Jakub Spravedlivý

Jakub Spravedlivý, hebrejsky יַעֲקֹב הַצַּדִּיק (Ja‘akov ha-Cadik), řecky Ιακωβος Δικαιος (Jakóbos Dikajos), je v Novém zákoně jmenován „Jakub, bratr Páně[2], tedy bratr Ježíše Krista. V Novém zákoně se vyskytují i jiní Jakubové, se kterými je občas zaměňován, zejména se dvěma apoštoly Jakubem, synem Zebedeovým (Jakubem Starším, Větším) a Jakubem, synem Alfeovým (Jakub Mladší, Menší).

Jakub Spravedlivý
Saint James the Just.jpg
Narození1. století
Nazaret
Úmrtí62
Jeruzalém
Příčina úmrtíPoprava ukamenováním
Povolánípresbyter
Nábož. vyznánížidokřesťanství
DětiJustus of Jerusalem
Rodičesvatý Josef[1] a Alphaeus a Panna Maria a Marie Kleofášova
PříbuzníJežíš Kristus (sourozenec)
FunkceJudeo-Christian Bishop of Jerusalem (do 62)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Spravedlivý byl v 1. století n. l. společně s apoštoly význačným představitelem vznikajícího mesiánského judaismu, vedl jednu z jeruzalémských synagóg (byl prvním jeruzalémským biskupem) a toto postavení v ní zastával až asi do roku 62, kdy byl na podnět velekněze Anana z Annášova rodu svržen z chrámové věže a ukamenován.[3][4] Přízvisko „Spravedlivý“ či též „Obdivuhodný“, řecky Ωβλιας (Óblias), získal na základě svého zbožného a nezištného způsobu života – od narození byl nazírem, v Chrámu často klečel na kolenou a prosil Pána za odpuštění pro lid [5]. Je považován za autora jednoho novozákonního spisu, jenž je znám jako list Jakubův.

Podle latinské verze Pseudo-Matoušova (apokryfního) evangelia (odstavec XLI) byl Jakub prvorozeným synem Josefa, jenž se mu narodil v prvním manželství [6]. Coby vdovec si pak Josef vzal za manželku Marii, jež mu porodila Ježíše, a Marie se tak stala Jakubovou macechou. Kromě Ježíše měl mít i bratry: Josefa, Šimona a Judu [7].

Naopak podle Eusebiových dějin (sepsaných před 30. květnem 339 n. l., kdy Eusebios z Kaisareie zemřel) je Jakub synem svaté Marie Kleofášovy, sestry Ježíšovy matky, a Kleofáše, který podle Hegesippa byl bratrem pěstouna Páně svatého Josefa. Měl tedy být dvojnásobně spřízněn s Ježíšem, s jeho oběma rodiči, a podle hebrejské terminologie bratrem ve smyslu „bratranec“.[8]. V řečtině, ve které jsou napsána evangelia a celý NZ, je však pro pojmy bratranec a bratr užíváno odlišných výrazů. V řeckém originále je tedy nazýván Lukášem, či apoštolem Pavlem nikoliv blízkým příbuzným, ale jedním ze sourozenců (dle Mk 6:3 jich je nejméně šest) Ježíše Krista.

ReferenceEditovat

  1. Dostupné online.
  2. Ga 1, 19 (Kral, ČEP)
  3. Flavius Iosephus: Židovské starožitnosti.’, XX, 200
  4. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 271. 
  5. MEYER, Marvin. Evangelium svatého Tomáše. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2007. ISBN 978-80-7207-640-6. S. 90-91. 
  6. DUS, Jan A.; POKORNÝ, Petr. Neznámá evangelia (Novozákonní apokryfy I.). Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-839-8. S. 311. 
  7. Mt 13, 55 (Kral, ČEP)
  8. Eusebiovy církevní dějiny

Externí odkazyEditovat