Jacob Arcadelt
Jacob Arcadelt nebo Jacques Arcadelt (asi 1507? – 4. října 1568) byl franko-vlámský renesanční hudební skladatel.
| Jacob Arcadelt | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 1505 Namur |
| Úmrtí | 14. října 1568 (ve věku 62–63 let) Paříž |
| Povolání | hudební skladatel a precentor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Velmi málo je známo o jeho původu a mládí. Na vlámský původ je usuzováno z pravopisu jeho jména. Mohl pocházet z blízkosti Lutychu nebo Namuru (dnes v Belgii). Ještě jako mladík se přestěhoval do Itálie. Koncem dvacátých let 16. století žil ve Florencii, a měl tedy příležitost se setkat s Philippem Verdelotem, který komponoval první madrigaly.
V roce 1538 nebo těsně před tímto rokem přišel do Říma, kde získal angažmá v papežském sboru baziliky svatého Petra. V roce 1539 je uváděn jako kapelník Juliovy kapely jistý Jacobus Flandrus. Nelze však s jistotou říci, že jde o Jacoba Arcadelta. O několik měsíců později se stal členem sboru Sixtinské kaple, kde měl titul „magister puerorum“. Téhož roku publikoval nejméně čtyři knihy svých madrigalů. První z těchto sbírek dosáhla 45 vydání a stala se tak nejčastěji vydávanou sbírkou madrigalů té doby.
Arcadelt zůstal v Římě jako zpěvák v Sixtinské kapli až do roku 1551 z krátkou přestávkou v roce 1547, kdy byl na návštěvě Francie. V této době, patrně v roce 1542, se seznámil s Michelangelem, ale Arcadeltovo zhudebnění dvou Michelangelových sonetů zůstalo bez odezvy, patrně proto, že (jak plyne z Michelangelových dopisů) sochař sám sebe považoval za nemuzikálního a neschopného ocenit Arcadelovo dílo. Zaplatil však skladateli kusem saténu vhodným pro ušití dubletu.
V roce 1551 Arcadelt opustil Itálii a vrátil se do Francie, kde pak prožil zbytek svého života. Za svého pobytu v Itálii složil přes 200 madrigalů. Ve Francii vstoupil v Lotrinsku do služeb kardinála Charlese de Guise. V roce 1557 publikoval sbírku mší dedikovanou svému novému zaměstnavateli. V této publikaci je zmiňován jako člen královské kapely, a tudíž musel sloužit jak králi Jindřichu II. (zemřel v roce 1559), tak jeho nástupcům Františku II. a Karlu IX.
François Rabelais zvěčnil Arcadelta v úvodu IV. dílu knihy Gargantua a Pantagruel, kde ho řadí mezi Clémenta Janequina a Claudina de Sermisy jako člena pěveckého sboru zpívajícího píseň, ve které se Priapos pyšní bohům na ostrově Olympus, jak defloroval svou nevěstu.
Dílo editovat
Během své dlouhé hudební kariéry Arcadelt komponoval jak hudbu náboženskou, tak i světskou. Zanechal celkem 24 motet, 125 francouzských šansonů, přibližně 250 madrigalů (u cca padesáti je autorství nejisté), tři mše, třikrát Nářek Jeremiášův a tři Magnificat. Mnoho dalších madrigalů přežívá anonymně v různých sbírkách.
Moderní edice souhrnného díla byla publikována v deseti svazcích v edici Corpus mensurabilis musicae. První svazek obsahuje mše, 2. až 9. svazek světské skladby. Moteta a zbývající duchovní skladby jsou obsahem svazku 10.
Následující seznam obsahuje originální publikace.
Madrigaly editovat
- Il primo libro di madrigali (pro čtyři hlasy; Benátky, 1539)
- Il secondo libro de madrigali (pro čtyři hlasy; Benátky, 1539)
- Il vero secondo libro di madrigali (pro čtyři hlasy; Benátky, 1539)
- Terzo libro de i madrigali novissimi (pro čtyři hlasy; Benátky, 1539)
- Il quarto libro di madrigali (pro čtyři hlasy; Benátky, 1539)
- Primo libro di madrigali (pro tři hlasy; Benátky, 1542)
- Il quinto libro di madrigali (pro čtyři hlasy; Benátky, 1544)
Řada dalších madrigalů je v obsažena v jiných sbírkách, resp. v rukopise (1537–1559)
Šansony editovat
- Quatorsiesme livre de chansons (4 až 6 hlasů; Paříž, 1561)
- Tiers livres de chansons (pro čtyři hlasy; Paříž, 1567)
- Quatrième livre de chansons (pro čtyři hlasy; Paříž, 1567)
- Cinquième livre de chansons (pro čtyři hlasy; Paříž, 1567)
- Sisième livre de chansons (4 ažn 5 hlasů; Paříž, 1569)
- Neuvième livre de chansons (4 až 6 hlasů; Paříž, 1569)
Mše editovat
- Missa tres (Paříž, 1557)
Magnificat a žalmy editovat
- Magnificat primi toni (pro šest hlasů; Paříž, 1557)
- Lamentationes Jeremiae i (pro čtyři hlasy; Paříž, 1557)
- Lamentationes Jeremiae ii (pro čtyři hlasy; Paříž, 1557)
- Lamentationes Jeremiae iii (pro čtyři hlasy; Paříž, 1557)
Moteta a duchovní písně editovat
- Řada jednotlivých skladeb byla publikována v letech 1532–1555. Moteta jsou psána na latinský text, duchovní písně francouzsky.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques Arcadelt na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacob Arcadelt na Wikimedia Commons - Volně přístupné partitury děl od Jacoba Arcadelta v projektu IMSLP
- Aecadeltova díla na Choralwiki
- Arcadeltovo dílo v Corpus mensurabilis musicae
- Životopis (Katolická encyklopedie) (anglicky)
- Analysis of Italian madrigals and French chansons of Jacques Arcadelt. (anglicky)
- Životopis v italském biografickém slovníku (italsky)
