Jack Kilby

vynálezce integrovaného obvodu, Nobelova ceny za fyziku 2000

Jack St. Clair Kilby (8. listopadu 1923, Jefferson City, Missouri20. června 2005, Dallas, Texas) byl americký elektroinženýr, který v roce 2000 obdržel Nobelovu cenu za fyziku (společně s dalšími dvěma vědci).[1] Během práce ve společnosti Texas Instruments (TI) v roce 1958 vynalezl integrovaný obvod.[2]:s.22 V téže době učinil nezávisle tentýž objev Robert Noyce pracující ve společnosti Fairchild Semiconductor. Jack Kilby se rovněž podílel na vynálezech kapesní kalkulačky a termální tiskárny a držel patenty na několik dalších vynálezů.[3]

Jack St. Clair Kilby
Narození8. listopadu 1923
Jefferson City, Missouri, USA
Úmrtí20. června 2005 (ve věku 81 let)
Dallas, Texas, USA
Alma materIllinoiská univerzita v Urbana-Champaign
Wisconsinská univerzita v Madisonu
University of Wisconsin-Milwaukee
Great Bend High School
Povolánívynálezce, vysokoškolský učitel, informatik, fotograf, inženýr a fyzik
ZaměstnavatelTexas Instruments (od 1958)
OceněníSarnoffova cena (1966)
medaile Stuarta Ballantina (1966)
Národní vyznamenání za vědu (1969)
IEEE Cledo Brunetti Award (1978)
Národní síň slávy vynálezců (1982)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Základní deska kalkulačky TI-59

Jack Kilby se narodil se v Jefferson City ve státě Missouri Hubertovi a Vině Freitag Kilbyovým. Oba rodiče získali bakalářský titul na Illinoiské univerzitě. Jeho otec byl manažerem v místní komunální společnosti.[4] Většinu svého dětství strávil v Great BenduKansasu, kde absolvoval Great Bend High School. Na jeho život zde upozorňují poutače u cest před vstupem do města a na jeho počest byly společné prostory na střední škole Great Bend pojmenovány The Jack Kilby Commons Area.

Jack Kilby obdržel titul bakaláře v oblasti přírodních věd na University of Illinois at Urbana-Champaign v roce 1947 spolu s titulem elektroinženýra. Magisterského titulu dosáhl na Univerzitě ve Wisconsinu v roce 1950, zatímco souběžně pracoval ve společnosti Centralab, což byla divize společnosti Globe-Union v Milwaukee.[5]

V létě 1958 pracoval Kilby jako nově přijatý inženýr v TI, který dosud neměl právo na letní prázdniny. Léto strávil prací na problému návrhu obvodů, kterému se běžně říkalo „tyranie množství,“ a dospěl k závěru, že ekonomickým řešením může být použití polovodičů jako základu všech součástek obvodu, což dovolí vytvořit obvod na jediné polovodičové desce.

Svůj objev prezentoval 12. září před vedením Texas Instruments: ukázal jim kus germania, na kterém byl vyleptán obvod oscilátoru, k němuž byl dráty připojen osciloskop. Zmáčkl tlačítko a osciloskop ukázal spojitou sinusoidu, což dokazovalo, že jeho integrovaný obvod pracuje, a že tedy problém vyřešil.[6] Patent na „Jednodílný obvod vytvořený z germania“, první integrovaný obvod, byl podán 6. února 1959.[7]

Mezi léty 19781985 působil jako profesor elektroinženýrství na Texas A&M University. V roce 2000 obdržel za své převratné objevy Nobelovu cenu za fyziku. Je po něm pojmenován klopný obvod JK a Kilbyho centrum, výzkumné centrum TI pro výrobu na bázi křemíku.

Kromě integrovaného obvodu se je Jack Kilby podílel na vynálezu přenosné kalkulačky ((společně s Jerry Merrymanem a Jamesem Van Tasselem; 1966)[8]. Kalkulačka byla založena na integrovaném obvodu umějícím sčítat, odčítat, násobit a dělit). Dále vynalezl termální tiskárnu, která se používala v raných přenosných datových terminálech. Celkem byl držitelem asi 60 patentů.

