Otevřít hlavní menu

Jan Hendrych

český malíř, sochař a vysokoškolský pedagog

Jan Hendrych (* 28. listopadu 1936 v Praze) je český sochař, malíř, restaurátor, kurátor a vysokoškolský pedagog.

Prof. Jan Hendrych
Profesor Jan Hendrych (2016)
Profesor Jan Hendrych (2016)
Narození 28. listopadu 1936 (82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař, malíř, restaurátor, pedagog
Webová stránka www.artlist.cz/jan-hendrych-108609/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Jan Hendrych se narodil v rodině právníka Jaroslava Hendrycha a sochařky Olgy Hendrychové (Tobolkové), žačky prof. Otakara Španiela.

V letech 1951–1955 absolvoval Střední průmyslovou školu bytové tvorby (prof. Václav Markup). Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze studoval (1955–1961) v sochařských ateliérech prof. Josefa Wagnera a prof. Jana Kavana a navštěvoval semináře obecné estetiky vedené Dr. D. Šindelářem. V letech 1963–1966 studoval postgraduálně na AVU u prof. Karla Hladíka a Prof. Karla Lidického. Mezi jeho spolužáky a generační druhy patřila řada mladých výtvarníků, kteří se zabývali strukturální abstrakcí: Antonín Tomalík, Pavel Nešleha, Aleš Veselý, Zdeněk Beran, Antonín Málek, Jan Koblasa.

Poprvé se jako sochař zúčastnil výstavy Socha 1964 Liberec a vystavoval se členy skupiny Index v GMU v Roudnici (1966) a Galerii Vincence Kramáře (1968). První samostatné výstavy měl roku 1966 v Galerii mladých v pražském Mánesu a roku 1967 v letohrádku Ostrov.

Po roce 1968 ztratil možnost vystavovat a živil se restaurováním soch. Z tohoto období je nejvýznamnější jeho rekonstrukce dvou sousoší Theodora Friedla na atice divadla v Karlových Varech (s J. Laštovičkou). Svou volnou tvorbu mohl Jan Hendrych vystavit až roku 1988 v Galerii hlavního města Prahy (Staroměstská radnice).

Roku 1990 byl pověřen vedením Ateliéru figurálního sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze a o rok později zde byl jmenován profesorem. Zároveň působil jako externí profesor na Akademii umění v Banské Bystrici a od roku 2000 jako vedoucí tamějšího sochařského ateliéru.

V roce 1993 se stal členem obnovené Umělecké besedy, roku 1995 členem Státní komise pro kovová platidla ČNB. V letech 1993-95 byl prorektorem AVU.

V letech 1997 a 1999 vedl dva semestry figurálního modelování na Akademii v Helsinkách.

OceněníEditovat

  • 1990 První cena, Trienále plastiky, Sopoty
  • 1992 Zlatá a bronzová medaile, Ravenna
  • 1996 cena MK Italské republiky, Bienále Dantesca, Ravennna

DíloEditovat

Sochařská tvorbaEditovat

Jan Hendrych se během studií ve Wagnerově ateliéru věnoval portrétu, ale byl ovlivněn také expresivitou a citovou angažovaností českého baroka. Prostřednictvím prof. Kaplického se seznámil s tvorbou Marina Mariniho a poučil se z expresivní kubistické modelace Otto Gutfreunda (Sedící v kavárně, 1957)(ref, Kříž J) i plastické stavby soch Henry Moora, a možnosti plynulých přechodů mezi figurací a abstrakcí.

Byl vynikajícím portrétistou, ale podobně jako řadu generačních druhů, i jeho zasáhla vlna strukturální abstrakce a experimentování s novými materiály (Figura s rastrem, polyester, 1960). V 60. letech vytvořil série abstraktních stél (Klavírista, 1964), figurálních abstrakcí (Nachýlená figura 1965-66) a expresivní busty kombinující sádru s plastem a polychromií (Sedící s myšlenkou (1969) nebo s industriálními prvky.

Koncem 60. let se vrátil k figuraci osobitou reakcí na podněty amerického pop-artu a francouzského nového realismu sochami Čtenář a Sedící s pivem (1968). Reakcí na okupaci roku 1968 je několik bust tajemníků (Tajemník velký, 1968–1969). Roku 1969 se zúčastnil sochařského sympozia umělých hmot Artchemo v Pardubicích (konstruktivistické torzo z kombinovaných materiálů Ležící, 1969).

