Jakub Kubata

Jakub Kubata (? Zbudov1581 Zbudov) byl rychtář ve Zbudově, popravený hrdina legendy o odporu sedláků vůči vrchnosti.

Jakub Kubata
Josef Jakší (1874–1908): Poprava rychtáře Kubaty
Josef Jakší (1874–1908): Poprava rychtáře Kubaty
Narození Zbudov
Úmrtí 1581
Zbudov
Příčina úmrtí poprava stětím
Povolání rychtář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kubatův pomník

Legenda a historieEditovat

Původní verze pověstiEditovat

Podle verze Jana Karla Hraše (který ji označil za pověst) odpřisáhnul Kubata, že sporné pastviny na Zbudovských Blatech patří obci blatské. Nato byl vrchností obviněn z křivopřísežnictví a jako takový sťat. Před popravou měl zvolat: „Sousedé, Bůh mým svědkem, že přísaha má byla svatá, a on zajisté smyje mou nevinnou krev, která padne na mé nespravedlivé soudce!“ Po popravě se spustil liják, který Kubatovu krev spláchnul. Vrchnost se zalekla a od té doby připadla Blata čtrnácti vesnicím, které na nich pásly.[1]

Bádání Františka Miroslava ČapkaEditovat

Jihočeský vlastenec a historik František Miroslav Čapek (1873–1946) vycházel z pověsti, kterou mu vyprávěla jeho babička a kterou převyprávěl pro tisk v roce 1875. Pověst později doplnil rozsáhlým archivním bádáním.

Podle pověsti vyvrcholil patnáctiletý spor Jakuba Kubaty s vrchností, když se stal majitelem panství Adam II. z Hradce. Kubata měl vést rebelii, při které odmítal, s odvoláním na stará práva, robotu. Adam II. z Hradce nechal svolat selský soud na louky mezi Zbudovem a Plástovicemi, kde se sedláci měli zříct práv a svobod. To měl Kubata jménem všech odmítnout se slovy: „Raději čestně zemřít, než denně rodnou půdu v krvi a ponížení skrápět.“ Jako vůdce vzpoury byl popraven.[2]

František Miroslav Čapek se spolu s archivářem Františkem Tischerem z jindřichohradeckého archivu rozhodl reálný základ této pověsti prokázat. Probádal dobové dokumenty, kde prokázal existenci Jakuba Kubaty, syna Matěje Kubaty a jejich početného rodu. Též se mu podařilo doložit zámožnost rodu Kubatů, o kterém nalezl první zmínku z roku 1567. Dokladem o nákladech na popravu i o vyplacení sirotčích peněz pro Kubatova syna v roce 1581 ukázal, že poprava se uskutečnila s velkou pravděpodobností v dubnu toho roku. Z dubna 1581 pochází též list císaře Rudolfa II. Adamovi II. z Hradce, aby sedláky dále netrestal a ponechal jim jejich práva.[3]

Čapkova bádání byla v době vzniku zpochybňována jinými historiky, kteří označovali výsledky jeho práce za falzum. Spor byl ukončen v Čapkův prospěch až v roce 1905.[3]

Vlastnictví Zbudovských BlatEditovat

Spor o vlastnictví Zbudovských Blat definitivně uzavřela až v roce 1875 zemská a ministeriální komise. Bylo konstatováno, že dotčené obce odvozují svá práva podle ústního podání od Jakuba Kubaty a popíraly vrchnosti vlastnická práva i práva pastvy. Rozhodnutí se opíralo o to, že král Vladislav věnoval roku 1509 Blata Petrovi z Rožmberka a jeho strýcům, a ten je dal do užívání poddaným, jejichž nástupci byly příslušné obce.[4]

Moderní bádáníEditovat

Současní historici nezpochybňují spor mezi sedláky a vrchností, který vyvrcholil okolo roku 1581. Pokud ale jde o příčinu, spíše se přiklánějí k názoru, že sporným problémem byly sirotčí peníze, tj. fond ve prospěch osiřelých dětí, který spravovali místní blatští sedláci. Podle rozhodnutí Adama II. z Hradce měly být peníze odváděny vrchnosti.[3][5]