Jack Kilby zemřel 20. června 2005 v texaském Dallasu po krátkém zápasu s ne-Hodgkinovým lymfomem.[9] Dne 14. prosince 2005 vytvořila společnost Texas Instruments historický archiv TI. Rodina Jacka Kilbyho věnovala jeho rukopisy a osobní sbírku fotografií knihovně Southern Methodist University.

V roce 2008 Southern Methodist University, School of Engineering společně s DeGolyerovou knihovnou a Kongresovou knihovnou uspořádala celoroční oslavy 50. výročí zrodu digitálního věku, kdy Kilby vynalezl integrovaný obvod, za který získal Nobelovu cenu. Sympozia a výstavy se zabývaly mnoha způsoby, jakými technologie a inženýři utvářeli moderní svět. Kilby byl držitelem čestného doktorátu věd SMU a prostřednictvím Kilbyho nadace byl dlouholetým spolupracovníkem Southern Methodist University.

Na počest Jacka Kilbyho byla jeho socha vztyčena na podzim roku 2021 na náměstí Texas Instruments Plaza v areálu Texaské univerzity v Dallasu, sponzorem sochy byl developer Harlan Crow. Socha v ruce drží repliku kapesní kalkulačky a integrovaný obvod.[10]

Vybrané patenty editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Kilby na anglické Wikipedii.

  1. The Nobel Prize in Physics 2000 [online]. NobelPrize.org [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. Electronic materials and processes handbook. Redakce Harper Charles A.. 3. vyd. New York, NY: McGraw-Hill, 2004. (McGraw-Hill handbooks). ISBN 978-0-07-140214-9. (anglicky) 
  3. The Chip that Jack Built [online]. IT Invention [cit. 2014-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Jack St. Clair Kilby – Kansapedia – Kansas Historical Society [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 10 Ways UWM Engineers Improved Milwaukee and the World (July) [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-07. (anglicky) 
  6. DAS, Saswato R. Opinion | The chip that changed the world (Published 2008). The New York Times. 2008-09-19. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. The Nobel Prize in Physics 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. STENGLE, Jamie. Jerry Merryman, co-inventor of handheld electronic calculator, dies at 86. The Washington Post. March 7, 2019. Dostupné online [cit. 8 March 2019]. (anglicky) 
  9. John Markoff. Jack S. Kilby, an Inventor of the Microchip, Is Dead at 81 [online]. June 22, 2005 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. What’s the Story? The TI Plaza Statue [online]. 2022-08-06 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BERÁNEK, Jan. Mikročip slaví 65 let. Stále vládne byznysu, domácnostem i zábavě [online]. Ekonom.cz, 2023-09-14 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  • MILLIS, Edwin Graham. Jack St. Clair Kilby, a man of few words: a brief biography. 1. vyd. Dallas, Texas: Ed Millis Books, 2008. x + 114 s. ISBN 9780971840287. OCLC 235946011 (angličtina) 
  • HARPER, Charles A. (ed.). Electronic materials and processes handbook. 3. vyd. New York: McGraw-Hill, 2004. (McGraw-Hill handbooks). ISBN 978-0-07-140214-9. (angličtina) 
  • BERLIN, Leslie. The man behind the microchip: Robert Noyce and the invention of Silicon Valley. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2005. xi + 402 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-516343-8. OCLC 5105038824 (angličtina) 
  • LÉCUYER, Christophe. Making Silicon Valley: Innovation and the Growth of High Tech, 1930–1970. 1. vyd. Cambridge, Massachusetts: MIT Press, 2006. x + 393 s. (Inside Technology). ISBN 0262122812. OCLC 539558355 (angličtina) 
  • REID, T. R. Microchip: the story of a revolution and the men who made it. 1. vyd. London: Pan Books in association with Collins, 1985. 240 s. ISBN 0-330-29338-9. (angličtina) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat