchovního protektora.[5] Do obou funkcí pak 10. srpna 2022 jmenoval kardinála Antoina Kambandu, arcibiskupa v Kigali a člena Kongregace pro katolickou výchovu.[6]

Na generální kapitule řádu, konané 16. října 2022 v katedrále sv. Kříže ve francouzském Orléansu, bylo jeho funkční období velmistra prodlouženo o další tři roky.[7] Dne 30. března 2023 byl mezinárodní řádovou vládou z úřadu velmistra i velkopřevora odvolán.[zdroj?] Jeho nástupcem v úřadu velmistra byl 15. září 2023 zvolen princ François d'Orléans.[8]

Dne 9. ledna 2024 vyhlásil nezávislé české velkopřevorství a jmenoval se jeho velkopřevorem. Kancléřem českého velkopřevorství jmenoval Kamilu Malinskou. Velkopřevorství funguje jako spolek, čítá pět členů a působí pouze v Česku.[zdroj?] V reakci na tuto deklaraci nezávislosti byli všichni členové tohoto velkopřevorství včetně Jana Dobrzenského velmistrem orleánské obedience z členství v mezinárodním řádu vyloučení, a nemají žádnou vazbu na historický řád.[zdroj?][9]

2. března 2024 vydali Jan Dobrzenský a Kamila Malinská list, ve kterém zpochybnili legitimitu mezinárodního řádu, který není pod jejich vedením, i samotné velmistrovství prince Françoise d'Orléans, hraběte z Dreux.[zdroj?] V dopise také svolali své členy na generální kapitulu, při které má být Jan Dobrzenský opětovně provolán velmistrem řádu a Kamila Malinská uvedena do funkce prezidentky mezinárodní řádové vlády.[zdroj?][10] Jean, hrabě z Paříže, současná hlava rodu Bourbon-Orléans, se od uskupení distancoval a odebral mu titul „pod ochranu královského domu Francie“, který řádu udělil jeho otec Henri d'Orléans.[11] Obedience ho přesto dál užívá na svých webových stránkách.[zdroj?]

Od aktivit Jana Dobrzenského a Kamily Malinské se distancovalo také současné vedení Českého velkopřevorství orleánské obedience řádu v čele s velkopřevorem Richardem Podstatzky-Thorsernem a kancléřem Zdeňkem Kučerou.[zdroj?]

Řády a vyznamenání editovat

 
Jan J. Dobrzenský v uniformě během řádové ceremonie na litoměřickém biskupství v kapli svatého Vavřince (jmenuje M. Šantina velitelem severočeské delegace řádu)
  • Rytíř velkokříže s hvězdou Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského – GCLJ-J
  • Officialis Magnus pro Merito – GOMLJ
  • Rytíř komandér papežského rytířského řádu svatého Řehoře Velikého – K.C.S.G.
  • Záslužné vyznamenání českého velkopřevorství O.S.L.J. „Pro Fide et Merite“ – I. třída
  • Šlechtický kříž Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ PECKOVÁ, Tamara. Jeníčku, dej si pozor, přijde vařečka, slýchával Jan Josef Dobřenský jako malý kluk. Český rohlas. 2014-11-11. Dostupné online [cit. 2017-01-27]. 
  2. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 115. 
  3. ↑ GROMAN, Martin; ČERNÝ, Tomáš. Modrá krev: Jan Dobrzenský z Dobřenic [online]. Praha: Český rozhlas, 2015-08-13 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Velmistr Jan hrabě Dobrzenský obdržel Řád sv. Řehoře Velikého [online]. [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ DOBRZENSKY, Jan. Prohlášení Velmistra k řádové situaci v ČR. [online]. Chotěboř: www.oslj.cz, 4. 2. 2021 [cit. 2021-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. 
  6. ↑ Nový duchovní protektor řádu, Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského - www.oslj.cz, 10.8.2022.
  7. ↑ Velká generální kapitula v Orléans, Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského - www.oslj.cz, 18.10.2022.
  8. ↑ 51st Grand Master of the Order, Military and Hospitaller Order of Saint Lazarus of Jerusalem - www.orderofsaintlazarus.com, 15.9.2023.
  9. ↑ Status Českého velkopřevoství. www.oslj.cz [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dopis Jana Dobrzenského hraběti z Dreux. www.oslj.cz [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ Prohlášení hraběte Pařížského. comtedeparis.com [online]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • VOTÝPKA, Vladimír: Návraty české šlechty, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 17

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Václav Bořek-Dohalský 		  4. velkopřevor českého velkopřevorství
Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
(orleánská obedience)
od 25. listopadu 2004 do 30. března 2023 		  Nástupce:
Zdeněk Kučera
(jako kancléř)[zdroj?]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Josef_IV._Dobrzenský&oldid=23737259“