Jan Friedländer
Jan Friedländer (5. května 1839 Rataje nad Sázavou – 9. května 1892 Královské Vinohrady) byl český stavitel a politik židovského původu, čestný občan a starosta města Královské Vinohrady v letech 1885 téměř až do své smrti roku 1892. Jeho firma realizovala několik desítek staveb na území k Praze posléze připojených Královských Vinohrad.
| Jan Friedländer | |
|---|---|
 Jan Friedländer (okolo r. 1885) | |
| Starosta města Královské Vinohrady | |
| Ve funkci: 1885 – 1892 | |
| Předchůdce | Vilém Vlček |
| Nástupce | Jan Prokopec |
| Narození | 5. května 1839 Rataje nad Sázavou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. května 1892 (ve věku 53 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | jaterní choroba |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Choť | Terezie Friedländerová (roz. Neumannová) |
| Profese | stavitel |
| Commons | Jan Friedländer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Mládí editovat
Narodil se v Ratajích nad Sázavou v židovské rodině hajného Antonína Friedländera a jeho ženy Josefy, rozené Smutné.[1] Vyučil se zedníkem. Podílel na železničních stavbách České severní dráhy. Do Prahy přišel za prací budování vinohradských železničních tunelů Dráhy císaře Františka Josefa, realizované stavebním podnikatelstvím Jana Schebka. Později pracoval i na dalších projektech této dráhy. V následujících letech se na Vinohradech usadil a vypracoval se zde ve stavebního podnikatele, jehož firma realizovala stavby patrně především v Praze a na Královských Vinohradech, většinou bytové nájemní domy. Větší veřejnou stavbou zbudovanou jeho firmou byly mj. vinohradské městské lázně.
Politik editovat
Byl činný ve veřejném a spolkovém životě. Začal se angažovat také v komunální politice a stal se roku 1875 se stal správním komisařem měst Vinohrady-Žižkov, po rozdělení obou městských částí se pak stal členem vinohradského městského zastupitelstva. Roku 1885 byl pak v obecních volbách zvolen starostou města Královské Vinohrady. V této funkci nahradil Viléma Vlčka. Významně se jakožto politik podílel na zahájení výstavby mj. kostela svaté Ludmily na tehdejším Purkyňově náměstí, prosazoval rovněž projekt parní tramvajové dráhy z pražských měst na Vinohrady. Jeho manželka Terezie se roku 1885 stala předsedkyní vinohradského dámského odboru Ústřední matice školské.[2]
Byl majitelem statku Chotiměř u Horšovského Týna. Za své zásluhy byl jmenován čestným občanem města Královské Vinohrady. Funkci vykonával až do doby, kdy mu jaterní nemoc nedovolila pokračovat v úřadu.
Úmrtí editovat
Jan Friedländer zemřel 9. května 1892 v Praze-Vinohradech ve věku 53 let vinou jaterního selhání. Byl pohřben v majestátní rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.[3]
Ve funkci jej nahradil Jan Prokopec.
Rodina editovat
- Jan Friedländer se oženil s Terezií, rozenou Neumannovou (1847-1918), s níž měl potomky Josefa (*1863), Bohuslava (*1867), Terezii (*1868) a Karla (*1872†).[4].
- Na výstavbě železnic se podíleli také Janovi bratři, podnikatelé Václav (*1834) a František Xaver (*1841).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Jan Friedländer. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
- ↑ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Místní elity a veřejný život na Královských Vinohradech Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze - PDF Free Download. adoc.pub [online]. [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vinohrady: Aktuality: Adoptujte hrob!. www.vinohrady.cz [online]. [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv ČR, Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního ředitelství
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Friedländer na Wikimedia Commons - Smuteční oznámení (Národní listy, květen 1892)
- Encyklopedie Prahy 2
- Nekrolog (Národní listy, květen 1892)
- Historie Vinohrad Archivováno 22. 12. 2021 na Wayback Machine.