Inspirace v uměníEditovat

Literární zpracováníEditovat

  • Jako první zpracoval v roce 1875 pověst o Kubatovi Jan Karel Hraše (1840–1907), knižně vyšlo v roce 1878 v jeho publikaci Národní pověsti a pohádky.[1]
  • Kubatovi se věnoval v roce 1881 i Václav Beneš Třebízský v díle Z různých dob.[6]
  • Zájem o pověst oživil v roce 1901 František Miroslav Čapek, nejprve časopiseckými články, v tom samém roce vydal vlastním nákladem knihu Rychtář Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata; děj a vzpoura na Blatech ku konci 16. století. Jeho zásluhou byl vybudován Kubatův pomník. Řada cenných informací k postavení pomníku je uložena v Památníku národního písemnictví ve fondu František Miroslav Čapek. Při příležitosti postavení pomníku vydal "Spolek Kubatovský" tisk "Památce Kubatově".
  • Karel Klostermann vložil vyprávění stařenky o Jakubu Kubatovi do románu Mlhy na Blatech z roku 1906.[7][8]
  • Václav Sedláček (1871–1946) napsal divadelní hru Kubata dal hlavu za Blata (knižně 1927, vydal František Švejda, Praha); hru provozovala řada českých amatérských divadel[9]
  • Nina Bonhardová v románu Selský mor též uvádí Jakuba Kubatu jako jednu z postav

Výtvarné uměníEditovat

  • V roce 1904 byl asi 1,2 km východně od Zbudova postaven pomník Jakuba Kubaty, autorem byl Václav Suchomel z Tábora. Slavnosti, které se konala 21. srpna 1904 se zúčastnili i Karel Klostermann a Adolf Heyduk. O postavení pomníku se zasloužil „Spolek pro zbudování pomníku Kubatovi na Blatech“, který František Miroslav Čapek založil v roce 1901.[10]
  • Jihočeský malíř Josef Jakší (1874–1908) vytvořil v roce 1905 obraz Kubatovy popravy

Jiné připomínkyEditovat

  • Lokality v okolí Zbudova nesou místní pojmenování, která mají ke Kubatovi vztah (Soudný potok, Kubatova blata)
  • Poslední dochovaný pozůstatek Zbudovských blat je chráněn jako přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků[11]
  • Kubatův statek se nazývá objekt č. 1 ve Zbudově[12]
  • Roku 1906 byla ve Zbudově otevřena obecná Kubatova škola, ozdobená ve štítě Kubatovým poprsím (č. p. 40), ve které bývalo blatské muzeum, knihovna a čítárna.[13] Budova již neslouží původnímu účelu.
  • Kubatova ulice je v Praze, Českých Budějovicích a ve Veselí nad Lužnicí

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b HRAŠE, Jan Karel. Národní pověsti a pohádky: Kříž na pastvinách [online]. J. Otto, 1878 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  2. ŠABLICA, Stanislav. Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka. České Budějovice, 2015 [cit. 2020-05-12]. . Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 36-38. Dostupné online.
  3. a b c ŠABLICA, Stanislav. František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatér. České Budějovice, 2013 [cit. 2020-05-11]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 24-27. Dostupné online.
  4. Vladislavská čili Zbudovská blata. S. 359. Světozor [online]. 23. 7. 1875 [cit. 2020-05-11]. S. 359. Dostupné online. 
  5. VESELÝ, Josef. Toulky českou minulostí, 384. schůzka: Jakub Kubata, který dal hlavu za Blata [online]. Český rozhlas 2, 10. 11. 2002 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 
  6. TŘEBÍZSKÝ, Václav Beneš. Z různých dob: Kubata dal hlavu za blata, s. 103-110 [online]. Františk Topič, 1950 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  7. KLOSTERMANN, Karel. Mlhy na Blatech. S. 693-694. Máj [online]. 13. 7. 1906 [cit. 2020-05-11]. S. 693-694. Dostupné online. 
  8. KLOSTERMANN, Karel. Mlhy na Blatech. S. 710. Máj [online]. 20. 7. 1906 [cit. 2020-05-11]. S. 710. Dostupné online. 
  9. Databáze českého amatérského divadla: vyhledávání "Kubata dal hlavu za Blata" [online]. NIPOS, pracoviště Databáze českého amatérského divadla [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  10. Památkový katalog: Pomník Kubatům [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  11. Českobudějovické rybníky – Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků [online]. Česká společnost ornitologická,, 2009 [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-24. 
  12. Selské baroko: Zbudov
  13. TICHÝ, Rudolf. Hluboká a okolí, s. 39 [online]. 1911 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ŠABLICA, Stanislav. František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatér. České Budějovice, 2013 [cit. 2020-05-11]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 24-27. Dostupné online.
  • ŠABLICA, Stanislav. Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka. České Budějovice, 2015 [cit. 2020-05-12]. . Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 36-38. Dostupné online.
  • KREJČA, František. Zbudovský rychtář Jakub Kubata, Lhenice 2009.
  • WEIS, Karel. Český jih a Šumava v písni 7, s. XIII - XXIII.

Související článkyEditovat