Jakubova hůl

O rostlině Sphodeline lutea L. pojednává článek Kopíčko žluté.

Jakubova hůl nebo Jákobova hůl[1] je jednoduchý přístroj pro měření úhlů a historická navigační a astronomická pomůcka, která funguje na principu podobnosti trojúhelníků. Sestává z tyče se stupnicí a kolmým posuvným břevnem.

Použití Jákobovy hole: přímka AB je v rovině horizontu, AC protíná pozorované těleso

Při měření se přiloží konec tyče k oku a přístroj se nastaví tak, aby oba měřené body byly na koncích posouvaného břevna. Změřený úhel se odečte na stupnici a je dán polohou posuvného břevna v okamžiku změření. Jakubova hůl je použitelná pro měření úhlové výšky nebeských těles nad obzorem, například při astronavigaci, ovšem Slunce je pro přímé pozorování příliš jasné.

Jákobovu hůl popsal snad již v 11. století čínský polyhistor Šen Kua, v Evropě ve 14. století židovský matematik Levi ben Geršom. Její jméno pochází od jihofrancouzského židovského astronoma Jákoba ibn Tibbona (1236–1304), kterému byl vynález tradičně připisován.[2] Ke stejnému účelu byl již od starověku používán složitější astroláb, od 18. století se rozšířil přesnější sextant.

ReferenceEditovat

  1. ALTOVÁ, Blanka. Město jako obraz. Kutná Hora. 1. vyd. Praha: Dizertační práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Doktorský program Antropologie. Vedoucí práce Havelka, Miloš, 2010. 212 s. Dostupné online. S. 69, 80, 81, 200. 
  2. Museo Galileo - Approfondimento - Bastone di Giacobbe. catalogo.museogalileo.it [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazyEditovat