Jívová

obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji
Tento článek je o obci v okrese Olomouc. Další významy jsou uvedeny na stránce Jívová (rozcestník).

Obec Jívová (dříve též Jivavá nebo Jivová; německy Giebau[4]) se nachází v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 7 km východně od Šternberka a protéká jí potok Jírovec. Žije zde 647[1] obyvatel.

Jívová
Pohled na Jívovou
Pohled na Jívovou
Znak obce JívováVlajka obce Jívová
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠternberk
Obec s rozšířenou působnostíŠternberk
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel647 (2024)[1]
Rozloha15,28 km²[2]
Katastrální územíJívová a Jívová I
Nadmořská výška561 m n. m.
PSČ783 16
Počet domů192 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduJívová 69
783 16 Dolany u Olomouce
obec.jivova@seznam.cz
StarostaMgr. Jan Pewner
Oficiální web: www.obecjivova.cz
Jívová
Jívová
Další údaje
Kód obce503142
Kód části obce61409
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Členění obce

editovat

Obec se nečlení na části. Od roku 2016 se skládá ze dvou katastrálních území, Jívová a Jívová I. Převážná většina území obce patří do katastru Jívová o rozloze 15,22 km², Jívová I je naproti tomu velmi malé katastrální území o rozloze 0,06 km²,[5] rozkládající se v zalesněném údolí na levém břehu řeky Bystřice.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269, ačkoli již z roku 1220 je známa tzv. Jívovská cesta z Olomouce do Slezska. Jívová původně patřila klášteru Hradisko, poté od poloviny 14. století hradu Tepenci a v roce 1406 ji získal kartuziánský klášter v Dolanech. V době husitských válek zpustla a byla opuštěna, k obnovení vsi došlo až v polovině 16. století. V roce 1581 se Jívová stala městečkem, jež získalo mílové právo, právo týdenního trhu a dvou jarmarků. Městečko se přes svůj jinak převážně zemědělský charakter rozvíjelo, dolanský klášter zde nechal postavit pivovar a vznikly zde také řemeslné cechy, jejichž význam postupně upadl až zřízením císařské silnice z Olomouce do Opavy, která vedla přes Šternberk.[6]

Když byl klášter v roce 1782 zrušen, spravoval Jívavou státní náboženský fond, od kterého ji roku 1825 odkoupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ovšem již roku 1850 v souvislosti se vznikem obecních samospráv se Jívová stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o relativně velkou, převážně německou obec, která byla centrem pro blízké okolí, fungovala zde továrna na nábytek, tři mlýny, dvě pily a mlékárna. Obyvatelé se také zabývali tkalcovstvím a na kopci Tepenec byl zřízen lom. Po roce 1938 se obec stala součástí Sudet, po válce byli její původní obyvatelé vysídleni a Jívová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí. Původní velikosti však již nedosáhla, mj. protože v poválečném období byla zbořena značná část zdejších domů.[6]

Obec se mírně rozšířila na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, o katastrální území Jívová I, které do 31. prosince 2015 náleželo k vojenskému újezdu Libavá. Původně ovšem pozemky moderního k. ú. Jívová I tvořily okrajovou část katastrálního území Smilov, jež bylo před vznikem vojenského újezdu Libavá samostatnou obcí, jejíž celá zástavba byla poté srovnána se zemí. K 20. prosinci 2002 se pozemky moderního k. ú. Jívová I staly součástí rozšířeného k. ú. Město Libavá, z něhož bylo vyčleněny k 2. červnu 2014[7] v rámci příprav na optimalizaci (zmenšení) vojenského újezdu Libavá.

Vývoj Jívové podle sčítání lidu[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 1966 1880 1912 1816 1768 1511 1553[p 1]
Domů 203 209 211 214 212 219 268
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 718 748 635 609 532 530 563
Domů 246 178 160 152 150 164 173
  1. Z toho 1529 osob národnosti německé, 17 československé a 7 ostatních.[10]

Pamětihodnosti

editovat

Pověsti

editovat

Na hradě Tepenci se nacházel zvon, vyrobený celý ze zlata. Jednou hrad oblehla nepřátelská vojska a obránci raději vzácný zvon zasypali do studně. Když bylo po bitvě, snažili se zvon nalézt, ale ten už na svém místě nebyl. Od té doby jej hledalo mnoho hledačů pokladů, ale dosud žádný neuspěl.

Náboženský život

editovat

Obec tvoří součást římskokatolické farnosti Jívová. Ta je součástí děkanátu Šternberk olomoucké arcidiecézemoravské církevní provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje také obce Domašov nad Bystřicí a Hraničné Petrovice.

Významní rodáci

editovat

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 496. 
  5. Katastrální území Jívová I
  6. a b KOUDELA, Miroslav. Jívová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 106.
  7. ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99. 

Literatura

editovat
  • KREJČOVÁ, Jana. Jívová na Olomoucku. Příspěvek k poznání památek obce a okolí. Vlastivědný věstník moravský. 2010, roč. 62, čís. 3, s. 283–296. 
  • STEJSKAL, Martin – MARENČIN, Albert: Labyrintem tajemna. Praha 1991.

Externí odkazy

editovat