Ja'akov Šimšon Šapira

izraelský politik

Ja'akov Šimšon Šapira (hebrejsky: יעקב שמשון שפירא, žil 11. dubna 190214. listopadu 1993) byl izraelský právník a politik. V letech 1948 až 1950 byl prvním izraelským Generálním prokurátorem a v 60. a 70. letech byl ve dvou funkčních obdobích ministrem spravedlnosti.

Ja'akov Šimšon Šapira
יעקב שמשון שפירא
Šapira na fotografii z roku 1951
Šapira na fotografii z roku 1951
8. a 10. ministr spravedlnosti Izraele
Ve funkci:
12. září 1972 – 1. listopadu 1973
PředchůdceGolda Meirová
NástupceGolda Meirová
Ve funkci:
12. ledna 1966 – 13. června 1972
PředchůdceDov Josef
NástupceGolda Meirová
Stranická příslušnost
ČlenstvíMa'arach (dříve Mapaj)

Narození11. dubna 1902
Jelizavetgrad, Ruské impérium
(nyní Kropyvnyckyj, Ukrajina)
Úmrtí14. listopadu 1993 (91 let)
Izrael
Místo pohřbenížidovský hřbitov na Olivové hoře
Kneset2., 3., 7.
Profesepolitik, advokát a lékař
Náboženstvíjudaismus
CommonsYaakov Shimshon Shapira
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Narodil se v Jelizavetgradu v Ruském impériu (dnešní Kropyvnyckyj, Ukrajina). Studoval na ješivě a posléze vystudoval medicínu na univerzitě v Charkově. Byl aktivní v sionistickém socialistickém hnutí a za své aktivity byl v letech 1923 až 1924 vězněn. Po svém propuštění podnikl aliju do britské mandátní Palestiny, kde v Petach Tikvě pracoval jako sadař, a kde vstoupil do skupiny „Vítězství pracujících.“ Byl jedním ze zakladatelů kibucu Giv'at ha-Šloša. Působil rovněž jako tajemník strany Achdut ha-AvodaJeruzalémě a člen jeruzalémské rady pracujících.[1]

Vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a stal se certifikovaným právníkem. V roce 1934 se přestěhoval do Haify, kde si otevřel právnickou kancelář, kterou provozoval až do roku 1948. Před britskou mandátní správou mimo jiné zastupoval Haganu a další skupiny. Po založení Izraele se stal generálním ředitelem na ministerstvu spravedlnosti a v letech 1948 až 1950 prvním Generálním prokurátorem.[1]

Ve volbách v roce 1951 byl zvolen poslancem za stranu Mapaj a během svého funkčního období byl členem parlamentního výboru práva a spravedlnosti, ústavního výboru a výboru pro bydlení. Během třetího Knesetu byl předsedou poslaneckého klubu Mapaje. V roce 1955 rezignoval na svůj poslanecký mandát po obviněních, že jeho angažovanost v naftařském obchodním prostředí není patřičná pro zástupce strany pracujících. V letech 1966 až 1973 (až na krátké období v roce 1972, kdy byl nahrazen Goldou Meirovou) byl ministrem spravedlnosti. Ve volbách v roce 1969 byl zvolen poslancem Knesetu za stranu Ma'arach (následovnici Mapaje) a opět působil v řadě parlamentních výborů.[1] Jako ministr spravedlnosti se po šestidenní válce postavil proti anexi východního Jeruzaléma. Po jomkipurské válce v roce 1973 rezignoval na svůj vládní post poté, co nebyl vyslyšen jeho požadavek na odvolání Moše Dajana z postu ministra obrany.[1]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ya'akov Shimshon Shapira na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Shapira, Yaakov Shimshon [online]. The Israeli Labor movement [cit. 2008-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-02. (hebrejsky) 

Externí odkazy

editovat