Portréty a hlavyEditovat

Počátkem 70. let pracoval jako restaurátor v Jižních Čechách a setkávání s historickými mosty v malých obcích i všudypřítomnými sochami Jana Nepomuckého byla inspirací k následující rozsáhlé sérii komorních plastik mostů s figurou, která pokračovala až do roku 2000. Mosty jsou existenciální metaforou osudové cesty, rizika, zlomu, nebo záznamem dramatické události ve spojení s lidským příběhem. Ucelený soubor těchto plastik vystavila roku 1997 Galerie Ztichlá klika. (Jihočeský most s figurou, bronz(1976), Kovářský most, cín, železo (1986), Sv. Jan, cín (1991), Jižní most, cement (1996), Čínský most, bronz, polychromie (2000).

Podobnou symboliku mají sochy a reliéfní plakety s námětem bran (Divadelní vstup (1991), Brána Dantesca, bronz (1994), Lotova žena, plast (1994).

Několik variant kolotočů z 90. let ukazuje poražené, expresivně modelované figury bezmocně unášené rotující plošinou (Velký kolotoč, 1994, Kolotoč, 1996–1997). Ze stejné doby pochází série plastik Garderoby (1996–1999), které jsou pojaty jako existenciální situace a vypadají, jako by ještě zčásti zachovaly objem zmizelých těl, která je oblékala.

Dominantním tématem Jana Hendrycha je od 80. let ženský akt. Postavy vycházejí z tradice, představované sochami Pomon Mariniho nebo Maillola (Malá Pomona, 1992). Citlivou modelací monumentálního objemu a vyvážením proporcí ve vztahu k základně sochař vytváří ženský typ, kterému dává zcela současný výraz avšak neusiluje primárně o zprostředkování ženské krásy. U Studie dívky z roku 1980 má torzo modelovanou hlavu s klidným až vyzývavým výrazem v obličeji. Dívka s koulí (1980–1990) svou groteskností připomíná postavy Bohumila Zemánka. Patetizující naturalismus některých postav je spojen s odlehčujícími detaily, jako v případě sochy Piercing (1998). Hendrych se zabývá řešením celkových proporcí a postoje figury a vědomě upouští od modelace částí, které nepovažuje za důležité – většinou rukou a tváře. Některé postupy spojované s expresivními tendencemi Nové figurace záměrně akcentuje - např ponechává postavám stopy formy po odlití (Torzo s podprsenkou, 1982) a vyvolává dojem jakoby socha v životní velikosti byla sestavena z jednotlivých částí (Studie aktu bez rukou, 2006–2007) nebo ji obléká do ledabyle spíchnutých dílů oděvu (Anděl v teplém prádle, 2007). Ještě brutálnější je vyznačení švů a perforací, které souvisí s použitím molitanu při modelaci. Nahá figura navozuje mrazivý pocit že tělo bylo sešito po pitvě nebo předchozím rozebrání na součásti (Pozdní odpoledne, 2008). Odpočívající zápasník (2006–2007) vytvořený podobnou technikou pak spíše připomíná figurínu pro výcvik vojáků.

Při ztvárňování literárního námětu se Hendrych vrací k abstrakci a soustřeďuje se na reliéfní modelaci povrchu (Kafkovy povídky I–IV, 1998) Také u některých figur je struktura povrchu, např. otisk vlnité lepenky (Kalhoty (1978–1991) nebo perforace v podobě rastru (Figura s rastrem, 1960) dominujícím výtvarným prvkem. Obrysové sochy určené pro frontální pohled jsou v jeho tvorbě spíše výjimkou (Hlavy klaunů, beton, 1984-1992), stejně jako sochy skládané z plošných prvků a prázdným vnitřním prostorem (Bysta se třemi kravatami (1978–1999).

Figury v sádře jsou většinou polychromovány do neutrálních tónů připomínajících hlínu. Barevná polychromie je užita u nefigurálních námětů (Dům v zahradě, 2003–2004) nebo ke zvýšení expresivního účinku (Most Šašek, 1975, Dáma husa, 2005).

SochyEditovat

Kresby a grafikaEditovat

Jan Hendrych vytvořil rozsáhlý soubor přípravných kreseb a grafických listů (suchá jehla, lept) jako studie k sochám. Řada kreseb se sochařskou tvorbou přímo nesouvisí a tvoří svébytnou součást jeho malířského díla. (Sonáta, kvaš, 1986, Pejskař, 2000).

Kresby ze skicáku (2014-2015)Editovat

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

VýstavyEditovat

AutorskéEditovat

  • 1966 Jan Hendrych, Galerie mladých, Mánes, Praha
  • 1967 Jan Hendrych: Plastiky, Galerie umění, Ostrov (Karlovy Vary)
  • 1988 Jan Hendrych: Plastiky, Staroměstská radnice, Křížová chodba, Praha
  • 1999 Jan Hendrych: Plastiky, Galerie Nový Svět, Praha
  • 1999Jan Hendrych: Plastiky, Výstavní síň Synagoga, Hranice
  • 2001Jan Hendrych, Galerie Ztichlá klika, Praha
  • 2001/2 Jan Hendrych: Šedesátá léta, Galerie Ztichlá klika, Praha
  • 2002 Jan Hendrych: Plastiky a kresby, Galerie Magna, Ostrava
  • 2005 Jan Hendrych: Sochy, kresby, grafika, České muzeum výtvarných umění, Praha
  • 2005 Jan Hendrych: Sochy, kresby, grafika, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
  • 2005 Jan Hendrych: Sochy, kresby, grafika, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • 2009 Jan Hendrych, Galerie Benedikta Rejta, Louny
  • 2011/12 Jan Hendrych: Pekelných 75, Galerie Litera, Praha
  • 2012 Jan Hendrych, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • 2016 Jan Hendrych / Rastislav Jacko / Učitel a žák II, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • 2017 Jan Hendrych, Topičův salon a klub, Praha

VýstavyEditovat

SympoziaEditovat

  • 1963 Europahaus, Vídeň
  • 1965 Sympozium prostorových forem, Elbląg,
  • 1969 Sympozium plastik v kovu, VCHZŽ Košice
Artchemo, Pardubice
  • 1992 Mezinárodní sochařské sympozium Hořice
  • 1994 Mezinárodní sympozium Džbán, Hředle
  • 1998 Sochařské léto Jirčany
Mezinárodní sochařský Workshop, Ružomberok
  • 1999 Sympozium Guilin, Čína
  • 2009, 2010, 2012 Smaltart, Vítkovice

RealizaceEditovat

  • 1965 Nachýlená figura (300 cm), železo, Elbląg
  • 1969 Velká hlava (500 cm), železo, Košice
  • 1971 centrální plastika, pískovec, hřbitov Stachy
  • 1973 keramická stěna, Čedok Berlín
  • 1976 5 reliéfů, bronz, Mramorový palác, Teherán
  • Býk, pískovec, SOU Písnice
  • 1984 Plastika s rostlinnými motivy, sídliště Lhotka, Praha
  • 1985 Kašna, pískovec, Jižní město, Praha
  • 1986-7 Labe (300x200 cm), pískovec, Přední Labská
  • Plastika s rostlinnými motivy, sídliště Lhotka, Praha
  • 1992 Nachýlená figura, granit, Manchester by Sea, USA
  • 1995 pamětní deska, Pražs. povstání, Staroměstská radnice
  • 1996 Most, granit, symp. Guilin, Čína
  • 1997 pamětní deska UNESCO, bronz, staroměstská radnice, Praha
  • 1999 pamětní deska F. Kafkovi, bronz, palác Kinských, Praha
  • busta Václava Hollara, bronz, Soukenická, Praha
  • 2003 pomník J. Krčína z Jelčan, bronz, mramor, Třeboň
  • 2005 pamětní deska B. Suttnerové, bronz, Palác Kinských, Praha
  • 2008 Křížová cesta (Vykoupení), pískovec, Kuks, Dvůr Králové
  • 2016 sousoší kalvárie U Třích Svatých, cement, Kunratice, Praha[1]

RealizaceEditovat

Skupinové výstavyEditovat

Absolventi sochařského ateliéru prof. Jana Hendrycha (výběr)Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Slavnostní požehnání sousoší kalvárie. Farnost Praha – Kunratice [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. Doba plastová [online]. Východočeská galerie v Pardubicích [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. Dobu plastovou nabídne galerie na zámku, Dům U Jonáše se na léto zavře. www.pardubickykraj.cz [online]. Pardubický kraj, 2019-06-21 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  4. Podrobně - IS abART

LiteraturaEditovat

KatalogyEditovat

  • Jan Hendrych, 2009, Erben Václav, kat. 243 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny, ISBN 978-80-85051-12-4
  • Jan Hendrych, 2005, Kříž Jan, kat. 116 s., České muzeum výtvarných umění, Praha, ISBN 80-7056-126-2
  • Jan Hendrych, 2002, Drury Richard Frederick, kat. 2 s., Galerie Magna, Ostrava
  • Jan Hendrych Šedesátá léta, 2001, Erben Václav, kat. 36 s., Galerie Ztichlá klika, Praha,
  • Jan Hendrych: Mosty a brány, 1997, Kroutvor Josef, kat. 42 s., 60 obr., Galerie Ztichlá klika, Praha
  • Jan Hendrych: Plastiky, 1988, Halířová Muchová Marie, kat. 28 s., Galerie hlavního města Prahy
  • Plastiky Jana Hendrycha, 1967, Šetlík Jiří, kat. 12 s., Galerie umění, Ostrov

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat