Jakub Wimmer

český podnikatel, velkostatkář, mecenáš a dobrodinec

Jakub Wimmer, svobodný pán z Wimmeru (25. ledna 1754, Praha13. ledna 1822 tamtéž) byl český podnikatel, velkostatkář, mecenáš a dobrodinec, povýšený do šlechtického stavu. Podle Ottova slovníku naučného byl také plukovníkem císařské armády.[1][2]

Jakub Wimmer
Jakub Wimmer, svobodný pán z Wimmeru
Jakub Wimmer, svobodný pán z Wimmeru
Narození25. ledna 1754
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí13. ledna 1822 (ve věku 67 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípodnikatel a mecenáš
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wimmerova kašna vytvořená sochařem F. X. Ledererem

Život a činnost

editovat
 
Wimmerův palác v Rytířské ulici č. 18

Jakub Wimmer pocházel ze zámožné pražské obchodnické rodiny a po studiu u jezuitů vstoupil do císařské armády. V bojích s Pruskem se vyznamenal, dosáhl hodnosti plukovníka[3], a z armády odešel.

Od roku 1779 byl pověřen organizací dopravy při stavbě terezínské pevnosti a roku 1801 byl povýšen do šlechtického stavu. V době napoleonských válek měl na starosti organizaci celé armádní dopravy a v rakouské armádě vybudoval příslušné oddělení.[1]

Při této činnosti získal značné jmění a koupil statky Lenešice, Malé Bubny, Nusle, Vršovice, Zdikov, Vatětice a palác Platýz na Starém Městě v Praze. Dřívější královské vinice v místech dnešních Vinohrad, které se v té době už neužívaly a pustly, proměnil ve veřejný park a podobně zvelebil i přilehlou část Nuslí.[1]

Od roku 1797 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Roku 1812 daroval z vlastních peněz císaři 800 kyrysnických koní. Publikoval o sýrařství a ovčí vlně.[3]

Byl majitelem paláce v Rytířské ulici č. 18, zvaného Wimmerův, nebo též dům U zlatého kola. Jeho jméno nesl také současný palác Porgesů z Portheimu (Národní 37, kdysi též Desfourský), kde roku 1800 hostil slavného ruského vojevůdce Alexandra Vasiljeviče Suvorova. Na tuto událost upomíná pamětní deska s bustou ve dvoře paláce.

Nechal zhotovit (Wimmerovu) kašnu (realizoval sochař František Xaver Lederer), která stávala před palácem na Národní třídě. Ta byla později několikrát přemístěna (na Jungmannovo náměstí, na Betlémské náměstí, poté stála ve Vrchlického sadech před Hlavním nádražím), nakonec však byl originál z důvodu vandalismu přemístěn do Lapidária Národního muzea. Kopie kašny je dnes umístěna na Uhelném trhu poblíž zadní strany paláce Platýz.

 
Busta generála Suvorova ve Wimmerově paláci Portheim-Desfours.

Reference

editovat
  1. a b c Ottův slovník naučný, heslo Wimmer, Jakub.
  2. Ottův slovník naučný, heslo Dětenice
  3. a b VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 192. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:948ba096-a03f-474b-9b8a-a508923685b1

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo Wimmer, Jakub. Sv. 27, str. 246.

Externí odkazy

editovat