Jambuto
Jambuto (rusky Ямбуто) je největší jezero na poloostrově Jamal, administrativně je součástí Jamalo-něneckéhou autonomního okruhu v Rusku. Nachází se 358 km od okresního střediska Jar-sale. Jezero je zdrojnicí pro řeku Sjojachu, která u osady Sjojacha ústí do Obského zálivu Karského moře.[1]
| Jambuto Ямбуто | |
|---|---|
 Jezero ze satelitu Sentinel-2 (2021) | |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
  Jambuto Jezero na mapě Jamalo-něneckého autonomního okruhu | |
| Zeměpisné souřadnice | 70°1′10″ s. š., 70°51′50″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 169 km² |
| Max. hloubka | 14 m |
| Ostatní | |
| Odtok vody | Sjojacha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Etymologie editovat
Název je převzat z něnečtiny a doslovný překlad znamená Dlouhé jezero.[2]
Geografie editovat
Jezero má rozlohu 169 km².[3] Jambuto má nepravidelný tvar, táhne se od severu k jihu. Průměrná hloubka jezera je 14 metrů. Jambuto zamrzá v říjnu a led zůstává často až do června. Jezero je napájeno tajícím sněhem.[2]
V okolí jezera převládají tajgy a bažinaté rostliny, běžně tu rostou jehličnany a keře.[2]
Nepřístupnost odlehlého jezera a drsné subpolární klima chrání toto území před nadměrnými zásahy člověka, proto si zde příroda zachovala svou původní arktickou krásu.
Fauna a flóra editovat
V jezeře se vyskytují různé druhy ryb - jeseter, štika, okoun, karas, cejn, síh a další.[2]
Jamalský vlek editovat
Do 19. století bylo jezero Jambuto důležitou součástí tzv. jamalského vleku, který byl využíván po několik staletí. Ruští mořeplavci propluli bouřlivým Karským mořem a neobeplouvali poloostrov Jamal ze severu, ale vpluli do Kalné řeky a plavili se po ní do jezera Nejto. Za ním začínal tzv. Suchý vlek. Posádka zapřáhla loď a táhla ji přes nevelkou šíji k jezeru Jambuto. Zde vlek končil. Z Jambuta do Obského zálivu pluli po Zelené řece.[4]
Cestovní ruch editovat
Břehy jezera jsou neobydlené, občas se tu vyskytuje jen dočasný tábor kočujících pastevců sobů. Odlehlost oblasti láká ruské turisty z velkých měst, který chtějí zvolnit, odpočinout si od města a poznat severskou přírodu a domorodé Něnce. Turisté jsou často ubytovávání v táborech pastevců sobů, aby poznali jejich kuchyni, zvyky a tradice. Turisté na Jambuto také jezdí za krásnými výhledy, lovem, rybařením a jízdou na psích nebo sobích spřeženích.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Озеро Ямбуто - исток реки Сёяха. Описание места. RuTraveller — ваш online-путеводитель по городам и странам [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d Озеро Ямбуто. Туристер.ру [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b ЯМБУТО :: Институт географии РАН. igras.ru [online]. 2016-03-04 [cit. 2022-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ METĚLSKIJ, Georgij. Na Jamalu končí země. 1. vyd. Praha: NPL - Nakladatelství politické literatury, 1963. 236 s. S. 88–89.